Jan Váňa (havíř)

Jan Váňa
Jan Váňa
Jan Váňa
Narození1. června 1811
Felbabka
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí27. června 1864 (ve věku 53 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníCentrální hřbitov Kladno (původně u divadla)
Povoláníhavíř, ředitel a geolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Váňa, psán též Wania (1. června 1811 Felbabka[1]27. června 1864 Praha) byl prospektor a objevitel (těžitelného) černého uhlí na Kladensku a horní ředitel Pražské železářské společnosti.

Život a dílo

Byl synem důlního dozorce (Steiger) Jana Váni.[1] Od svých dvanácti let pracoval na dolech hraběte Vrbna ve Felbabce. Později prošel i doly na Příbramsku, na Moravě, ale i na Slánsku, kde hledal uhlí. 1. listopadu 1846, v jámě (Kateřina-Josefa na Kročehlavském katastru) odkoupené od Františka Jirátka nalezl dva metry mocnou sloj. Nebyl to první nález uhlí na Kladensku (1775)[2], ale tato sloj byla nejmocnější a byl to počátek těžby zdejšího uhlí i navazujícího průmyslu. Připisuje se mu hloubení jam Kateřina- Josefa, Václav, František, zčásti Amálie a Vítek a neúspěšné Zippe.

Na místě zasypané jámy Kateřina- Josefa v Kročehlavech osadil u příležitosti sňatku císaře Františka Josefa I. s princeznou Alžbětou Ba­vorskou dne 24. dubna 1854 tzv. Váňův kámen, který se několikrát stěhoval po městě. V roce 1954 byl doplněný o bronzové Sousoší Hornictví od Ladislava Nováka a nachází se nyní v parku u gymnázia.

Oženil se s Annou Váňovou, měl dcery Annu Pelikánovou (společný hrob v Kladně) a Karlu, která se přivdala do Hředlí u Rakovníka. V roce 1848 jmenován do funkce naddůlního. Po vzniku Pražské železářské společnosti byl propuštěn a odstěhoval do Prahy, kde krátce nato zemřel.[3]

Pohřben byl v Kladně na bývalém hřbitově u nynějšího divadla, nyní se jeho náhrobek nachází ve III. oddělení hřbitovů v Kladně.[4]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Matrika narozených, Jince, 1800-1826, snímek 220, Záznam o narození a křtu, Státní oblastní archiv v Praze
  2. ROKOSOVÁ, A. Před 240 lety našli dřevaři u Kladna hromádku uhlí. Podle legendy pomohl i krtek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2015-10-17 [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 
  3. Dopisy/Z Kladna (o pohřbu J. V.). Národní listy. 4. 7. 1864, s. 1. Dostupné online. 
  4. BOŽOVSKÝ, Robert; NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Zajímavá hrobová místa v Kladně a Slaném. Kladenský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2014-11-01 [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • SEIFERT, J. O lidech spojených s hornictvím na Kladensku. Ostrava: Kartis, 2006. S. 701–718. 
  • MOTTL, Josef. Kladno : město a statek v pražském kraji. Kladno: Knihtiskárna K. Mašín, 1931. 89 s. Kapitola báseň od J. Váni. 
  • FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Jan Váňa, s. 7. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Jan Váňa (1811-1864).jpg
Jan Váňa (1811-1864), prospektor a objevitel (těžitelného) černého uhlí na Kladensku a horní ředitel Pražské železářské společnosti
Jan Váňa, havíř.jpg
Jan Váňa, prospektor a objevitel (těžitelného) černého uhlí na Kladensku a horní ředitel Pražské železářské společnosti
Banner of the Holy Roman Emperor with Arms (1437-1493).svg
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the arms of Austria.
Kladno CZ Mining sculpture Vana Stone 043.jpg
Kladno. Sousoší Hornictví s Váňovým kamenem v parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše. Tzv. Váňův kámen z roku 1854, připomínající první naražení uhlí na (tehdejším) území města Kladna Janem Váňou (1846) byl roku 1954 doplněn sousoším Hornictví od akademického sochaře Ladislava Nováka.