Jan Váňa (havíř)
Jan Váňa | |
---|---|
Jan Váňa | |
Narození | 1. června 1811 Felbabka Habsburská monarchie |
Úmrtí | 27. června 1864 (ve věku 53 let) Praha Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Centrální hřbitov Kladno (původně u divadla) |
Povolání | havíř, ředitel a geolog |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Váňa, psán též Wania (1. června 1811 Felbabka[1] – 27. června 1864 Praha) byl prospektor a objevitel (těžitelného) černého uhlí na Kladensku a horní ředitel Pražské železářské společnosti.
Život a dílo
Byl synem důlního dozorce (Steiger) Jana Váni.[1] Od svých dvanácti let pracoval na dolech hraběte Vrbna ve Felbabce. Později prošel i doly na Příbramsku, na Moravě, ale i na Slánsku, kde hledal uhlí. 1. listopadu 1846, v jámě (Kateřina-Josefa na Kročehlavském katastru) odkoupené od Františka Jirátka nalezl dva metry mocnou sloj. Nebyl to první nález uhlí na Kladensku (1775)[2], ale tato sloj byla nejmocnější a byl to počátek těžby zdejšího uhlí i navazujícího průmyslu. Připisuje se mu hloubení jam Kateřina- Josefa, Václav, František, zčásti Amálie a Vítek a neúspěšné Zippe.
Na místě zasypané jámy Kateřina- Josefa v Kročehlavech osadil u příležitosti sňatku císaře Františka Josefa I. s princeznou Alžbětou Bavorskou dne 24. dubna 1854 tzv. Váňův kámen, který se několikrát stěhoval po městě. V roce 1954 byl doplněný o bronzové Sousoší Hornictví od Ladislava Nováka a nachází se nyní v parku u gymnázia.
Oženil se s Annou Váňovou, měl dcery Annu Pelikánovou (společný hrob v Kladně) a Karlu, která se přivdala do Hředlí u Rakovníka. V roce 1848 jmenován do funkce naddůlního. Po vzniku Pražské železářské společnosti byl propuštěn a odstěhoval do Prahy, kde krátce nato zemřel.[3]
Pohřben byl v Kladně na bývalém hřbitově u nynějšího divadla, nyní se jeho náhrobek nachází ve III. oddělení hřbitovů v Kladně.[4]
Galerie
- Jan Váňa, zakladatel dolů v Kladně
- Sousoší Hornictví s Váňovým kamenem v parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše v Kladně
- Jan Váňa, náhrobek na Centrálním kladenském hřbitově
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika narozených, Jince, 1800-1826, snímek 220, Záznam o narození a křtu, Státní oblastní archiv v Praze
- ↑ ROKOSOVÁ, A. Před 240 lety našli dřevaři u Kladna hromádku uhlí. Podle legendy pomohl i krtek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2015-10-17 [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Dopisy/Z Kladna (o pohřbu J. V.). Národní listy. 4. 7. 1864, s. 1. Dostupné online.
- ↑ BOŽOVSKÝ, Robert; NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Zajímavá hrobová místa v Kladně a Slaném. Kladenský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2014-11-01 [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
Literatura
- SEIFERT, J. O lidech spojených s hornictvím na Kladensku. Ostrava: Kartis, 2006. S. 701–718.
- MOTTL, Josef. Kladno : město a statek v pražském kraji. Kladno: Knihtiskárna K. Mašín, 1931. 89 s. Kapitola báseň od J. Váni.
- FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Jan Váňa, s. 7.
Související články
- Váňův kámen - sousoší s v parku u kladenského gymnázia
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Jan Váňa (1811-1864), prospektor a objevitel (těžitelného) černého uhlí na Kladensku a horní ředitel Pražské železářské společnosti
Jan Váňa, prospektor a objevitel (těžitelného) černého uhlí na Kladensku a horní ředitel Pražské železářské společnosti
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the arms of Austria.
Kladno. Sousoší Hornictví s Váňovým kamenem v parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše. Tzv. Váňův kámen z roku 1854, připomínající první naražení uhlí na (tehdejším) území města Kladna Janem Váňou (1846) byl roku 1954 doplněn sousoším Hornictví od akademického sochaře Ladislava Nováka.