Jan Václav Rosůlek

Jan Václav Rosůlek
Marie Zlatníková: Jan Václav Rosůlek (1941, repro Salon)
Marie Zlatníková: Jan Václav Rosůlek (1941, repro Salon)
Narození7. listopadu 1894
Pardubice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. ledna 1958 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymVladimír Drnák
Povolánípoštovní úředník a spisovatel
Národnostčeská
Významná dílaČernožlutý mumraj
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Jana Václava Rosůlka (matrika N 1891-1897 Pardubice - Zelené Předměstí (SOA Zámrsk))

Jan Václav Rosůlek, pseudonym Vladimír Drnák (7. listopadu[1] 1894, Pardubice12. ledna 1958, Praha)[2] byl český poštovní úředník, básník, prozaik a dramatik, autor románů z období první světové války, životopisných románů z uměleckého prostředí, próz z různých žánrů populární literatury a knih pro děti.[3]

Život

Pocházel z úřednické rodiny. Pardubickou reálku nedostudoval a roku 1911 se stal poštovním úředníkem. V letech 19141918 bojoval na italské frontě. Po návratu pracoval opět jako poštovní úředník na různých slovenských poštovních úřadech a také v Pardubicích. Roku 1931 se přestěhoval do Prahy jako úředník Poštovní hospodářské ústředny a v této funkci pracoval až do svého odchodu do důchodu roku 1947.[3]

Rodinný život

Dne 29. března 1920 se v Pardubicích oženil[4] s učitelkou jazyků Markétou Netušilovou (1895–??). Jejich dcera Helena (provdaná Cmíralová, 1926–2009) byla herečka a dokumentátorka v Divadelním ústavu.[2]

Dílo

Do literatury vstoupil několika básnickými sbírkami patetických veršů a divadelní hrou pro děti. Brzy se však jeho doménou stala próza, těžící z válečných zážitků první světové války. Jeho povídky a romány s touto tematikou podávají drastický obraz utrpení šikanovaných vojáků na italské frontě. Později začal s rutinní obratností produkovat celou řadu dobrodružných, detektivních a konvenčních společenských příběhů i dívčích románů. Pod pseudonymem Vladimír Drnák pak publikoval své závažnější, především životopisné romány. Po roce 1945 psal především práce pro mládež.[2]

Výběrová bibliografie

Básnické sbírky

  • Rozmarýn (1923), bibliofilie.
  • Červená vichřice (1924).
  • Střecha světa (1925).
  • Křik v poušti (1925), bibliofilie.

Divadelní hry

  • O rytíři, princezně a drakovi (1924), loutková hra pro děti.
  • Mezi námi děvčaty (1939), veselohra.
  • Bloudění Jindřicha od Věže (1941), pod pseudonymem Vladimír Drnák, dramatická legenda, společně s Bedřichem Vrbským.
  • Prapor (1946), veselohra, společně s Bedřichem Vrbským.

Prózy

  • Opilé město (1923), povídky s válečnou tematikou.
  • Vůně Afriky (1925), cestopis, roku 1930 rozšířeno pod názvem Lístky z Afriky.
  • Satyrovo pokání (1925), román.
  • Černožlutý mumraj (1925), autorův nejvýznamnější válečný román,[2] popisující morální rozvrat Rakouska-Uherska za první světové války. Obsahuje celou řadu naturalistických obrazů válečného běsnění a lidské morální ubohosti na italské frontě i v zázemí. K navození autentičnosti používá autor i vojenský žargon. Hlavní hrdina románu Roman Stehlík má značné autobiografické rysy. Román vyvolal značnou diskuzi, protože byl v přímém rozporu s tehdejším heroizujícím legionářským románem.
  • Hnojiště (1926), naturalistický válečný román.
  • Nová země (1927), pokračování románu Černožlutý mumraj, v němž hlavní hrdina po skončení války působí jako úředník na Slovensku a setkává se s mravním rozvratem těch, kteří zemi spravují.
  • Klec (1928), závěrečný díl volné trilogie, ve kterém je popisováno neradostné dětství hrdiny románů Černožlutý mumraj a Nová země.
  • Tři carští oficíři (1929), román.
  • Kavárna nadlidí (1929), satirický román.
  • Lístky ze Španěl (1929), cestopis.
  • Přítěž (1930), společenský román.
  • Stéblo tonoucímu (1930), společenský román, pokračováním románu Přítěž.
  • Žena v pevnosti (1931), román.
  • Zločin na Ste. Margueritte (1931), detektivní román.
  • Skandál herečky Meinhartové (1931), detektivní román.
  • Černá krysa (1931), detektivní román.
  • Vraždící loutka (1932), detektivní román.
  • Před rozhodnou nocí (1932), detektivní román.
  • Zapomenutá oasa (1932), dobrodružný román.
  • Správné děvče (1932), dívčí román.
  • Gigolo (1932), společenský román.
  • Poslední kulomet (1932), válečný román.
  • Mrtví i živí (1932), fejetony.
  • Lásce nikdo nezabrání (1933), román.
  • Zbytečný sňatek (1933), román pro ženy.
  • Stříbrný pták (1933), román pro ženy.
  • Seržant Vaurien (1933), román, příběh italského a cizineckého legionáře.
  • Mezi dvěma bajonety (1934), válečný román.
  • Hadrový panák (1936), společenský román.
  • Ztracený generál (1940), dobrodružný román.
  • Známost z ulice (1940), román pro ženy.
  • Za jeden provaz (1940), román pro ženy.
  • Fanynka z konečné stanice (1940), román pro ženy.
  • Kolja Mikolka (1946), povídka pro mládež.
  • Kolja Mikolka tankistou (1947), povídka pro mládež.
  • Poslední kruté léto (1948), román.

Prózy pod pseudonymem Vladimír Drnák

Odkazy

Reference

  1. některé dokumenty uvádějí chybné datum narození 7.9.1894
  2. a b c d Lexikon české literatury 3/2, Praha: Academia 2000, S. 1279-1281
  3. a b Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 556-557
  4. Matrika oddaných, Pardubice, 1873-1921, snímek 50

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
M. Zlatníková Jan Václav Rosůlek 1941.jpg
Marie Zlatníková: Jan Václav Rosůlek (1941, repro Salon)
Zápis o narození Jan Václav Rosůlek.jpg
matriční zápis o narození a křtu Jana Václava Rosůlka (matrika N 1891-1897 Pardubice - Zelené Předměstí (SOA Zámrsk))