Jan Vávra (herec)

Jan Vávra
herec Jan Vávra
Narození	15. května 1861 Praha-Nové Město Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. listopadu 1932 (ve věku 71 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Děti	Miloš Vávra syn Jan Hilbert Vávra syn
Příbuzní	Karel Vávra synovec Antonín Vávra bratr Václav Vávra bratr
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Vávra (15. května 1861, Praha-Nové Město^[1] – 19. listopadu 1932, Praha^[2]) byl český divadelní herec.

Pocházel z bohaté pražské mlynářské rodiny. Jeho starší bratr Antonín (7. ledna 1847 – 8. června 1932) byl zpěvákem – tenoristou v Národním divadle a bratr Václav (26. srpna 1854 – 21. března 1922) zde byl hercem. Janův syn Jan Hilbert (9. dubna 1888 – 8. ledna 1950) byl členem opery Národním divadla (zpěvák – barytonista). Do širší rodiny patřil i Karel Vávra (1884 – 11. dubna 1931), herec a režisér Divadla na Vinohradech.

Studoval na Vyšší hospodářské škole v Táboře, kterou ukončil v roce 1880 a následně převzal rodinnou živnost. S divadlem začínal jako ochotník ve spolku Pokrok na pražském Žižkově. Jako ochotník používal pseudonym Jan Pachta^[3], pod kterým vystoupil v letech 1883 a 1887 jako host rovněž dvakrát v Národním divadle v Praze. První angažmá získal v Brně v roce 1885 u ředitele F. Pokorného. Odmítl nabízené angažmá v Národním divadle a pokračoval u mimopražských divadelních společností (V. Hübner, J. L. Chmelenský, J. Blažek a F. Lacina). Roku 1887 se Jan Vávra oženil^[4] s Filipínoun Kaurovou (1869-1951), která v letech 1926 až 1949 natočila pod jménem Karolína Filipína Vávrová přes 60 filmů, a s kterou měl i syna herce Zdeňka Vávru (1889-1943), herce a lékaře Miloše Vávru (1894-1964), Filipínu Vávrovou (1890-1956) a Jaroslavu Vávrovou (1902-1988). V roce 1892 hostoval znovu v pražském Národním divadle, již pod svým jménem.

V roce 1898 získal koncesi pro pražské divadlo Uranie, kde úspěšně působil jako herec i režisér. V roce 1899 byl znovu pozván do Národního divadla a od 1. ledna 1900 zde byl angažován jako člen činohry. V Národním divadle působil až do svého odchodu do důchodu v říjnu roku 1925. V období působení režiséra Jaroslava Kvapila patřil spolu s Eduardem Vojanem, Karlem Želenským, Rudolfem Deylem, Jaroslavem Hurtem a dalšími k předním osobnostem Národního divadla. Po Kvapilově odchodu z ND v roce 1918 však Vávra jako herec uvolnil místo představitelům expresionistického směru.^[5] Na scéně Národního divadla vystoupil naposledy jako host u příležitosti svých 70. narozenin dne 23. 5. 1931 v roli Jana Žižky ve stejnojmenné hře Aloise Jiráska.^[6]

Je pochován v rodinném hrobě na Vinohradském hřbitově v Praze.

• 1887 F. A. Šubert: Probuzenci, Tomeš Vítek, Národní divadlo, režie František Kolár (Jan Vávra hrál pod pseudonymem Jan Pachta)
• 1900 William Shakespeare: Kupec benátský, Salanio, Národní divadlo, režie Jakub Seifert
• 1901 William Shakespeare: Romeo a Julie, Benvolio, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1902 William Shakespeare: Macbeth, Vojín, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1906 William Shakespeare: Julius Caesar, Marcus Brutus, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1907 A. P. Čechov: Tři sestry, Baron Tuzenbach, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1911 Arnošt Dvořák: Král Karel IV., Jan Žižka, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1914 William Shakespeare: Král Lear, Hrabě Kent, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1916 William Shakespeare: Jindřich IV., titul. role, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1920 William Shakespeare: Hamlet, Claudius, Národní divadlo, režie Karel Mušek
• 1923 bratří Mrštíkové: Maryša, Vávra, Národní divadlo, režie Václav Vydra
• 1923 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Vypuzený vévoda, Stavovské divadlo, režie K.H.Hilar
• 1925 Henri Bataille: Mamá Kolibřík, Baron de Rysberque, Stavovské divadlo, režie Jiří Steimar
• 1931 Alois Jirásek: Jan Žižka, Jan Žižka z Trocnova a z Kalicha, j. h. , Národní divadlo, režie Vojta Novák

• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 110
• Rudolf Deyl: Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 147, 350
• Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 36, 55, 110, 129, 142, 168
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 22, 129
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 546–9
• Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 1928–1929, vyd.  Dr. Ot. Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 81
• Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str.  200, 201, 203, 262

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vávra na Wikimedia Commons
• Jan Vávra v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Vávra Jan (1861)
• Jan Vávra v databázi Archivu Národního divadla