Jan V. z Pernštejna

Jan V. z Pernštejna
Narození30. července 1561
Úmrtí30. září 1597 (ve věku 36 let)
Győr
Povolánídůstojník
Choť(1587) Anna Marie Manrique de Lara y Mendoza mladší († před 1636)
DětiVratislav Eusebius z Pernštejna
Frebonie Eusebie z Pernštejna
RodičeVratislav II. z Pernštejna a Marie Manrique de Lara y Mendoza
PříbuzníMaxmilián z Pernštejna, Polyxena z Lobkovic, Johana z Pernštejna, Bibiana z Pernštejna a Alžběta Isabela z Pernštejna (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan V. z Pernštejna (30. července 156130. září 1597, Ráb) byl český a moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Pernštejna a dosáhl hodnosti generála dělostřelectva císařské armády.[1]

Život

Jeho otec byl nejvyšší kancléř Vratislav II. z Pernštejna, matka původem španělská šlechtična Marie Manrique de Lara y Mendoza. Vzhledem k tomu, že jeho jediný bratr Maxmilián z Pernštejna byl kanovníkem a předčasně zemřel, Jan se stal jediným pokračovatelem rodu Pernštejnů. Po svém otci však převzal značné dluhy a ani on sám je nebyl schopen splácet. Postupně rozprodával svá panství a byl nucen vstoupit do vojenských služeb, kde byl velmi úspěšný při taženích ve Španělském Nizozemí a Uhrách, jako velitel dělostřelectva. Známá je proto tzv. Pernštejnská petarda (výbušná zbraň k vylamování bran pevností).[2] V roce 1585 prodal Přerov, roku 1588 Lanškroun, roku 1596 dokonce i rodový hrad Pernštejn, o rok později Tovačov a zůstaly mu jen Litomyšl, kterou Pernštejnové měli v zástavní držbě od panovníka, a panství Plumlov s rezidencí v Prostějově.

Jan z Pernštejna se v roce 1587 ve Vídni oženil s příbuznou Annou Marií Manrique de Lara mladší († před 1636), dcerou Juana Marique de Mendoza, dvořana v habsburských službách.[3] Měli spolu syna Vratislava Eusebia a tři dcery – Annu, Frebonii Eusebii a Evu.

Jan z Pernštejna zemřel roku 1597 při obléhání pevnosti Rábu v Uhrách, kde mu dělová koule z tureckého děla utrhla hlavu a levou ruku i s ramenem. Pohřbený je spolu s rodiči v katedrále sv. Víta (v tehdejší Pernštejnské kapli).[4] Poručnictví jeho nezletilých dětí se ujala Janova sestra Polyxena z Pernštejna.

Manželka Anna Marie nadále jako vdova bydlela v Pernštejnském paláci na Pražském hradě, kde byla duší intrik pernštejnského salónu a zapletla se i do politicky zabarvených milostných afér. V roce 1606 se znovu provdala za hraběte Bruna z Mansfeldu. Intrikovat nepřestala ani ve Vídni.[3]

Odkazy

Reference

  1. HISTORISCHE COMMISSION BEI DER KÖNIGL. AKADEMIE DER WISSENSCHAFTEN. Pernstein, Johann X. Freiherr von. 1.. vyd. München/Leipzig: Duncker & Humblot (Allgemeine Deutsche Biographie). Dostupné online. S. 388. 
  2. Petarde. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) Page Version ID: 227295569. 
  3. a b FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 119. 
  4. Kaple svatého Vojtěcha - KPMK. kpmk.eu [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 

Literatura

  • VAŘEKA, Marek. Jan z Pernštejna 1561–1597: Hospodářský úpadek Pernštejnů. Nakladatelství Veduta, 2008.
  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Rybka Publishers, Praha 1999. 318 stran. ISBN 80-86182-24-X

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jan V. z Pernštejna.jpg
Autor: Martino Rota , Licence: CC BY-SA 3.0
Jan V. z Pernštejna
COA Bernstein Sm 032.png
Coat of arms of Bernstein (Pernstein)