Jan V. z Pernštejna
| Jan V. z Pernštejna | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. července 1561 |
| Úmrtí | 30. září 1597 (ve věku 36 let) Győr |
| Povolání | důstojník |
| Choť | (1587) Anna Marie Manrique de Lara y Mendoza mladší († před 1636) |
| Děti | Vratislav Eusebius z Pernštejna Frebonie Eusebie z Pernštejna |
| Rodiče | Vratislav II. z Pernštejna a Marie Manrique de Lara y Mendoza |
| Příbuzní | Maxmilián z Pernštejna, Polyxena z Lobkovic, Johana z Pernštejna, Bibiana z Pernštejna a Alžběta Isabela z Pernštejna (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan V. z Pernštejna (30. července 1561 – 30. září 1597, Ráb) byl český a moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Pernštejna a dosáhl hodnosti generála dělostřelectva císařské armády.[1]
Život
Jeho otec byl nejvyšší kancléř Vratislav II. z Pernštejna, matka původem španělská šlechtična Marie Manrique de Lara y Mendoza. Vzhledem k tomu, že jeho jediný bratr Maxmilián z Pernštejna byl kanovníkem a předčasně zemřel, Jan se stal jediným pokračovatelem rodu Pernštejnů. Po svém otci však převzal značné dluhy a ani on sám je nebyl schopen splácet. Postupně rozprodával svá panství a byl nucen vstoupit do vojenských služeb, kde byl velmi úspěšný při taženích ve Španělském Nizozemí a Uhrách, jako velitel dělostřelectva. Známá je proto tzv. Pernštejnská petarda (výbušná zbraň k vylamování bran pevností).[2] V roce 1585 prodal Přerov, roku 1588 Lanškroun, roku 1596 dokonce i rodový hrad Pernštejn, o rok později Tovačov a zůstaly mu jen Litomyšl, kterou Pernštejnové měli v zástavní držbě od panovníka, a panství Plumlov s rezidencí v Prostějově.
Jan z Pernštejna se v roce 1587 ve Vídni oženil s příbuznou Annou Marií Manrique de Lara mladší († před 1636), dcerou Juana Marique de Mendoza, dvořana v habsburských službách.[3] Měli spolu syna Vratislava Eusebia a tři dcery – Annu, Frebonii Eusebii a Evu.
Jan z Pernštejna zemřel roku 1597 při obléhání pevnosti Rábu v Uhrách, kde mu dělová koule z tureckého děla utrhla hlavu a levou ruku i s ramenem. Pohřbený je spolu s rodiči v katedrále sv. Víta (v tehdejší Pernštejnské kapli).[4] Poručnictví jeho nezletilých dětí se ujala Janova sestra Polyxena z Pernštejna.
Manželka Anna Marie nadále jako vdova bydlela v Pernštejnském paláci na Pražském hradě, kde byla duší intrik pernštejnského salónu a zapletla se i do politicky zabarvených milostných afér. V roce 1606 se znovu provdala za hraběte Bruna z Mansfeldu. Intrikovat nepřestala ani ve Vídni.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ HISTORISCHE COMMISSION BEI DER KÖNIGL. AKADEMIE DER WISSENSCHAFTEN. Pernstein, Johann X. Freiherr von. 1.. vyd. München/Leipzig: Duncker & Humblot (Allgemeine Deutsche Biographie). Dostupné online. S. 388.
- ↑ Petarde. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) Page Version ID: 227295569.
- ↑ a b FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 119.
- ↑ Kaple svatého Vojtěcha - KPMK. kpmk.eu [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online.
Literatura
- VAŘEKA, Marek. Jan z Pernštejna 1561–1597: Hospodářský úpadek Pernštejnů. Nakladatelství Veduta, 2008.
- VOREL, Petr. Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Rybka Publishers, Praha 1999. 318 stran. ISBN 80-86182-24-X
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan V. z Pernštejna na Wikimedia Commons - Seznam prací o Janovi V. z Pernštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Ukázka z knihy Jan z Pernštejna 1561–1597: Hospodářský úpadek Pernštejnů
Média použitá na této stránce
Coat of arms of Bernstein (Pernstein)