Jan Varlich mladší z Bubna

Jan Varlich mladší z Bubna
Narozenízávěr roku 1570
?
České královstvíČeské království České království
Úmrtí2. června 1635 (ve věku 65 let)
Halle
SaskoSasko Sasko
ChoťAnna Mlázovská z Dohalic
Mariana z Bubnu
Civilní činnostvoják z povolání
Vojenská kariéra
Hodnostgenerál-polní strážmistr
Doba služby1593–1635
SložkaČeská stavoská armáda
Veleljezdectvo
VálkyČeské stavovské povstání
Třicetiletá válka
Bitvy

Jan Varlich mladší z Bubna na Borovnici a Závrší (konec roku 1570 – 2. června 1635 Halle nad Sálou[1]) byl český šlechtic z rodu Bubnů, vojevůdce, generál jezdectva stavovského vojska během českého stavovského povstání v letech 1618 až 1620 a posléze velitel armád bojujících proti katolickým silám během třicetileté války. Jakožto protestant byl po účasti v bitvě na Bílé Hoře a porážce povstání nucen opustit České království a účastnil se dalších válečných akcí. Rovněž se zapojil do jednání protestantských sil s vrchním velitelem habsburské císařské armády a mocným politikem své doby Albrechtem z Valdštejna.

Životopis

Mládí

Pochází z rodu, jehož jméno bylo odvozeno od hradu Buben, který stál na skalnatém ostrohu nad řekou Mží asi 4 km západně od Města Touškova. Narodil se patrně ve východních Čechách, v té větvi rodu, která vlastnila jen relativně skromný majetek. Byl synem Václava (Vaňka) z Bubna, na přelomu 60. a 70. let 16. století postupně usazeného na třech různých poplužních dvorech v okolí královského města Vysokého Mýta, a Bohunky, rozené Okrouhlické z Kněnic, která po své matce Bjancifoře z Pařízku zdědila ves Lipanskou Lhotu (dnes Malá Lhota) u Potštejna. Lipanská Lhota byla zároveň prvním Janovým majetkem, o který se ovšem dělil se svým bratrem Mikulášem mladším z Bubna.

V císařské armádě

Již v mládí se rozhodl pro vojenskou kariéru. Šlechtický původ mu automaticky vynesl nejnižší důstojnickou hodnost a od roku 1593 se tak v Uhrách zapojil do nově započatých bojů s Turky vedených v rámci vleklých habsbursko-osmanských válek. Zde dosáhl hodnosti plukovníka. Roku 1604 se poprvé setkal s Albrechtem z Valdštejna, původem rovněž šlechticem z východních Čech, který se pak roku 1625 stal vrchním velitelem císařských vojsk. V té době byl již ženat se svou první manželkou Annou Mlázovskou z Dohalic, jejímž věnem byl dům v Kolíně. Již roku 1605 je však připomínán jako vdovec.

V době politické krize, která vyvrcholila podepsáním tzv. Rudolfova majestátu na náboženské svobody v roce 1609, byl po zformování stavovského vojska české zemské hotovosti zvolen spolu s Jindřichem Matyášem Thurnem a Linhartem Colonou z Felsu do nejvyššího velení uskupení, konkrétně jako velitel jezdectva. Vojsko bylo svoláno do Prahy, aby čelilo případným pokusům Rudolfa II. o vojenský zvrat napjaté situace. Podobnou pozici zastával Jan mladší z Bubna již během eskalace napětí mezi bratry Rudolfem II. a arciknížetem Matyášem, který s vojskem rakouských a moravských stavů přitáhl v létě 1608 ku Praze, avšak konflikt byl urovnán podepsáním Libeňského míru a vojska byla rozpuštěna. V roce 1608 zakoupil dvůr a tvrz Závrší[2] a v roce 1617 také sousední statek Borovnici a spojil je do jednoho panství.[3]

České stavovské povstání

Bitva na Bílé Hoře

Po propuknutí českého stavovského povstání roku 1618 a aktivizování stavovského vojska pod vrchním velením hraběte Thurna byl Varlich povýšen na plukovníka strážmistra[4] a nadále působil jako jeden z nejbližších Thurnových důstojníků. V této pozici se tak pak patrně osobně zúčastnil bitev u Čáslavi, u Pelhřimova, u Lomnice či u Záblatí. V polovině roku 1619 byl Ferdinand II. oficiálně sesazen českým zemským sněmem z českého trůnu a novým českým králem byl zvolen Fridrich Falcký.[5] Jan Varlich mladší se pak od podzimu 1619 do jara 1620 účastnil stavovského tažení do Dolních Rakous, které mělo za výsledek neúspěšný pokus o obléhání Vídně, komplikované především rozvodněným Dunajem,[6] a následné střety s Buqouyovou as osmitisícovou armádou 10. února u Langenloisu a ve dnech 8. až 11. března pro stavovské vítěznou bitvu u Maisavy. Definitivní porážka rakouského tažení přišla 13. dubna v bitvě u Sitzendorfu.[6] Zde se Jan Varlich údajně pokusil provedením jízdního výpadu o pomoc skupině Linharta Colony z Felsu vlákané do pasti císařských. Colona z Felsu nakonec v bitvě padl[7] a celá výprava pak začala ustupovat do Čech. Bojů proti českým stavům zde se na straně císařského vojska zapojil Albrecht z Valdštejna.[6] Následovalo několik menších bojových střetů na českém území zakončených bitvou na Bílé Hoře 8. listopadu 1620, ve které Varlich velel jízdnímu oddílu o síle asi 300 mužů.[8]

V exilu

Po porážcké stavovské armády v této bitvě následně uprchl před císařskou mocí, spolu s Thurnem, Fridrichem Falckým a mnohými dalšími, do nábožensky tolerantních oblastí v zahraničí. V Čechách byl v nepřítomnosti odsouzen k smrti a v rámci pobělohorských konfiskací i k propadnutí všeho majetku, který byl svěřen katolickým šlechticům. V exilu zpočátku působil ve vojsku Fridricha Falckého, rovněž bojoval na straně dánské armády, se kterou bojoval proti císařským silám ve Slezsku. Dne 3. srpna 1627 byl v bitvě u Bernsteinu zajat vojskem Albrechta z Valdštejna,[4] ze zajetí byl propuštěn až po ukončení dánské války.[9]

Spolu s Thurnem se ve 30. letech 17. století zapojil jakožto mluvčí české protestantské emigrace do vyjednávání s císařskou stranou. Stejně tak byl, spolu s dalšími českými exulanty, přítomen na schůzce s Valdštejnem, jemuž byla při jednání v Jičíně dne 16. května 1633 nabídnuta česká koruna,[10] kterou Valdštejn odmítl. Posléze sloužil, stejně jako Jindřich Thurn, v řadách švédského vojska.

Úmrtí

Okolo roku 1635 se přesunul do saského Halle, kde téhož roku 2. června zemřel ve věku 65 let.

Rodinný život

Jeho první manželkou byla Anna Mlázovská z Dohalic, která zemřela před rokem 1605. Jeho druhou ženou pak byla Mariana z Bubnu.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ z Bubna, Jan, mladší, 1570-1635 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ KOĎOUSEK, Václav. Monografie Doudleb nad Orlicí. [s.l.]: [s.n.] 68 s. Dostupné online. Google-Books-ID: 9X0LSCC8fscC. 
  3. ↑ Dějiny obce v datech - Obec Borovnice. www.borovnice.info [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b BUBNA Jan Varlich z 1570-1636 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Česko-moravská kronika. [s.l.]: Kober 882 s. Dostupné online. Google-Books-ID: X_xKAAAAYAAJ. 
  7. ↑ CHALINE, Olivier. Bílá hora. [s.l.]: Karolinum Press 573 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2396-2. Google-Books-ID: 6f7eBQAAQBAJ. 
  8. ↑ JUNEK, Václav. Opravdu temná Bílá hora?. [s.l.]: Petrklíč 282 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7229-729-0. Google-Books-ID: MkoBEAAAQBAJ. 
  9. ↑ BUBNA Jan Varlich z 1570-1636 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Liborkoky - | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ KODOUSEK, Vacsl. Monografie Doudleb nad Orlici. [s.l.]: [s.n.] 68 s. Dostupné online. Google-Books-ID: 9X0LSCC8fscC. 

Literatura

  • BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618.. Praha: František Řivnáč (distributor), 1883. s. 1270
  • BÍLEK, Tomáš Václav. Beiträge zur Geschichte Waldstein's. Praha: T. Bílek, 1886. s. 108.
  • MIČEK, Ladislav. Jan z Bubna, válečník a diplomat. Studio dokument a forma, 2016. 120 s.
  • PATAJOVÁ, Aneta. Po stopách šlechtického rodu Bubnů z Litic. Univerzita Hradec Králové, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce: Mgr. et. Mgr. Klára Zářecká, Ph.D. Oponent práce: doc. PhDr. Petr Kmošek, CSc. 2020.
  • THILLE, Josef. K dějinám třicetileté války od r. 1621 do r. 1648: historicko-vojenská studie.. s. 143.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce