Jan Vilém Harant z Polžic a Bezdružic
| Jan Vilém Harant z Polžic a Bezdružic | |
|---|---|
 Erb Harantů z Polžic a Bezdružic | |
| Majitel jilemnického panství | |
| Ve funkci: 2. května 1637 – 1643 | |
| Předchůdce | Barbora Křinecká z Ronova |
| Nástupce | Kryštof Gotfried z Polžic |
| Narození | 29. září 1610 Soseň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 1643 (ve věku 32–33 let) Jilemnice Habsburská monarchie |
| Choť | Barbora Křinecká z Ronova |
| Rodiče | Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic Anna Saloména Hradišťská z Hořovic |
| Děti | Kryštof Gotfried z Polžic, Adolf Vilém z Polžic, |
| Příbuzní | Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic |
| Profese | voják |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Vilém z Polžic a Bezdružic (v německé podobě Johann Wilhelm Harant von Polschitz und Weseritz, 29. září 1610, Soseň – 1643, Jilemnice) byl český šlechtic a voják, syn významného českého šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.
Životopis
Jan Vilém z Polžic a Bezdružic se narodil jako nejstarší syn Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a jeho třetí manželky Anny Salomeny Hradišť'ské z Hořovic. Za kmotra mu šel císař Rudolf II.
Stejně jako jeho druhorozený bratr Jiří Leopold si zvolil vojenskou kariéru.[1] V roce 1631 byl setníkem v armádě Albrechta z Valdštejna.
Manželství a rodina
V prosinci 1634 se oženil s Alžbětou Barborou Křineckou z Ronova († 1644). Tento sňatek však byl poněkud problematický, neboť Alžběta Barbora Křinecká byla protestantského vyznání a sňatek katolíka Jana Viléma byl sledován z císařského dvora.[2] Před svatbou proto Alžběta Barbora musela přestoupit na katolickou víru.[3] Z jejich manželství se narodili dva synové:
- Kryštof Bohumír
- Adolf Vilém
Dne 2. května 1637 odkoupil Jan VIlém od Alžběty Barbory se souhlasem jejích sester panství Jilemnici a Rokytnici za 64 000 kop míšeňských.[4]
.jpg)
Jan Vilém Harant z Polžic a Bezdružic zemřel okolo léta 1643. Byl pohřben v kapli svaté Alžběty v Jilemnici, avšak roku 1786 byly rakve s ostatky Harantů přeneseny do zatím neobjevené krypty v interiéru jilemnického farního kostela sv. Vavřince.[5][6][7][8][9]
Odkazy
Reference
- ↑ Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl první/Předmluva k vydání z r. 1854 – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Krkonoše a Jizerské hory: Zobrazení článku. krkonose.krnap.cz [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ WWW.HISTORIEKEKAVE.CZ. Annthal-Harrachovský letohrádek b. HISTORIE KE KÁVĚ [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv Praha, pracoviště Dejvice: číslo fondu 656, SM, inv. č. 656, sign. C215/F 5e, kart. 383
- ↑ BRAUN, Jan. Nález Valdštejnů mění dějiny Jilemnice. Krkonošský deník. 2017-05-15. Dostupné online [cit. 2020-03-15].
- ↑ Unikátní objev kostela svaté Alžběty v Jilemnici pohřebního místa majitelů jilemnického panství ve 14. až 17. století - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ KLIMENTOVÁ, Jan Braun ,Lenka. Objev století posunul dějiny Jilemnice. Krkonošský deník. 2018-02-21. Dostupné online [cit. 2022-03-10].
- ↑ LUŠTINEC, Jan. Jilemnice. 1. vydání. vyd. Vlkov: [s.n.] 119 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88182-05-4, ISBN 80-88182-05-0. OCLC 1022787993
- ↑ Tisková zpráva města Jilemnice: Unikátní objev kostela svaté Alžběty v Jilemnici – pohřebního místa majitelů jilemnického panství ve 14. až 17. století, 2017
Související články
Média použitá na této stránce
.svg)
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the arms of Austria.
Autor: Štěpán Krupka, Licence: CC BY-SA 4.0
Zahradní domek na místě kde stával kostel
Autor: Vojtěch Král z Dobré Vody, Licence: CC BY-SA 4.0
Harant z Polžic - coat of arms (A. Sedláčekː Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 5., 1887)