Jan Vlk

Jan Vlk
Narození8. července 1822
Telč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. července 1896 (ve věku 74 let)
Liliendorf
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníspisovatel, básník a publicista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Vlk (9. července 1822 Telč[1], Rakouské císařství31. července 1896 Liliendorf[2], Rakousko-Uhersko) byl český právník, notář, buditel a básník.

Životopis

Narodil se v Telči, studoval v Jihlavě, Brně a pak právnickou fakultu olomoucké univerzity. Během studií v Olomouci se začal podílet na českém vlasteneckém hnutí, podílel se na založení Slovanské lípy, prvního českého politického spolku na Moravě. Účastnil se také bojů v Praze během revolučního roku 1848. Po rozpuštění Slovanské lípy během Bachova absolutismu jeho vlastenecká a politická činnost na čas ustala.[3]

Do roku 1850 působil jako právní koncipient u Aloise Pražáka v Brně. Po složení soudcovské zkoušky se stal auskultantem u soudu v Novém Jičíně, pak působil také v Hranicích, Těšíně, Varíně, Bratislavě, Zlatých Moravcích, Skalici a v Trenčíně. Po zrušení c. k. soudů v Uhrách byl v roce 1861 jmenován notářem ve Znojmě, kde u něj jako koncipient pracoval Jaroslav Palliardi.[4]

V roce 1867 dvakrát neúspěšně kandidoval do Moravského zemského sněmu za venkovské obce Znojemska, ale pokaždé jej porazil Johann Fux.[5]

Ve Znojmě začal působit jako národní buditel. V místním převážně německém prostředí prosazoval zájmy Čechů. V roce 1868, u příležitosti 70. narozenin Františka Palackého inicioval první moravský tábor lidu v Kravsku, první veřejné vystoupení Čechů na Znojemsku. Inicioval také vznik Vzájemné záložny, českého peněžního ústavu, a byl předsedou Znojemské matice školské.[3] V roce 1870 stál u zrodu Besedy Znojemské, stal se jejím předsedou, kterým byl až do své smrti. V rámci Besedy působil jako herec a dramaturg, na divadlo přispíval i finančně.

Skladbě básní se začal věnovat v roce 1848. Psal milostnou lyriku s motivy národního obětování a nadšení. Jeho nejznámější báseň Přijde jaro, přijde byla později zhudebněna Arnoštem Förchtgottem.[3] V letech 18521853 se poezii přestal věnovat a napsal dvě právnická díla. V Olomouci je po něm pojmenována ulice a ve Znojmě má na domě Beseda pamětní desku.[6][7]

Zemřel 31. července 1896 v Liliendorfu u Vranova nad Dyjí. Jeho pohřeb na hřbitově ve Znojmě se stal manifestací místních Čechů.[3]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d BLAHA, Jan. Znojemská Beseda 1870-2005. Znojmo: Znojemská Beseda, 2005. 32 s. 
  4. Jan Vlk na stránkách města Znojma
  5. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 205–206. 
  6. PŘICHYSTAL, Antonín. Významné postavy v názvech ulic a náměstí města Olomouce. Olomouc: Městský národní výbor v Olomouci, 1979. 48 s. 
  7. Pamětní deska Jana Vlka, Znojmo. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Jan Vlk.jpg
Jan Vlk, český básník (1822–1896)