Jan Vochoč
Jan Vochoč | |
---|---|
ak. mal. Jan Vochoč | |
Narození | 23. března 1865 Hrdlořezy Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. března 1920 (ve věku 54 let) Praha Československo |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Vochoč (23. března 1865, Hrdlořezy (nyní Praha)[1] – 20. března 1920, Praha[2]) byl český malíř, jeden z prvních žáků prof. Nicolause Gysise na mnichovské Akademii.
Život
Jeho otec pocházel ze starého kovářského rodu. Jan Vochoč se narodil v Hrdlořezech č. 7,[pozn. 1] v rodině kováře Josefa Vochoče a jeho manželky Anny, rozené Sršňové. [1] Získal první kreslířské zkušenosti jako zlatnický učeň. Následně krátce studoval na pražské malířské Akademii. Od roku 1883 žil v Mnichově, kde studoval na tamější Akademii u Johanna Caspar Hertericha (1843-1905) a zejména u Nicolause Gysise (1842-1901). Byl členem spolku mladých výtvarníků v Mnichově Škréta. V Mnichově pobýval 11 let. Byl nadaným a technicky zdatným studentem, působil v dílnách svých profesorů a pracoval jako kopista.
V letech 1898–1900 pobýval nejdříve v bulharském Plovdivu a později deset měsíců v klášterech na poloostrově, resp. hoře Athos. Přijal „hnědou řízu pravoslavné řehole“. Dle vzpomínek jeho syna M. J. Vochoče (1935): „po skončeném nočním chóru, zachycoval na plátno krásu strmých úbočí, stinná zákoutí byzantských chrámů i obzory mořských zálivů“. Výtěžek z této cesty vystavil na jaře 1901 v Praze v Národním domě na Královských Vinohradech.
V r. 1901 odjel do Paříže, kde nějaký čas sdílel ateliér s Alfonsem Muchou.[3] V Paříži se 30. září 1905 oženil s pražskou modistkou Magdalenou Kozákovou[4] a jejich svědkem na svatbě byl Alfons Mucha. Po návratu do Prahy se jim 19. října 1910 narodil syn Martin Jan Vochoč,[4] později kněz starokatolické církve a historiograf, který před válkou zachránil před nacisty několik set Židů.[5] Dle vzpomínek R. Jesenské od r. 1910 bydlel s rodinou v malém domku pod Petřínem, avšak nadále si držel pařížský ateliér.
J. Vochoč byl členem Výtvarného odboru Umělecké besedy, později přestoupil do Jednoty umělců výtvarných. S Uměleckou besedou vystavuje minimálně od vánoční výstavy 1897 a s Krasoumnou jednotou v Rudolfinu minimálně od r. 1893.
Zemřel roku 1920 na zápal plic (způsobený španělskou chřipkou) v době, kdy měl s finanční podporou Muchova amerického mecenáše Charlese Cranea znovu malovat dvacet velkých pláten na ostrově Athos. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho pozůstalost věnovala roku 1946 manželka Magdalena Vochočová Karáskově galerii.[6] Dnes je tato kolekce ve sbírkovém fondu Památníku národního písemnictví a čítá cca 40 kusů obrazů a kreseb.
Dílo
Jan Vochoč byl významný portrétista a krajinář. Portrétoval na zakázku města Žižkova čtyři starosty, jejichž portréty jsou dnes umístěny v zasedací síni radnice: Karel Hartig (1833-1905), Jan Nepomuk Richter (1829-1913), Josef Moric Wertmuller (1817-1890) a Eduard Žďárský (1855-1944). Některé z těchto portrétů zřejmě byly malovány na základě fotografie. Zajímavé je porovnání dvou brilantních portrétů malovaných odlišnou technikou - generála hraběte Arnošta Chotka a básníka Antonína Sovy. Dále portrétoval např. uměleckého kritika F. X. Harlase, malíře Maxe Švabinského, botanika L. Čelakovského, sochaře A. Bouchera a další významné osobnosti.
Během pobytu v Paříži byl ovlivněn Monetem a neoimpresionisty. Mezi impresionistické obrazy Fr. Žákavec (1921) řadil zejména obrazy L'impression sur la Seine a Pohled na Comédie Francaise. V posledním desetiletí svého života maloval pražská panoramata metodou drobných doteků štětce, technikou blízkou pointilismu. Dle Fr. Žákavce (1921) v nejčištší podobě tuto techniku využil na obrazech Valdštýnská Salla terrena a Velkopřevorské náměstí s podzimními motivy. Jsou známy i některé obrazy s horou Athos, které později zřejmě v pražském ateliéru provedl ve velkých formátech (cca 200 x 100 cm) v pointilistické technice. Pohledy na pražské střechy s oblibou maloval z věže kostela svatého Mikuláše.
J. R. Marek (1921) charakterizoval vývojovou podstatu jeho díla: „Jan Vochoč vyšel z galeriového realismu a realistickému pojetí krajiny i figury zůstal věren do posledního tahu štětcem. Jen techniku měnil, pročišťoval paletu, šedé a kalené tóny nahrazoval svítivými a čistými barvami základními, veliké barevné plochy, držené původně v jediném odstínu, rozkládal v několik barevných složek, až posléze všecku osnovu obrazu rozpitval v drobné tečky podle manýry francouzského pointilismu.“ Josef Čapek (1926) tuto charakteristiku doplnil: „Neoimpresionistická technika, které užíval ve svých poetických pohledech na Prahu, je rovněž dosti neenergická, není diktována účely tak radikálními, k jakým byla ve službách světelné i malebné výpravy obrazu původně určena.“
Zastoupení ve sbírkách
- Pohled z věže kostela sv. Mikuláše, Národní galerie v Praze
- Portrét básníka Ant. Sovy (1914), Galerie hlavního města Prahy
- Bavorský sedlák (kr. uhlem, 1890), Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
- Klášter na Athosu (1898), Památník národního písemnictví
- Portrét paní Vochočové (okolo 1900), Památník národního písemnictví
- Podobizna umělcova tchána Václava Kozáka (1902), Památník národního písemnictví
- Pohled na Montmartre (1903), Památník národního písemnictví
- Le Jardin du Palais Royal (1907), Památník národního písemnictví
- Pohled na Petřín, Strahov a Pohořelec z věže sv. Mikuláše (1907), Památník národního písemnictví
- Zimní pohled z věže chrámu sv. Mikuláše ke kostelu sv.Tomáše (1910), Památník národního písemnictví
- Portrét sochaře Alfreda Bouchera (1914), Památník národního písemnictví
- Pohled na Hradčany od sousoší sv. Luitgardy (1919), Památník národního písemnictví
Samostatné výstavy
- 1901 Národní dům na Vinohradech
- 1921 Posmrtná výstava obrazů Jana Vochoče, Dům umělců, Praha
- 1926 Souborná posmrtná výstava obrazů mistra Jana Vochoče, Topičův salon, Praha
Galerie
- Jan Vochoč Jan Richter II. starosta Žižkova (okolo 1902)
- Jan Vochoč Ladislav Čelakovský (před r. 1907)
- Jan Vochoč Antonín Sova (1914)
- Jan Vochoč Arnošt Chotek (1919)
- Jan Vochoč Budňany (1897)
- Jan Vochoč Sadovo v Bulharsku (1898)
- Jan Vochoč Pod horou Athos
- Jan Vochoč Pod horou Athos 2
- Jan Vochoč Poutník na hoře Athos
- Jan Vochoč Muchův ateliér (1903)
- Jan Vochoč Pont Neuf Paris (1902)
- Jan Vochoč Bárky v Paříži
- Jan Vochoč Seina v Paříži
- Jan Vochoč Žena v pohovce (Paris 1911)
- Jan Vochoč Zimní Praha (1911)
- Jan Vochoč Čertovka (studie, 1913)
- Jan Vochoč Čertovka
- Jan Vochoč Malostranské náměstí (1919)
- Jan Vochoč Karlův most
Odkazy
Poznámky
- ↑ Literatura traduje, že se narodil na Žižkově, který v roce 1865 ještě neexistoval. Hrdlořezy do území dnešního Žižkova nepatří.
Reference
- ↑ a b Matrika narozených Kyje, 1864-1881, snímek 24. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ Akademický malíř Jan Vochoč. Český svět. 1920-04-01, s. 65. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
- ↑ Dačevová R, a kol., 2012, s. 42
- ↑ a b Policejní ředitelství I, konskripce, karton 706, obraz 361. Praha: Národní archiv Dostupné online.
- ↑ Jeřábková D, 2008, s. 5–7
- ↑ Dačevová R, a kol., 2012, s. 134–135
Literatura
- Žákavec, Fr.: Posmrtná výstava Jana Vochoče. Národní listy, roč. 61, č. 94, s. 5, 7. 4. 1921.
- Jesenská, R.: Vzpomínka na Jana Vochoče. Národní listy, roč. 61, č. 91, s. 2, 3. 4. 1921.
- Marek, J. R.: Posmrtná výstava Jana Vochoče. Venkov, roč. 16, č. 89, s. 3, 17. 4. 1921.
- Čapek, J.: Pražské výstavy. Lidové noviny, roč. 34, č. 468, s. 7, 16. 9. 1926.
- Vochoč, M. J.: Český malíř Jan Vochoč, poutník athonský. Polední List, roč. 9, č. 132, s. 4, 12. 5. 1935.
- Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0
- Dobroslava Jeřábková, Život a dílo M. J. Vochoče, bakalářská práce, FF Universita Pardubice 2008
- Marcela Suchomelová, Marcel Černý, Malíř Jan Vochoč (1865–1920) a Balkán. In: Studia balcanica bohemo-slovaca. 6. Sv. 1., Sekce historie, politologie a etnologie. Příspěvky přednesené na 6. mezinárodním balkanistickém sympoziu v Brně ve dnech 25.–27. dubna 2005 / Brno : Matice moravská, 2006 s. 235–252.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vochoč na Wikimedia Commons
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Vochoč Johann 1865
- Jan Vochoč v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Der Pont Neuf in Paris, unsigniert, auf der Rückseite bezeichnet und datiert: Jan Vochoč Paris 1902, Öl/Leinwand, 37 x 53 cm
Jan Vochoč Pod horou Athos 2
Jan Vochoč Poutník na hoře Athos
Painting of Mucha's studio by Jan Vachčo (1865–1920), oil on canvas
Jan Vochoč Ladislav Čelakovský
Jan Vochoč Zimní Praha (1911)
Prag - Blick auf die Karlsbrücke, schwach leserlich signiert Jan Vochoc, Öl auf Leinwand, 85 x 127 cm, gerahmt
Vochoč Jan - Antonín Sova
Vochoč Jan - Malostranské náměstí
Jan Vochoč Čertovka (studie, 1913)
Jan Vochoč Motiv z Bulharska (1898)
Jan Vochoč Seina v Paříži (před r. 1907)
Jan Vochoc Bárky v Paříži
Jan Vochoč (1865-1920), český malíř
Jan Vochoč Pod horou Athos
Jan Vochoč Čertovka
Jan Vochoč Žena v pohovce Paris 1911
Jan Vochoč signatura
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrabě Arnošt Chotek z Chotkova a Vojnína (1844–1927), c. k. generál jezdectva, od roku 1911 majitel velkostatku Veltrusy
Vochoč Jan - Podobizna II. starosty města Žižkova Jana Richtra
Vochoč Jan - Budňany