Jan Vodička (politik)
Jan Vodička | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1935 – 1938 | |
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR a ČSSR | |
Ve funkci: 1948 – 1961 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | soc. dem. KSČ |
Narození | 10. července 1893 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 9. března 1961 Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Vodička (10. července 1893 Praha – 9. března 1961[1] Praha[2]) byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění republiky za Komunistickou stranu Československa.
Biografie
Narodil se v Praze jako syn dělníka. Vyučil se řezníkem.[1]
Za první světové války přešel do Československých legií v Rusku, kde se zúčastnil bitvy u Zborova. Později přestoupil k Rudé armádě. V Československých legiích měl jako stoupenec bolševiků konflikty s velením, včetně Josefa Jiřího Švece. O něm pak pojednal Rudolf Medek v divadelní hře Plukovník Švec, přičemž postava komunistických agitátorů, kteří doženou plukovníka k sebevraždě byla ztvárněna po vzoru aktivit Jana Vodičky. Po návratu do nově vzniklého Československa se pak angažoval se spolcích rudých legionářů.[3] Ve 30. letech 20. století patřil také mezi přední komunistické aktivisty v rámci Svazu proletářských bezvěrců.[4]
Po návratu do Československa byl nejprve členem levého křídla sociálně demokratické strany, pak se roku 1921 přidal k nově vzniklé KSČ. Byl funkcionářem strany na okresní, krajské i celostátní úrovni.[1] V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za komunisty. O poslanecké křeslo přišel v prosinci 1938 v souvislosti s rozpuštěním KSČ.[5][6] Profesí byl redaktorem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[7]
Za nacistické okupace byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce se proto angažoval ve Svazu protifašistických bojovníků.[3] Od roku 1948,[1] podle jiného zdroje od roku 1951, zastával funkci předsedy Svazu protifašistických bojovníků.[8] Uvádí se v ní ještě roku 1954.[9] Zastával i stranické funkce. 2. srpna 1945 byl kooptován za člena ÚV KSČ. Ve funkci ho potvrdil VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ.[8]
Po osvobození byl v letech 1945–1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946–1948 Ústavodárného Národního shromáždění. V letech 1948–1961 zasedal v Národním shromáždění (po roce 1960 Národní shromáždění Československé socialistické republiky).[5][10][11] V parlamentu setrval až do své smrti v březnu 1961. Místo něj pak do Národního shromáždění nastoupil Bohuslav Stainer.[12][1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Zemřel soudruh Jan Vodička. Rudé právo. Březen 1961, roč. 41, čís. 69, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Pravda, 10. 3. 1961, s. 1.
- ↑ a b Václav Kopecký, Pamětní výpisy k historii Československé republiky a k boji KSČ za socialistické Československo, Praha, 1960 [online]. praguecoldwar.cz [cit. 2011-10-20]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 723.
- ↑ a b Jan Vodička [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Nejvyšší funkcionáři komunistické strany 1945 – 1989 [online]. cibulka.net [cit. 2014-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Vodička (politik)
- Projev Jana Vodičky v Národním shromáždění roku 1938
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“