Jan Vodička (politik)

Jan Vodička
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1938
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1948 – 1961
Stranická příslušnost
Členstvísoc. dem.
KSČ

Narození10. července 1893
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. března 1961
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Vodička (10. července 1893 Praha9. března 1961[1] Praha[2]) byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění republiky za Komunistickou stranu Československa.

Biografie

Narodil se v Praze jako syn dělníka. Vyučil se řezníkem.[1]

Za první světové války přešel do Československých legií v Rusku, kde se zúčastnil bitvy u Zborova. Později přestoupil k Rudé armádě. V Československých legiích měl jako stoupenec bolševiků konflikty s velením, včetně Josefa Jiřího Švece. O něm pak pojednal Rudolf Medek v divadelní hře Plukovník Švec, přičemž postava komunistických agitátorů, kteří doženou plukovníka k sebevraždě byla ztvárněna po vzoru aktivit Jana Vodičky. Po návratu do nově vzniklého Československa se pak angažoval se spolcích rudých legionářů.[3] Ve 30. letech 20. století patřil také mezi přední komunistické aktivisty v rámci Svazu proletářských bezvěrců.[4]

Po návratu do Československa byl nejprve členem levého křídla sociálně demokratické strany, pak se roku 1921 přidal k nově vzniklé KSČ. Byl funkcionářem strany na okresní, krajské i celostátní úrovni.[1] V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za komunisty. O poslanecké křeslo přišel v prosinci 1938 v souvislosti s rozpuštěním KSČ.[5][6] Profesí byl redaktorem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[7]

Za nacistické okupace byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce se proto angažoval ve Svazu protifašistických bojovníků.[3] Od roku 1948,[1] podle jiného zdroje od roku 1951, zastával funkci předsedy Svazu protifašistických bojovníků.[8] Uvádí se v ní ještě roku 1954.[9] Zastával i stranické funkce. 2. srpna 1945 byl kooptován za člena ÚV KSČ. Ve funkci ho potvrdil VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ.[8]

Po osvobození byl v letech 1945–1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946–1948 Ústavodárného Národního shromáždění. V letech 1948–1961 zasedal v Národním shromáždění (po roce 1960 Národní shromáždění Československé socialistické republiky).[5][10][11] V parlamentu setrval až do své smrti v březnu 1961. Místo něj pak do Národního shromáždění nastoupil Bohuslav Stainer.[12][1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Zemřel soudruh Jan Vodička. Rudé právo. Březen 1961, roč. 41, čís. 69, s. 1. Dostupné online. 
  2. Pravda, 10. 3. 1961, s. 1.
  3. a b Václav Kopecký, Pamětní výpisy k historii Československé republiky a k boji KSČ za socialistické Československo, Praha, 1960 [online]. praguecoldwar.cz [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 723. 
  5. a b Jan Vodička [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. 
  7. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. 
  8. a b Nejvyšší funkcionáři komunistické strany 1945 – 1989 [online]. cibulka.net [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  9. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“