Jan Weinert
Jan Weinert | |
---|---|
Narození | 18. prosince 1914 Praha - Karlín Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 17. listopadu 1939 (ve věku 24 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Ocenění | Medaile Za hrdinství in memoriam (2022) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Weinert, křtěný Jan Josef (18. prosince 1914, Praha-Karlín[1] – 17. listopadu 1939 Praha) byl středoškolský pedagog a studentský funkcionář, který byl popraven 17. listopadu 1939.
Život
Jan Weinert se narodil v Karlíně do rodiny úředníka Buštěhradské dráhy Rudolfa Weinerta a jeho ženy Růženy Bártové.[1] Vystudoval gymnázium v pražské Libni a poté bohemistiku a germanistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1937 začal vyučovat na pražských středních školách (Atheneum, anglické gymnázium, reálné gymnázium v Praze XIV). Během svých studií se začal angažovat ve studentských organizacích. Mezi lety 1936 a 1937 působil jako jednatel Svazu československého studentstva v Praze a v letech 1937-38 byl jeho předsedou. V září 1939 se stal předsedou Svazu českého studentstva v Čechách.
V politice byl nacionalisticky orientován a v době 1. republiky byl členem Národního sjednocení. V roce 1938 byl funkcionářem Mladého národního sjednocení, později působil i v mládežnických organizacích Mladá Národní jednota a Mladé Národní souručenství.
26. října 1939 přednesl odvážný projev o 28. říjnu, ve kterém mimo jiné prohlásil německou okupaci a Protektorát Čechy a Morava za dočasnou záležitost. 15. listopadu intervenoval na policejním ředitelství ve prospěch studentů zadržených po pohřbu Jana Opletala. Ve večerních hodinách 16. listopadu 1939 byl zatčen gestapem během schůze Svazu českého studentstva v Čechách, která se konala v ústředí Národního studentského svazu v Hopfenštokově (dnešní Navrátilově) ulici a kterou Weinert řídil. Ještě téhož dne byl vyšetřován v Petschkově paláci. Následujícího dne byl bez soudu popraven v Ruzyňských kasárnách. Na rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech se nachází jeho kenotaf.
Ocenění
- Medaile Za hrdinství in memoriam (2022)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Jana Weinerta farnosti při kostele sv.Cyrila a Metoděje v Karlíně
Literatura
- Pasák, Tomáš: 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova, Univerzita Karlova, Praha, 1997 ISBN 80-7184-255-9
- Leikert, Jozef: Černý pátek sedmnáctého listopadu, Univerzita Karlova, Praha, 2001 ISBN 80-238-7632-5
- kolektiv Odkaz 17. listopadu po šedesáti letech, Academia, Praha 2000 ISBN 80-200-0149-2
Externí odkazy
- Jan Weinert – životopis na stránkách Valka.cz
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Stužka: Medaile Za hrdinstvi – Česká republika (od roku 1994).
* Titulní strana Osobního věstníku MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY číslo 42 ze dne 20. října 1945:
- IN MEMORIAM: Z pověření presidenta republiky byli vyznamenáni popravení a umučení českoslovenští občané: Československým válečným křížem 1939 "In memoriam": následuje abecední výčet jmen .... na straně 359 je uvedeno: armádní generál Bílý Josef, Praha, ... pokračuje výčet jmen .... na straně 363 je uvedeno: plukovník generálního štábu Churavý Josef, narozen 1894, Praha XI, ... pokračuje výčet jmen.
- Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně uvedené vyznamenání československým válečným křížem 1939 "In memoriam" pro JUC Opletal Jan, narozen 31.12.1915
- Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené vyznamenání československým válečným křížem 1939 "In memoriam" pro posluchače pražských vysokých škol, kteří byli Němci mučeni a posléze popraveni dne 17. listopadu 1939: Doc. PhDr. Matoušek Josef narozen 1906; JUDr. Klíma Jaroslav narozen 1913; Prof. Weinert Jan narozen 1914; JUDr. Skorkovský František narozen 1909; JUC Adamec Josef narozen 1909; JUC Koula Bedřich narozen 1913; Šafránek Václav narozen 1920; MUC Černý Jan narozen 1914; Ing. Frauwitrh Marek narozen 1915.
- Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně uvedené vyznamenání třetím československým válečným křížem 1939 "In memoriam" pro: poručíka pěchoty Gabčík Josef, poručíka pěchoty Kubiš Jan, poručíka pěchoty Valčík Josef.
- Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně uvedené vyznamenání druhým československým válečným křížem 1939 "In memoriam" pro: kapitán pěchoty Opálka Adolf.
- Na poslední straně věstníku zcela dole je podepsán: divizní generál Ludvík Svoboda, vlastní rukou, ministr národní obrany.