Jan Wunder

Jan Wunder
Jan Wunder
Jan Wunder
Narození8. dubna 1811
Kvasice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. července 1889 (ve věku 78 let)
Nová Dědina
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKvasice
Povoláníentomolog, lesník a včelař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Wunder, celým jménem Jan Albert Josef Wunder, (8. dubna 1811 Kvasice[1] – 20. července 1889 Nová Dědina[2]) byl od roku 1837 revírním lesníkem na Nové Dědině.[3]

Ve volném čase se věnoval včelaření a pěstování ovocných stromů.[3] Vyvinul včelí úl s pohyblivými plástvemi na loučkách, který se stal vzorem pro spolkový úl moravských včelařů, tzv. „moravský spolkový stojan“,[4] ale tento objev je připisován Janu Dzierżonovi.[5] Vymyslel také tzv. „razítko“ základu včelí plástve, které už v roce 1850 vystavoval na první včelařské výstavě v Brně,[5] ale i tento vynález je přisuzován jinému člověku, německému včelaři Johannu Mehringovi.[6][7] Zasloužil se o stavbu silnice z Kvasic přes Novou Dědinu do Kostelan.[3]

Život

Dětství v Kostelanech

Jan Wunder byl prvorozeným synem[1] Jana Wundera, myslivce v kvasickém panském revíru, a jeho ženy Františky roz. Symonové, kteří tou dobou žili ve Kvasicích na čísle popisném 12, kde byla později postavena stará škola. Brzy po Janově narození se rodina přestěhovala na hájovnu na Nové Dědině, kde se narodili jeho čtyři sourozenci. Po roce 1818 se rodina přestěhovala do další hájovny v Kostelanech, kde Jan prožil následujících 20 let.[8] Toto období pro něj nebylo lehké, protože v roce 1821 umřel jeho tříletý bratr František, v únoru 1822 jeho rok a půl stará sestra a v červenci téhož roku v třiceti letech jeho matka Františka. Jeho otec se v lednu 1823 oženil s Teklou Střížovou, dcerou kováře z Buchlovic, a měl s ní tři děti. V roce 1827 však otec umřel ve věku 46 let.[8]

Jan Wunder byl nadaný žák, a proto ho v deseti letech otec poslal studovat na Piaristické gymnázium v Kroměříži. Po otcově smrti musel gymnázium opustit a nastoupil na jeho místo jako lesnický učeň a po třech letech jako lesnický mládenec.[8]

Revírník na Nové Dědině

Roku 1837 byl jmenován revírníkem na Nové Dědině.[3][8] Za rok se oženil[9] s Antonií Koldinskou z Kvasic a spolu se přestěhovali do hájovny s číslem 61 na Nové Dědině. První syn Emil Heinrich se jim narodil[10] v roce 1839, v roce 1840 dcera Marie[11] a v roce 1842 syn Berthold Vincenc[12]. Janova manželka Antonie však v březnu 1843 umřela[13] a v roce 1845 i syn Berthold. Později se Jan oženil s Josefou, dcerou kvasického mlynáře Antonína Řemenovského, ale další děti už spolu neměli.[8]

Jana Wundera potkal pracovní úraz, když mu při honu nevratně poškodil oko zbloudilý brok. Při své lesnické práci se soustředil na cílenou obnovu lesa pomocí smíšeného vysazování různých druhů dřevin do řádků.[14] Účelnost těžby dřeva podpořil rozdělením polesí na malá oddělení a pro usnadnění odvozu vytěženého dřeva sjednal vybudování silnice z Kvasic přes Novou Dědinu do Kostelan.[3] Za svoje pracovní zásluhy získal v roce 1868 zlatý záslužný kříž.[8]

Chov včel

Od svých 16 let se začal starat o panská včelstva v Kvasicích a včelaření se pak stalo jeho celoživotní zálibou. Na Nové Dědině měl u lesa vybudovaný vlastní včelín se stovkou včelstev. Od roku 1835 používal v úlech trámky, na které připevňoval plástve. Pokrokovou stavbu Wunderova úlu i jeho rozměry převzal Včelařský spolek pro Moravu a Slezsko při navrhování „moravského spolkového stojanu“.[4][8] Na první včelařské výstavě v Brně v roce 1850 vystavoval svoje „razítko“ základu včelí plástve.[5][8] Za svůj přínos včelařství byl oceněn zlatou a stříbrnou medailí Hospodářské společnosti.[8]

Pěstování ovocných stromů

Wunder byl od roku 1861 členem Hospodářské jednoty Záhlinicko–Kvasické, ve které vedl oddělení pro včelařství a zahradnictví. V té době bylo podél cest velmi málo ovocných stromů a Hospodářská jednota se to rozhodla změnit vyhlašováním soutěže obcí o nejlepší stromořadí podél cest. Wunder na Nové Dědině založil ovocnářskou školku a díky němu se Nová Dědina a okolní obce proslavily pěstováním hrušek, jablek a zejména třešní. Narůstající počet škůdců ovocných stromů řešil Wunder péčí o ptáky, kterým nechával zhotovovat umělá hnízda.[8]

Konec života

Jan Wunder zemřel[2] po třídenní nemoci 20. července 1889 ve stáří 78 let a pochován byl na hřbitově ve Kvasicích.[8] Od roku 2007 ho připomínala pamětní deska na budově mateřské školy na Nové Dědině, ale při opravě fasády byla deska odstraněna.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Kvasice
  2. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Kvasice
  3. ↑ a b c d e KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. 
  4. ↑ a b JINDRA, Jan. Včelařské stránky Honzy Jindry: Významné osobnosti českého a světového včelařství [online]. [cit. 2019-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-20. 
  5. ↑ a b c Lesnická výročí – červenec 1999. Lesnická práce [online]. Lesnická práce s.r.o., červenec 1999 [cit. 2019-02-04]. Roč. 78, čís. 7. Dostupné online. 
  6. ↑ JINDRA, Jan. Včelařské stránky Honzy Jindry: Historie chovu včel [online]. [cit. 2019-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. 
  7. ↑ JINDRA, Jan. Včelařské stránky Honzy Jindry: Vývoj používání úlů [online]. [cit. 2019-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-13. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j k KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012. 
  9. ↑ Matriční záznam o sňatku Jana Wundera s Antonií Koldinskou farnost Kvasice
  10. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Emila Jindřicha Wundera farnost Kvasice
  11. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Marie Wunderové farnost Kvasice
  12. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Bertholda Vincence Wundera farnost Kvasice
  13. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Antonie Wunder farnost Kvasice
  14. ↑ Naši rodáci – Oficiální stránky obce Nová Dědina [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-07. 

Literatura

  • KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. 
  • KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012. 
  • FIŠER, Zdeněk. Revírník Jan Wunder. Střední Morava: kulturněhistorická revue. Olomouc: 2000, čís. 10, s. 111–120. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Wunder Jan, (1811-1889).jpg
Wunder Jan, (1811-1889), revírník a včelař