Jan Zajíček (politik)

Jan Zajíček
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1872 – 1873
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1865 – 1878[1]
Ve funkci:
1890 – 1896
Starosta Prostějova
Ve funkci:
1864 – 1867
PředchůdceKonstantin Czerny
NástupceFlorián Novák
Ve funkci:
1870 – 1892
PředchůdceFlorián Novák
NástupceKarel Vojáček
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
Narození6. listopadu 1828
Stichovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. června 1915 (ve věku 86 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťRozálie Ablová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Zajíček, též Johann Zajiček[2] nebo Johann Zajiczek[3] (6. listopadu 1828 Stichovice[4][5] – 9. června 1915 Vídeň[6][7]), byl rakouský politik z Moravy, českého původu, ale hlásící se k německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a poslední německý starosta Prostějova.

Biografie

Jeho otec Michal Zajíček (narozen 1789) byl měšťanem v Prostějově, později nájemce mlýna ve Slavkově u Brna a v Kyjově. Jan se narodil ve Stichovicích (dnes místní část obce Mostkovice) u Prostějova jako nemanželský syn vdově po prostějovském měšťanu Josefu Fickertovi. Biologický otec Michal Zajíček se k synovi přihlásil až roku 1838. Jan tedy v mládí vyrůstal pod jménem Fickert, až dodatečně začal užívat příjmení Zajíček. Roku 1847 koupil mlýn v Krasicích u Prostějova. Působil jako mlynář a oženil se s Rozálií Ablovou (dcera obchodníka a starosty Prostějova Ferdinanda Abla). Měli tři syny a čtyři dcery. Roku 1850 prodal svůj mlýn a nadále působil profesně jako obchodník v Prostějově.[5] Měl velký železářský obchod a dům na prostějovském náměstí.[6]

Byl veřejně a politicky činný. V období let 1864–1867 a znovu 1870–1892 zastával úřad starosty Prostějova.[8] Byl českého původu, ale po příchodu do Prostějova, když se stal obchodníkem, se začal hlásit k německé národnosti a kultuře.[7] Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a provídeňsky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[9] Náležel mezi předáky německé politiky na Moravě. Národní listy ho v nekrologu líčí jako obratného a charakterního muže, jehož zásluhou se stalo, že německá správa obecní téměř plné čtvrtstoletí u vesla se udržela.[6] Používal výlučně němčinu.[10] S českou stranou sváděl dlouhé boje o vedení města. Roku 1892 Češi konečně převádli a Zajíčka nahradil Karel Vojáček.[7][3]

V doplňovacích volbách 8. listopadu 1865 byl zvolen na Moravský zemský sněm za městskou kurii, obvod Prostějov. Do sněmu se po krátké přestávce (v zemských volbách v lednu 1867 zvolen nebyl a místo něj usedl do sněmu za město Prostějov jeho komunální český rival Florián Novák) vrátil již v zemských volbách v březnu 1867, opět za městskou kurii v Prostějově. Mandát zde obhájil v zemských volbách roku 1870. V zemských volbách roku 1871 ho dočasně vystřídal Florián Novák, ale již v zemských volbách v září 1871 se do sněmu vrátil. Po delší přestávce pak opětovně uspěl i v zemských volbách roku 1890.[11] Zemský sněm ho roku 1872 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy).[12] Složil slib 12. prosince 1872.[2]

Do roku 1907 žil v Prostějově, pak se přestěhoval do Vídně.[5][7] Podle jiného zdroje se již po svém odchodu z funkce starosty koncem 19. století odstěhoval do Olomouce a pak do Vídně.[6]

V závěru života žil v bídě. Přišel o všechen majetek. České vedení prostějovské radnice mu dokonce muselo přispět na živobytí.[6] Zemřel v červnu 1915 ve Vídni.[7]

Reference

  1. ↑ S krátkou přestávkou v roce 1867 a 1871, kdy zvolen nebyl ale byl pak vždy v opakovaných volbách vypsaných krátce poté zvolen.
  2. ↑ a b http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0007&page=1296&size=40
  3. ↑ a b VOJTEK, Libor: Vývoj obecní samosprávy v letech 1848 - 1945 [online]. prostejov.eu [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mostkovice
  5. ↑ a b c Zpravodaj obce Mostkovice č.19, Historie, Podvodník z Mostkovic [online]. mostkovice.cz [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. 
  6. ↑ a b c d e Smutný konec býv. starosty prostějovského. Národní listy. Červen 1915, roč. 55, čís. 163, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e Poslední německý starosta města Prostějova zemřel. Národní politika. Červen 1915, roč. 55, čís. 163, s. 2. Dostupné online. 
  8. ↑ Starostové města Prostějova [online]. www2.rg.prostejov.cz [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  9. ↑ Výsledek voleb v městech. Našinec. Červen 1870, čís. 52, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Slavné osobnosti spojené s městem Prostějovem a okolím [online]. prostejov.eu [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  11. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  12. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)