Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka

Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka
Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
1609 – 1616
PanovníkRudolf II., Matyáš
PředchůdceFerdinand z Donína
NástupceBedřich z Talmberka

Narození1560
Úmrtí1616 (ve věku 55–56 let)
Místo pohřbeníKlášter minoritů
ChoťPolyxena z Minkvic
RodičeMikuláš IV. Zajíc z Hazmburka a Anna Dorota Popelová z Lobkowicz
PříbuzníHedvika Zajícová z Hazmburka[1] (sourozenec)
Profesespisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1570?1616) byl vzdělaný český šlechtic z rodu Zajíců z Hazmburka.

Život

Budyně nad Ohří

Byl synem Mikuláše IV. z Hazmburka (a tedy vnukem Jana IV. z Hazmburka)[2] a jeho druhé manželky Anny Doroty Popelové z Lobkovic, která krátce po porodu jediného syna zemřela.

Roku 1602[zdroj⁠?!] si vzal za manželku Polyxenu z Minkvic,[3] se kterou měl později celkem sedm dětí, z toho pět synů. Jedním z nich, Jaroslavem Maximilianem, Hazmburkové vymřeli po meči.

V letech 1610 až 1616 zastával úřad prezidenta apelačního soudu. Pan Zajíc byl štědrým mecenášem, po řadu let podporoval kronikáře Bartoloměje Paprockého, zajímal se o alchymii a různé vědy a na svém zámku Budyni hostil mimo jiné i Tychona Brahe nebo Bavora Rodovského z Hustiřan.[4] Také vlastnil bohatou alchymistickou knihovnu[4] a často se chlubíval, že na alchymii vydal víc peněz než samotný císař Rudolf II.[5] Tyto záliby a rozsáhlé renesanční přestavby jeho sídel, ke kterým patřily zámky Budyně nad Ohří, Mšené[6] a Brozany, byly velmi nákladné. Jan Zbyněk si proto půjčoval vysoké částky, které nedokázal splácet. Postupně rozprodal téměř celý majetek, a jeho potomkům zůstala jen drobná panství. Po prodeji Budyně v roce 1614 se přestěhoval na brozanský zámek, který již dříve jako věno[3] přenechal manželce a věřitelé jej proto nemohli zabavit.[7] Do konce života pak setrval u apelačního soudu a žil jen z prezidentského platu.[zdroj⁠?!] Pohřben byl v klášteře při kostelu svatého Jakuba v Praze.[7]

Děti Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka

  • Anna Marie (1603 – 15. července 1638)
  • Jan Mikuláš (6. srpna 1604 – 1634)
  • Kateřina Zykuna (po 1605 – ?)
  • Oldřich Václav (asi 1606 – po 1617)
  • Vilém Jan (asi 1609 – asi 1654)
  • Jiří (asi 1611 – ?)
  • Jaroslav Maxmilián (Mikuláš) (1614–1663)

Reference

  1. August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha: Šolc a Šimáček. 1923.
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 599. Dále jen Anděl (1984). 
  3. a b Anděl (1984), s. 53
  4. a b Anděl (1984), s. 62
  5. HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. vyd. Praha: Akropolis 197 s. ISBN 978-80-901020-3-3. 
  6. Anděl (1984), s. 335
  7. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. S. 23. 

Média použitá na této stránce

Budyne nad Ohri Castle 80309.JPG
Autor: Jacquesverlaeken, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: