Jan Zouhar

Prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.
Narození16. června 1949 (75 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog
OceněníZlatá medaile MU (2019)
Politická stranaKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Zouhar (* 16. června 1949 Brno) je český filozof, profesor a bývalý proděkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.[1] Zabývá se dějinami české filozofie 19. a 20. století a filozofickými odkazy Tomáše Masaryka a Jana Patočky. V letech 1975–1988 pracoval v Ústavu pro výzkum společenského vědomí a vědeckého ateismu ČSAV. V 80. letech 20. století působil dokonce jako tajemník ústavu. Kritizoval katolicismus více než Jiří Loukotka či Ivan Hodovský. Jeho hlavní badatelský zájem se soustřeďoval na dějiny české filozofie, viz jeho studie K ideovému profilu kulturních snah českého katolicismu třicátých let (1980).

Znalecký posudek

Během svého angažmá v Ústavu pro výzkum společenského vědomí a Ústavu vědeckého ateismu ČSAV napsal profesní posudek pro potřeby Státní bezpečnosti na román Odchyt andělů od Ivy Kotrlé (edice Petlice 1983),[2] který pojednává o událostech srpna 1968, díky němuž byli podmínečně odsouzeni disidenti Petr Kozánek a Zdeněk Kotrlý. Iva Kotrlá byla usnesením prokurátora pronásledovaná od září 1984 až do listopadu 1989.[3][2]

Výběrová bibliografie

  • Česká filozofie v šedesátých letech : poznámky k tématu. [s.l.]: Academicus, 2009. ISBN 978-80-87192-08-5. 
  • O Masarykovi. [s.l.]: Academicus, 2009. ISBN 978-80-87192-07-8. 
  • Jan Patočka, české dějiny a Evropa : sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 1.-2. června 2007 ve Vysokém nad Jizerou. [s.l.]: Státní okresní archiv Semily pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2007. ISBN 978-80-86254-16-6. 
  • Základy teorie státu a práva : učební text pro střední školy. [s.l.]: S & M, 1993. ISBN 80-901387-2-1. 
  • Ideové aspekty vztahu soudobého katolicismu a kultury, 1988.
  • Náboženství v lidových tradicích jižní Moravy, Jan Zouhar a kolektiv, 1984.
  • Vědeckoateistická výchova: učební text pro 4. ročník pedagogických škol (spolu s Jiřím Loukotkou a Jiřím Svobodou), 1983.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SVOBODOVÁ, Ivana. Shniješ zaživa. Hrozby chodily učiteli z fakultního počítače, napětí ve škole roste. Týdeník Respekt [online]. 2010-11-23 [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Literatura před soudem. uchemjehly.blog.cz [online]. 2006-06-16 [cit. 2011-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-11. 
  3. ↑ Prase Zouhar - Sděleni VONS č. 463 ze 4. září 1985. Babylon [online]. 2019-07-24 [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“