Jan ze Žerotína a Náměště
Jan ze Žerotína a Náměště | |
---|---|
Erb Žerotínů | |
Narození | okolo 1530 |
Úmrtí | 15. února 1583 Moravské markrabství |
Choť | Mariana Černohorská z Boskovic |
Rodiče | Bedřich ze Žerotína († 1543), Libuše ze Žerotína |
Děti | Karel starší ze Žerotína (1564–1636) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan ze Žerotína a Náměště (též Jan mladší či Jan starší ze Žerotína, okolo 1530? asi Nový Jičín – 15. února 1583 asi zámek Náměšť nad Oslavou[1]) byl moravský šlechtic, humanista, mecenáš a nakladatel z rodu Žerotínů. Vlastnil rozsáhlá panství na střední, posléze pak západní Moravě, stejně jako východočeské panství Brandýs nad Orlicí. Znám je především pro podporu evangelické Jednoty bratrské na svých panstvích. Díky němu byla roku 1578 českobratrská tiskárna přesunuta z Ivančic do nedalekých bezpečnějších Kralic, kde byl roku 1579 vytištěn první díl šestidílné Bible kralické (obsahující Pentateuch), první úplný překlad Bible do češtiny z původních jazyků.
Životopis
Mládí
Pocházel z moravského šlechtického rodu Žerotínů, byl synem Bedřicha z Žerotína a jeho manželky Libuše, rozené z Lomnice. Narodil se patrně na rodovém sídle v Novém Jičíně. V době smrti svého otce roku 1543 byl ještě nezletilý, matka se posléze vdala za Bohuše III. Kostku z Postupic. Okolo roku 1550 studoval školu v Prostějově, kde byl mj. žákem zde působícího Jana Blahoslava.
Majitelem panství
Po nabytí zletilosti zdědil moravské statky Nový Jičín a Štramberk, byl též majitelem panství Branná, které pak v roce 1582 s rozestavěným zámkem prodal Bruntálským z Vrbna. Město Nový Jičín roku 1558 prodal Janovi Kropáčovi z Nevědomí na Hranicích za 39 tisíc moravských zlatých, městská rada však nového pána pro jeho krutou pověst odmítla a raději vyjednala své poddanství přímo královské komoře.[1] Po matce pak zdědil panství Brandýs nad Orlicí s 21 vesnicemi ve východních Čechách. Brandýs si oblíbil, usadil se zde a na zdejším zámku se také narodil nejslavnější člen rodu, Karel starší ze Žerotína (1564–1636).[2] V Brandýse také nechal vystavět na místě zvaném „na Loukoti“ kostelík, který v následujících desetiletích sloužil jako pohřebiště této větve rodu Žerotínů. Mezitím ve složitém dědickém řízení obdržel Náměšť nad Oslavou, vlastnil také zámek Rosice.[3]
Na brandýském i náměšťském panství velkoryse podporoval Jednotu bratrskou.[4] Zasloužil se o přesun tiskárny Jednoty z Ivančic do Kralic nad Oslavou, které pět let předtím koupil od Jindřicha Kralického z Kralic a přičlenil je ke svému náměšťskému panství, nedaleko od Náměště. Odtud hned následujícího roku vyšla Žerotínovým nákladem Bible kralická, významná literární památka představující první kompletní český překlad Bible.
Úmrtí
Zemřel 27. února 1583, patrně na zámku v Náměšti a byl zde patrně také pohřben.
Rodina
Jeho první manželkou byla Mariana Černohorská z Boskovic († 1574). Jejich syn Karel starší ze Žerotína byl významným stavovským politikem s rozsáhlými literárními zájmy a představitelem moravského zemského patriotismu. Z druhého manželství, s Magdalenou Slavatovou z Chlumu a Košumberka, měl syna Jana Diviše († 1616), který v roce 1597 ujal panství Brandýs nad Orlicí.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Galerie osobností města Nového Jičína. galerieosobnosti.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 53–54
- ↑ Z historie [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online.
- ↑ ´Bratrský kostel´ Hranice na Moravě. Místa reformace [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online.
Literatura
- Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 10. (22.). Ostrava, 2007.
- ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. Díl čtvrtý. I. L. Kober, Praha, 1881. s. 337,338. Dostupné online
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit, sources: Moravská orlice s klenotem.jpg (the eagle delivered from), Licence: CC BY-SA 4.0
Heraldická vlajka Moravského markrabství a moravských markrabat.
Autor: Pavel L., Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Zierotin family_Zašová