Jana Čižmářová

PhDr. Jana Čižmářová
Narození17. srpna 1950
Brno, Československo Československo
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníarcheoložka
ChoťMiloš Čižmář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jana Čižmářová (* 17. srpna 1950 Brno) je česká archeoložka, kurátorka protohistorických sbírek Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Jejím manželem byl archeolog Miloš Čižmář.

Odborné vzdělání a zaměstnání

V letech 1968–1973 studovala prehistorii a etnografii na Filosofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně v Brně (nyní Masarykova univerzita), diplomovou práci psala na téma Sídlištní objekty doby protohistorické na Moravě.

V letech 1973–1987 působila jako archeolog v Muzeu města Brna na Špilberku. V roce 1982 získala titul PhDr. Od 1987 pracuje v Moravském zemské muzeu v Brně jako kurátorka protohistorických sbírek a sbírky antiky.

Specializuje se na dobu laténskou. Za působení v brněnském městském muzeu její hlavní činností byly záchranné výzkumy na území Brna (např. Bystrc, Horní Heršpice, Starý Lískovec, Stránská skála, Žebětín). Jako archeolog v Moravském zemském muzeu uskutečnila řadu terénních výzkumů (např. Dolní Bojanovice, Hostýn, Ptení). Realizovala řadu výstav (Langobardi na Moravě, Drahé kameny v pravěku, Antické umění v moravských sbírkách a nálezech, Keltové na Moravě, Germáni a Římané, Keltové, Brno a hvězdy); výstavy většinou byly postupně instalovány vícekrát i v jiných muzeích (např. výstava Keltové na Moravě – poprvé 1996 – měla 15 repríz včetně jedné zahraniční v Asparn v Dolním Rakousku). Hlavní náplní práce je však zpracování starých muzejních fondů, především materiálu z moravských keltských pohřebišť; byla řešitelkou dvou projektů MK ČR na toto téma (archeologické nálezy v Brně-Maloměřicích, keltské pohřebiště v Holubicích), v rámci dalšího obdobného projektu se věnovala keltským pohřebištím z dalších regionů Moravy a postupně vydala další čtyři svazky věnované těmto nalezištím (2011, 2013, 2017, 2019), shrnující k roku 2019 stav poznání na tomto poli. Ke keltské tematice publikovala řadu menších i větších prací. Na Slezské univerzitě v Opavě přednášela v letech 1996–2012 o době laténské.

Publikace

  • Keltové na Moravě (katalog výstavy), Brno 2001
    • Die Kelten in Mähren. Von Kriegern zur Bernsteinfürsten. Asparn 2003
  • Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004 (ISBN 80-7277-249-X)
  • Keltské pohřebiště v Brně-Maloměřicích, Pravěk-Supplementum 14, Brno 2005 (ISBN 80-86399-16-8)
  • Les nécropoles celtiques de la Moravie, Les Dossiers d'Archéologie 313, 2006, 26-33.
  • Keltská pohřebiště z Holubic a Křenovic, Pravěk-Supplementum 19, Brno 2009 (ISBN 978-80-86399-57-7)
  • Keltská pohřebiště na Moravě. Okresy Brno-město a Brno-venkov, Brno 2011 (ISBN 978-80-7028-382-0)
  • Keltská pohřebiště na Moravě. Okresy Blansko a Vyškov, Brno 2013 (ISBN 978-80-7028-420-9)
  • Keltská pohřebiště na Moravě. Okresy Hodonín, Kroměříž, Olomouc, Opava, Prostějov, Přerov, Uherské Hradiště a Zlín, Brno 2017 (ISBN 978-80-7028-486-5)
  • Němčice a Staré Hradisko. Spony, Brno 2018 (ISBN 978-80-7028-511-4)
  • Keltská pohřebiště na Moravě. Okresy Břeclav a Znojmo, Brno 2019 (ISBN 978-80-7028-529-9)
  • Keltové, Brno a hvězdy, Brno 2021 (ISBN 978-80-7028-561-9)

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“