Jana Cíchová-Hrdličková

Jana Cíchová-Hrdličková
Narození14. dubna 1923
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. června 2014 (ve věku 91 let)
Povoláníesperantistka, spisovatelka a básnířka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jana Cíchová-Hrdličková (14. dubna 1923 Praha[1]15. června 2014) byla česká esperantská básnířka, překladatelka a hlasatelka esperantského vysílání Československého rozhlasu. Původním povoláním průvodkyně cizinců (ovládala pět jazyků).

Život

Jejími rodiči byli spisovatelé Otomar Schäfer (1883-1945) a Marie Schäferová-Holakovská (1891-1975, spoluzakladatelka sanatoria pro plicní choroby, zpracovatelka sborníku o historii rodných Černovic), její bratr Jiří Schäfer ilustroval některé z jejích knih.

V roce 1947 se naučila esperanto a přispívala pak do různých esperantských časopisů doma i ve světě básněmi, články, překlady. Např. básněmi o Lidicích. Zřejmě její poslední prací byla kontrola rukopisu esperantského překladu Hraběte Monte Cristo (překladatel jí v předmluvě velmi děkuje za pomoc).

Mezi roky 1962–1967 byla hlasatelkou stanice Radio Praha esperantského vysílání pro Rakousko. Z té doby se zachovalo o její práci několik pochvalných článků doplněných fotografiemi.

Dílo

  • La infano de Lidice (Děti z Lidic)
  • Ĉiam Lidice (Stále Lidice, In: Paco133, 1964, p.7)
  • Liriko intima (Lyrika intimní, 1988, sbírka)
  • Kvar sezonoj (Čtyři sezóny, 1990, sbírka)
  • Pragaj preĝoj (Pražské modlitby, 1991, sbírka)
  • Signo de ekkrio (Znamení výkřiku, 1991, sbírka)

Články

  • Virinoj, virinoj, virinoj! (Ženy, ženy, zeny! In: Paco 104, 1962, p. 12)
  • Praga kastelo al infanoj (Pražský hrad dětem, In: Paco, 128 129, 1964, p. 5)

Překlady

  • V. T. Miškovská: Panglottia (In: Esperanto, 6/1958, str. 96)
  • Josef Hendrich: Jan Amos Komenský (1959)
  • Karel Čapek: Pri malprogreso de la tempo (O úpadku doby, In: La Suda Stelo, 5/1958, p. 74)
  • Ludvík Kundera: Renesanco de Janáček (Renensance Janáčka, In: Norda Prismo, č. 4, 1958, str. 229)
  • František Kahuda: Leoš Janáček (Leoš Janáček, In: La Suda Stelo, Jugoslavio, 2/1959, str. 28)
  • Belarto hodiaŭ (Umění dnes, In: Norda Prismo 1/1959)
  • Alvoko al popoloj en la tuta mondo (Výzva celému světu, In: Paco 89, str. 2-3)
  • Marie Majerová: Praha (In: Bulteno EK Praha, n-ro 56, 1960, str. 1 kaj 4)
  • Kreskas niaj vicoj (Rostou naše řady, Milena Škodová - Jana Cíchová, In: Paco 97, 1961, str. 13)
  • Virinoj - forta barilo kontraŭ eksplodo de nuklea milito (Ženy - silná hráz proti výbuchu nukleární války, In: Paco 111-112, 1963, str. 12-14)
  • Kiam la homo atingos Lunon? (Když člověk doletí na Měsíc? In: Paco 111-112, 1963, str. 16)
  • Aliĝilo (Přihláška, In: Paco 111-112, 1963, str. 18)
  • Engholm – en nova eldono (Engholm v novém vydání, In: Norda Prismo, 4/1963, str. 127)
  • J. Šuliarský: En Slovakio antaŭ 20 jaroj (Na Slovensku před 20 lety, In: Paco, 128-129, 1964, str. 3 - spoluautor Oldřich Kníchal)
  • Bestoj – aktoroj (Zvířata jako herci, In: Oomoto, 5/1964)
  • Najtingalo kaj alaŭdo (Slavík a skřivan, Oomoto, 8/1964)
  • Franz Kafka (Oomoto 11/1964)
  • Lacert (Ještěrka, In: Norda Prismo, 2/1964, str. 59)
  • Max Brod: Franz Kafka (článek z roku 1964, In: Norda prismo, 4/1964, str. 125)
  • La instituto por Historio de Muziko, Teatro kaj Literaturo (Institut pro Dějiny hudby, divadla a literatury, In: Paco, 128-129, 1964, str. 21)
  • Karel Kapoun: Kuŝante surdorse (Ležíce na zádech, In: Paco, 136/1965, str. 21)
  • Jan Noha: Soneto kun demando al Praga komponisto (Sonet s otázkou pražskému skladateli, In: Paco, č. 136, 1965, str. 20)
  • Ludvík Středa: Diskuto kun la filo (Diskuse se synem, In: Paco, 142-143, 1965, str. 6)
  • Ludvík Středa: Senbrakulo (Bezruký, In: Paco, 136, 1965, str. 20)
  • Paul-Louis Marchetti: Libereco (Svoboda, In: Paco, 142-143, str. 35)
  • Pere de Esperanto tra Francio" (S pomocí esperanta po Francii, In: Oomoto, 3/1967)
  • Al la legantaro de Oomoto (Čtenářům Oomoto, 9/1967)
  • Vizito ĉe f-ino Sumiko Gotoo en Praha, Oomoto 11/1967)
  • Rabi Löw kaj legendoj ĉirkaŭ lia personeco (Rabi Löw a legendy kolem jeho osobnosti, Oomoto 3/1968)
  • Denove japanino en Praha (Japonka opět v Praze, Oomoto 5/1968)
  • Kiu estis Ŝelomo Molĥo? (Kdo byl Š. M.?, Oomoto 11/1968)
  • Max Švabinský: La naturon admiru (Obdivujte přírou, In: Norda Prismo, 1, 1969, str. 31)
  • Banloka babilado (Lázeňské povídání, Oomoto 1/1969)
  • Granda humanisto Richard Špaček (Velký humanista R. Š., Oomoto 11/1969)
  • Richard Špaček: Ĉio estas por ĉiuj (Vše je pro všechny, In: La Suda Stelo, 3 (222), 1971, str. 16)
  • Miloš Horanský: Manoj de Goljato (Ruce Goliášovy)
  • Otakar Maršík: Spektaklo por dioj (Podívaná pro bohy, In: Paco, ĉs., 1982, p.10-11, celý překlad v rukopise)
  • Radim Kalfus: La ringo de Jan Amos (Prsten Jana Amose, In: Paco, ĉs., 1982, p.13)
  • Dušan Rovenský: Malaltigi internacian streĉiĝon (Snížit mezinárodní napětí, Paco, ĉs., 1983, p.11)
  • Antonín Stejskal: Marie Kudeříková - simbolo de kontraŭfaŝista rezista batalo (Marie Kudeříková – symbol protifašistického odboje, In: Paco, ĉs., 1983, p.12)
  • Josef Kresta: Karlo Markso - la fondinto de scienca socialismo (Karel Marx – zakladatel vědeckého socialismu, In: Paco, ĉs., 1983, p.14)
  • Dagmar Štětinová: La popolo al si mem (Národ sobě. In: Paco, ĉs., 1983, p.21)
  • Ombroj sur la ponto (Stíny na mostě, In: Paco, ĉs., 1985, p.21-22)
  • Filmo - ilo de la pacmovado (Film nástrojem boje za mír, In: Paco, ĉs., 1985, str. 24)
  • Ni defendas la rajton je propra kulturo (Hájíme právo na vlastní kulturu, In: Paco, ĉs., 1985, str. 26-27)
  • Galerio de „Vagabondoj“ (Galerie "Tuláků". In: Paco, ĉs., 1987, p.20-21)
  • Armenaj okuloj en Montmartre (Arménské oči na Montmartru, In: Paco, ĉs., 1987, p.21-22)
  • Casanova en Bohemia kastelo (Casanova na zámku v Čechách, In: La Gazeto 85/1999)
  • Štefánik kaj la kometo (Štewfánik a kometa, In: La Gazeto 88/2000)
  • La sekreta malsano de Smetana (Utajená nemoc Smetanova, In: La Gazeto 92/2001)
  • Tadeo Hájek el Hájek (Tadeáš Hájek z Hájku, In: La Gazeto, 98/2002)
  • Legendoj el Sud-Bohemio (Legendy z jižních Čech, In: La Gazeto, 102/2002)
  • Lernojaro de diktatoro (Diktátorův školní rok, In: La Gazeto, 107/2003)
  • Kuracistinoj en malnova Grekujo (Lékařky ve starém Řecku, In: La Gazeto, 115/2004)

Odkazy

Reference

Literatura

  • Josip Pleadin: Ordeno de Verda Plumo (Řád zeleného pera – lexikon 900 esperantských spisovatelů, Jana Cíchová na str. 54).

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“