Jana Hajšlová

prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.
Rodné jménoJana Cuhrová
Narození8. června 1952 (71 let)
Praha
Povolánívysokoškolská učitelka a chemička
StátČeskoČesko Česko
Alma materFakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
Tématabezpečnost potravin a potravinářská chemie
Významná dílaChemie potravin I.–II. (2009)
OceněníHarvey W. Wiley Award (2016, Dallas, U.S.)
Stříbrná pamětní medaile Senátu (2016)
Cena Františka Běhounka (2015)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jana Hajšlová (roz. Cuhrová; * 8. června 1952, Praha)[1] je česká vysokoškolská učitelka a chemička, působící na Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (ÚAPV VŠCHT), která v roce 2016 převzala jako historicky vůbec první Češka v americkém Dallasu cenu Harveye W. Wileye (anglicky Harvey W. Wiley Award (AOAC International)) za svůj příspěvek v oblasti vývoje analytických metod.[2] Jana Hajšlová se zabývá kvalitou a chemickou bezpečností potravin.[3]

Životopis

Jana Hajšlová vystudovala v roce 1975 studijní obor Technologie mléka a tuku na FPBT VŠCHT v Praze (Ing.).[4] O čtyři roky později tamtéž úspěšně obhájila kandidátskou disertační práci (CSc.) na téma Senzoricky aktivní látky bílkovinných hydrolyzátů, v roce 1990 se již habilitovala (doc.) a o sedm let později byla na svojí alma mater jmenována profesorkou v oboru Chemie a analýzy potravin.[5][6]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidovala jako nestraník na 5. místě kandidátky hnutí Vědci pro Českou republiku, ale neuspěla.[7]

Ocenění a vyznamenání (výběr)

Výroky

  • (Řekla o aditivech): „Já to vidím jako velký byznys, kdy se problematika nejdříve zdémonizuje a pak se buď prodá kniha proti éčkům, nebo výrobek bez éček. S tím, že éčka ničí lidem zdraví, hluboce nesouhlasím. Protože jestli je něco toxikologicky neustále sledované, tak jsou to éčka.“[10]
  • (Řekla o potravinových doplňcích): „Potravinových doplňků se bojím víc než éček, můžou v nich být hormony i těžké kovy.“[11]
  • „Jde o to, že nacházíme známé látky na nesprávném místě.“[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Medvik: Hajšlová, Jana. www.medvik.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Pozn.: Velice podrobný životopis. Dostupné online. 
  2. ↑ Odbornice na bezpečnost potravin získala jako první Češka světovou cenu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-09-21 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Harvey W. Wiley Award: Česká vědkyně získala prestižní ocenění za ochranu potravin. TÝDEN.cz. 2016-09-21. Dostupné online [cit. 2017-12-16]. 
  4. ↑ KROBOVÁ, Adriana. Pořad: Vstupte!: Prof. Jana Hajšlová. Rozhlas.cz. 2008-06-26. Dostupné online [cit. 2017-12-15]. 
  5. ↑ Hajšlová (CV) - Ústav analýzy potravin a výživy. uapv.vscht.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-16]. 
  6. ↑ Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.. pvac.vscht.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Pozn.: Životopis. Dostupné online. 
  7. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: Vědci pro Českou republiku, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-06-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ Senátní medaili dostal hudebník Petr Janda, lyžařka Strachová i řada lékařů. ČT24. 2016-09-27. Dostupné online [cit. 2017-12-16]. 
  9. ↑ Ministerstvo školství udělilo ocenění za vědu a výzkum. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-12-03 [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-15. 
  10. ↑ ČERNOHLÁVEK, Lubor. Éčka jsou jen byznys. Nutriční terapeuti je démonizují, říká profesorka. iDNES.cz [online]. 2015-01-22 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Potravinových doplňků se bojím víc než éček, můžou v nich být hormony i těžké kovy, říká expertka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-10-03 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ STACH, Daniel. Hyde Park Civilizace [online]. ČT24, 2022-08-13. Čas 57:08 od začátku stopáže. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“