Jana Hybášková

PhDr. Jana Hybášková
Jana Hybášková (2013)
Poslankyně Evropského parlamentu
Ve funkci: 20. července 2004 – 13. července 2009
3. předsedkyně SNK ED
Ve funkci: 25. června 2006 – 12. května 2007
Předchůdce	Igor Petrov
Nástupce	Helmut Dohnálek
1. předsedkyně EDS
Ve funkci: 24. listopadu 2008 – 11. prosince 2010
Předchůdce	subjekt vznikl
Nástupce	subjekt zanikl
Velvyslankyně ČR ve Slovinsku
Ve funkci: 1997 – 2001
Předchůdce	Petr Kypr
Nástupce	Tomáš Szunyog
Velvyslankyně ČR v Kuvajtu
Ve funkci: 2002 – 2004
Předchůdce	Josef Rychtar
Nástupce	Antonín Blažek
Velvyslankyně EU v Iráku
Ve funkci: 2011 – 2015
Velvyslankyně EU v Namibii
Ve funkci: září 2015 – 2019
Stranická příslušnost
Členství	ED (2004–2006) SNK ED (2006–2008) EDS (2008–2010)
Narození	26. června 1965 (58 let) Praha Československo Československo
Choť	Ivan Gabal
Děti	dvě dcery
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Profese	diplomatka, politička
Ocenění	Záslužný kříž ministra obrany České republiky
Commons	Jana Hybášková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Hybášková (* 26. června 1965 Praha) je česká a evropská politička a diplomatka. V letech 2004 až 2009 působila jako poslankyně Evropského parlamentu. V letech 2011 až 2015 byla velvyslankyní Evropské unie (EU) v Iráku a od září 2015 do roku 2019 v Namibii. Od 15. června 2022 zaujala místo vedoucí personálního odboru ministerstva zahraničních věcí ČR po zesnulé Heleně Bambasové.^[1][2][3]

Život

V dětství Jana Hybášková pobývala s rodiči v Alžírsku, kde její otec působil jako veterinární lékař.^[4] V letech 1983 až 1988 vystudovala Filozofickou fakultu Karlovy univerzity obor arabistika, orientalistika, sociální lingvistika. V letech 1988–1989 získala studijní pobyt na Káhirské univerzitě a interní aspiranturu na Katedře věd o zemích Asie a Afriky (obor neevropská sociální lingvistika).^[4]

V listopadu 1989 byla členkou stávkového výboru Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.^[4]

Hovoří anglicky, arabsky a slovinsky. Jejím manželem je sociolog Ivan Gabal, mají spolu dvě dcery. K jejím zálibám patří lyžování, plavání, pouště, hory; ráda se stará o zahradu, psa a vaření.^[4][5]

Zaměstnání

Ministerstvo zahraničí

Od roku 1990 pracovala na Federálním ministerstvu zahraničních věcí ČR, posléze na Ministerstvu zahraničí ČR ve funkci ředitelky odboru Blízkého východu.^[5]

V roce 2002 byla poradkyní státního tajemníka pro evropské záležitosti Pavla Teličky.^[5]

Od roku 2019 působí opět na Ministerstvu zahraničí jako Zvláštní zmocněnkyně ministra zahraničí pro podporu Čechů do institucí EU a mezinárodních organizací.^[6][7]

Velvyslankyně České republiky

V letech 1997–2001 působila jako velvyslankyně České republiky ve Slovinsku.^[5]

V letech 2002–2004 působila jako velvyslankyně České republiky v Kataru a Kuvajtu.^[5] Do obnovení českého velvyslanectví v Iráku měla na starost i tuto zemi. V době konfliktu na jihu Iráku v oblasti Basry pomáhala se zajištěním základních potřeb pro tamější obyvatele.^[8]

Poslankyně Evropského parlamentu

Od roku 2004 do roku 2009 byla poslankyní Evropského parlamentu, kam byla zvolena na kandidátní listině strany SNK – Evropských demokratů, jíž se stala předsedkyní (funkci předsedkyně vykonávala do 12. května 2007). V Evropském parlamentu byla členkou zahraničního výboru a předsedkyní Delegace EP pro vztahy s Izraelem.

Velvyslankyně Evropské unie

V letech 2011 až 2015 působila jako velvyslankyně Evropské unie v Iráku, byla vůbec první Češkou, která byla v takto vysoké diplomatické pozici Evropské unie.^[9][10] Během svého působení v Iráku se zabývala především rozvojovou pomocí během občanské války v této zemi.^[11] Nejvíce oceňuje, že se jí, ve spolupráci s dalšími diplomaty, povedlo zajistit bezpečné uprchlické tábory pro 3,1 mil. vysídlených obyvatel a účinnou distribuci pomoci.^[12]

Od září 2015 do roku 2019 působila na stejné pozici v Namibii.^[13][14] Také zde se zabývala především rozvojovou pomocí pro domorodé obyvatelstvo.^[15]

Politické působení

Od roku 2006 byla členkou řídícího výboru Světového hnutí za demokracii. V roce 2008 založila Evropskou demokratickou stranu a byla její předsedkyní až do zrušení strany v prosinci 2010. V roce 2009 se s ní neúspěšně pokoušela o znovuzvolení do Evropského parlamentu. V srpnu 2009 ohlásila KDU-ČSL, že Hybášková povede krajskou kandidátku do předčasných voleb v Královéhradeckém kraji.^[16] V březnu 2010 si s předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou vyměnila místo v čele kandidátky v Praze. Ve sněmovních volbách byla stejně jako celá KDU-ČSL neúspěšná.

Vyznamenání

Hybášková je nositelkou vyznamenání Záslužný kříž ministra obrany ČR II. stupně.^[17]

Kontroverze

Spory s ministrem zahraničí

Během působení Jany Hybáškové na pozici velvyslankyně v Kataru a Kuvajtu došlo k rozporům s tehdejším ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, když Hybášková otevřeně kritizovala rozhodnutí stáhnout z finančních důvodů z Basry českou polní nemocnici a nahradit jí jednotkou 80 vojenských policistů. „Nyní, kdy sedmá polní nemocnice sklízí plody svého enormního lidského i finančního nasazení, kdy potvrzuje dobré jméno naší země, je stažena. Když bychom mohli začít sbírat zisky ze stamilionové investice, jedeme domů. Vzdáváme se baastistickému a extremistickému nepříteli, který na nás nikdy přímo nezaútočil, pohodlnosti armádního zpravodajství, bezpečnostním obavám armády a nedostatku obecné politické vůle dovádět věci do konce.“^[18] Jana Hybášková byla vládou v prosinci 2003 z pozice velvyslankyně odvolána, ve funkci skončila v únoru 2004. ^[19] Tomuto konfliktu předcházel již na začátku války v Iráku konflikt s ministrem Svobodou, kdy Hybášková odmítla pokyn, aby se z bezpečnostních důvodů vrátila do vlasti.^[19]

Řízení v opilosti

V srpnu 2021 způsobila Hybášková dopravní nehodu, když v pražské Bělohorské ulici v noci nabourala čtyři další zaparkovaná auta. Řídila opilá, neboť podle výsledků dechové zkoušky měla v krvi přes 1,5 promile alkoholu. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek po nehodě uvedl, že „řízení v opilosti je naprosto nepřijatelné. Takové chování mě dvojnásob mrzí u diplomatů, kteří by měli jít příkladem“.

Nehoda se obešla bez zranění, nicméně policie případ vedla v tzv. zkráceném řízení, v němž Hybáškové sdělila „podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky“, za což jí hrozilo až tříleté vězení, peněžitý trest nebo zákaz činnosti. Sdělení podezření totiž v tomto typu řízení znamená obdobu sdělení obvinění v klasickém trestním řízení. ^[20] Na konci října 2021 Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 případ podmíněně odložilo, přičemž stanovilo zkušební dobu 1,5 roku.^[21] Ani ministerstvo zahraničí nakonec Hybáškovou za řízení v opilosti nepotrestalo, protože není trestně stíhaná, neřídila služební vůz, ani neřídila v pracovní době.

Audit obsazování míst na ambasádách

Na přelomu července a srpna 2023 přinesly zpravodajské servery Seznam Zprávy (SZ) a iDNES.cz rozhovory s právníkem Janem Čapkem, týkající se jeho auditu obsazování míst na ambasádách na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky (MZV) a zaměřující se na činnost personálního odboru MZV, o kterém uvedl, že „má neotřesitelnou moc, všichni se mu dvoří a nikdo s ním nechce mít konflikty.“ Ředitelka personálního odboru Jana Hybášková měla závěr auditu projednat s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (Piráti) i se státním tajemníkem úřadu a uvést, že noviny zaplaví titulky, že je situace na odvolání ministra: „Bude to takovejhle titulek,“ pokud se novináři o netransparentnosti výběrových řízení doví. Měla navrhnout zařazení zprávy do utajovaného režimu, aby se k ní zamezil přístup novinářům přes informační zákon. Jana Hybášková zpravodajskému serveru SZ vyjádření neposkytla a uvedla, že stanovisko poskytne MZV. Mluvčí úřadu Daniel Drake později reagoval slovy: „Vzhledem k probíhajícímu soudnímu řízení se k otázkám nebudeme vyjadřovat“ – Čapek byl propuštěn a s MZV se soudí. Ministr Lipavský auditní zprávu neuvolnil a uvedl, že jde o audit na jeho podnět, zabývá se obdobím druhé vlády Andreje Babiše (ANO) a dokončen bude za několik měsíců.^[22][23][24]

Bibliografie

• Čekání na válku (2004)
• Zpověď Evropanky aneb Jak se rozhoduje o nás bez nás (2009)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana Hybášková na Wikimedia Commons
• Téma Jana Hybášková ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jana Hybášková
• „Rozhovory: Václava Klause bych posadila do auta a ukázala mu Afriku“ - rozhovor pro Seznam Zprávy o Namibii, Číně a jejím zájmu v Africe Archivováno 28. 1. 2017 na Wayback Machine.