Jana Jonášová

Jana Jonášová
Základní informace
Narození28. dubna 1943 (80 let)
Plzeň
Povoláníoperní pěvkyně, pedagožka a herečka
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
Oceněnínárodní umělec (1985)
DětiHana Jonášová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Jonášová (* 28. dubna 1943 Plzeň [1]) je česká operní pěvkyně–sopranistka a hudební pedagožka.

Život

Zpěv studovala na Pražské konzervatoři u L. Bendlové a později na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze u Teodora Šrubaře. Od roku 1965 vystupovala v Komorní opeře Praha, v letech 1964 až 1966 v Hudebním divadle v Karlíně[2] a v letech 1967–1970 v libereckém Divadle F. X. Šaldy. V roce 1970 byla angažována operou Národního divadla, kde pak od roku 1973 působila jako sólistka. Nyní je sólistkou Státní opery Praha, stejně jako její dcera Hana Jonášová.

Vytvořila desítky rolí, od klasicismu až po hudbu 20. století (např. Zuzanka v Mozartově Figarově svatbě, Fiordiligi v Cosi fan tutte, Královna noci v Kouzelné flétně, Rosina v Rossiniho Lazebníku sevillském, Norina v Donizettiho Donu Pasuqale; Gilda ve Verdiho Rigolettovi, Violetta v Traviatě, Zerbinetta ve Straussově Ariadně na Naxu).

Od počátku 70. let spolupracovala s předními zahraničními operními scénami (mj. Amsterdam, Berlín, Brusel, Drážďany, Edinburgh, Madrid, Moskva, Salcburk, Štrasburk) a podílela se na nahrávkách pro české i zahraniční společnosti. K nejvýznamnějším patří nahrávka Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, uskutečněná v roce 1981 sirem Charlesem Mackerrasem a oceněná Grand Prix audiovisuel de L'Europe, Grand Prix de l'Académie du disque Français a Orphee d'or de L'Academie Nationale du disque lyrique.

Jonášová uskutečnila také řadu sólových nahrávek Mozartových, Verdiho a Straussových koncertních árií stejně jako písňových cyklů českých skladatelů 20. století (Seidel, Ježek, Krejčí, Bořkovec). Byla vyznamenána prestižní cenou Wiener Flötenuhr.

Pro svou precizní koloraturní techniku a hlasové dispozice (rozsah tří oktáv) se stala také vyhledávanou interpretkou předklasické kantátové a oratorní hudby (Johann Sebastian Bach, Carl Philipp Emanuel Bach, Georg Friedrich Händel, Georg Philipp Telemann, Antonio Vivaldi). Jako sólistka souboru Ars rediviva se podílela na řadě československých premiér z vokální tvorby barokních mistrů.

Od 70. let 20. století působí i jako hudební pedagog. Je lektorkou interpretačních kurzů a porotkyní řady mezinárodních pěveckých soutěží. Od roku 1978 vyučuje na pražské AMU, v roce 1999 byla jmenována profesorkou její Hudební fakulty.

Ocenění

  • 1981 titul zasloužilá umělkyně
  • 1985 titul národní umělkyně

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 202
  2. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 202

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 334.
  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan Pavel. Malá encyklopedie české opery. Praha : Paseka, 1999. 347 s. ISBN 80-7185-236-8. S. 110.
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci. Academia : Praha, 1988, str. 202–3.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 627. 

Externí odkazy