Jana Kolářová
Mgr. Jana Kolářová, Ph.D. | |
---|---|
Narození | 2. dubna 1974 (49 let) Olomouc Československo |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Palackého |
Povolání | bohemistka a literární historička |
Zaměstnavatel | Univerzita Palackého v Olomouci (od 1999) |
Rodiče | Václav Kolář a Jaroslava Kolářová |
Příbuzní | Ondřej Kolář (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jana Kolářová (* 2. dubna 1974 Olomouc) je česká bohemistka a literární historička působící na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Život
Roku 1997 získala Jana Kolářová na Filozofické fakultě Univerzity Palackého akademický titul magistr pro obor česká a latinská filologie. Následně do roku 1999 absolvovala interní postgraduální studium oboru česká literatura na téže fakultě. V letech 1998 a 1999 navíc na prostějovském na Cyrilometodějském gymnáziu vyučovala latinu.[1] Od roku 1999 pak působí na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 2002 zakončila obhajobou disertační práce na téma „Jedna z podob renesančního manýrismu: Básnické dílo Pavla z Jizbice“ svá postgraduální studia na této katedře, v nichž se zaměřovala na starší českou literaturu.[2] O ní spolu s dějinami knižní kultury na vysoké škole přednáší. Ve svém odborném bádání se zaměřuje na raněnovověkou literaturu se zaměřením na latinsky psaná díla z období humanismu.[3] Spolu s Janou Vrajovou, Erikem Gilkem a Petrem Komendou pracovala na výzkumném záměru „Dějiny a kultura Moravy jako modelu regionu“. Výsledky jejich studia posléze prezentovali ve sbornících Studia Moravica či Studia Bohemica.[2]
Dílo
Jana Kolářová je také literárně činná:
- KOLÁŘOVÁ, Jana; STRNADOVÁ, Karla. Dělání mnohých knih žádného konce není. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 236 s. ISBN 978-80-244-2879-6.
- PETRŮ, Eduard; KOLÁŘOVÁ, Jana; SCHNEIDER, Jan; CHOMISZAKOVÁ, Iva. Studie o literatuře (a filmu). 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 236 s. ISBN 978-80-244-3447-6.
- LEUNCLAVIUS, Johannes; PETRŮ, Eduard; KOLÁŘOVÁ, Jana; KOHOUTOVÁ, Tereza. Kronika nová o národu tureckém. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 615 s. ISBN 978-80-244-3660-9.
- MACHALA, Lubomír, a kol. Panorama české literatury. 1. vyd. Díl 1. Praha: Knižní klub, 2015. 607 s. ISBN 978-80-242-4818-9.
- GILK, Erik; KOLÁŘOVÁ, Jana; MACHALA, Lubomír; MALÝ, Radek; POŘÍZKOVÁ, Lenka; SCHNEIDER, Jan. Panorama české literatury. 1. vyd. Díl 2. Praha: Knižní klub, 2015. 303 s. ISBN 978-80-242-5054-0.
Rodina
Kolářová pochází z učitelské rodiny z Prostějova, kde matka Jarmila pedagogicky působila na Gymnáziu Jiřího Wolkera a otec Václav po dobu šestnácti let dělal ředitele na Reálném gymnáziu a základní škole města Prostějova. Má mladšího bratra Ondřeje, jenž je evangelický duchovním ve Farním sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 8 – Kobylisích a překladatelem.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Členové: Mgr. Jana Kolářová, Ph.D. [online]. Olomouc: Univerzita Palackého, 2011-09-16, rev. 2017-04-15 [cit. 2017-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-18.
- ↑ a b ŠTĚRBOVÁ, Alena; VRAJOVÁ, Jana. Literárněvědná bohemistika na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Slovo a smysl [online]. [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. ISSN 1214-7915.
- ↑ GILK, Erik; KOLÁŘOVÁ, Jana; MACHALA, Lubomír; MALÝ, Radek; POŘÍZKOVÁ, Lenka; SCHNEIDER, Jan. Panorama české literatury. 1. vyd. Díl 2. Praha: Knižní klub, 2015. 303 s. ISBN 978-80-242-5054-0. Heslo Jana Kolářová, s. 298.
- ↑ ZAORAL, Martin. Václav Kolář: na škole mi šlo hlavně o otevřenost. Deník [online]. 2010-04-13 [cit. 2017-04-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jana Kolářová
- Jana Kolářová na Facebooku
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“