Jana Kovaříková

Jana Kovaříková
Jana Kovaříková
Narození	12. dubna 1890 Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. května 1960 (ve věku 70 let) Dobříš Československo Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Kovaříková, provdaná Hanáková (12. dubna 1890 Plzeň – 23. května 1960 Dobříš) byla česká herečka.

Život

Vyrůstala bez sourozenců v poměrně nuzných poměrech, po ukončení školní docházky se jí ujal a hmotně zabezpečil jeden ze tří matčiných bratří, ředitel hotelu Gráf na Vinohradech. Časté návštěvy pražských divadel probudily její zájem nejprve o ochotnické, později i profesionální herectví.^[1]

První angažmá získala na jaře 1907 v Horažďovicích u společnosti Jozy Tuttra,^[2] následně vystupovala v řadě kočovných divadelních souborů (Jan Evangelista Sedláček, Jan Blažek, Jan Nohava, Jan Hodr, František Lacina), v sezoně 1912/1913 byla angažována v Národním divadle v Brně.^[3] Po dvouletém účinkování u ředitele Roberta Morávka (1913–1915) se vrátila do Prahy, kde v letech 1915–1918 byla členkou kabaretu Rokoko, vedeném Karlem Hašlerem a později Eduardem Bassem, s hereckými protagonisty Ferencem Futuristou, Xenou Longenovou a Josefem Rovenským.^[4]

Po skončení války nastoupila jako činoherní a operetní herečka k Východočeské společnosti v Pardubicích, provdala se za šéfa tamní opery Mirko Hanáka (1921),^[2] společně pak v roce 1922 odešli do Národního divadla moravsko-slezského – Hanák jako dirigent opery, Jana Hanáková-Kovaříková (po rozvodu ve třicátých letech se vrátila k svému dívčímu jménu)^[5] se stala na dalších čtrnáct let členkou souboru ostravské činohry, externě činnou též v operetním souboru NDMS.^[6] Její doménou v hlavním oboru zde byly zejména postavy komediálně konverzačního žánru i tragikomické role českého a světového divadelního repertoáru.^[2]

V letech 1936–1939 prošla scénami tří divadel (Kladno, Košice, Plzeň), své druhé (tentokrát jedenáctilé) ostravské angažmá zahájila počátkem sezony 1939/1940.^[7] V roce 1951 (tehdy již v důchodovém věku) přijala nabídku ředitele Zdeňka Hofbaurera (1945–1948 režisér a šéf činohry Zemského divadla v Ostravě)^[8] a spolu se skupinou mladých ostravských divadelníků (tvořili ji mj. Zora Jiráková, Luboš Pistorius, Václav Lohniský, Luděk Kopřiva, Zdeněk Jiřičný) odešla do činohry Krajského oblastního divadla v Plzni, kde působila až do definitivního odchodu na odpočinek (1956).^[9] Před filmovou kamerou se objevila dvakrát, v Kubáskově romanticko-historickém snímku o strážcích moravsko- uherských hranic z konce 18. století Portáši (1947) ztvárnila roli fojtky, ve Steklého populární komedii podle známé literární předlohy Jaroslava Haška Poslušně hlásím (1957) si zahrála bábu Pejzlarku, posluhovačku četnické stanice v Putimi.^[10]

Ocenění

• 1948 Zemská umělecká cena za divadelní umění^[11]
• 1952 Stříbrný odznak Divadelní žatvy 1951/52^[12]
• 1955 zasloužilá umělkyně^[13]

Divadelní role, výběr

Divadelní společnost Jozy Tuttra

• 1907 E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, dáma z bufetu, režie František Zvíkovský

Národní divadlo v Brně

• 1912 W. J. Locke: Perská kočička, titulní role, režie Karel Jičínský

Národní divadlo Praha

• 1934 O. Scheinpflugová: Houpačka, paní Mery j. h. (alternace Růžena Nasková), Stavovské divadlo, režie Karel Dostal

Východoslovenské divadlo Košice

• 1938 K. Čapek: Matka, titulní role, režie Jaroslav Skála

Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava

• 1922 P. Petrović: Liják, Stana, režie Karel Černý
• 1923 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Madlenka, režie Václav Jiřikovský
• 1924 L. Stroupežnický: Naši furianti, Kristina, režie Gustav Hilmar
• 1926 L. Pirandello: Šest postav hledá autora, Kochanovská, režie Karel Prox
• 1927 R. Jesenská: Je velká láska na světě? Amálka Burianová, režie Jaroslav Skála
• 1928 K. Čapek: Loupežník, Profesorova žena, režie František Paul (ve stejné roli v dalším nastudování Jana Škody z roku 1935)
• 1929 F. Šrámek: Červen, Ledyňská, režie Jiří Myron
• 1930 A. Jirásek: M. D. Rettigová, Roubínková, režie Jiří Myron
• 1931 Arnold Ridley: Půlnoční vlak, slečna Bourneová, režie Jiří Myron
• 1932 Paul Armont, Leopold Marchand: Pán, který budí důvěru, Genissierová, režie Jan Škoda
• 1933 G. Hauptmann: Před slunce západem, Betina, režie Jaroslav Skála
• 1934 Robert E. Sherwood: Londýnský most, Kitty, režie Miloš Nedbal
• 1935 George S. Kaufman, Edna Ferberová: Večeře o osmé, Milicent Jordanová, režie Jan Škoda
• 1936 W. Shakespeare: Veselé ženy windsorské, Brodská, režie Jan Škoda
• 1939 F. M. Dostojevskij, Jan Bor (dramatizace): Zločin a trest, Amalie Ivanovna, režie Karel Konstantin
• 1940 A. Jirásek: Kolébka, Maří, režie Karel Palouš
• 1940 Karel Krpata: Mistr ostrého meče, Rosina, režie Jan Škoda

České divadlo moravskoostravské Ostrava

• 1941 Josef Štolba: Vodní družstvo, Emilie Novotná, režie Karel Palouš
• 1942 G. Preissová: Gazdina roba, Tetka Evina, režie Jan Škoda
• 1943 Sergio Pugliese: Mořský koník, Sabina, režie Táňa Hodanová
• 1944 Vladimír M. Strojil: Rodinná pouta, Blažena, režie Jiří Myron

Zemské divadlo v Ostravě

• 1945 K. Čapek: Matka, titulní role, režie Miloš Wasserbauer
• 1946 Branislav Nušić: Paní ministrová, titulní role, režie Karel Šálek
• 1947 G. Zapolska: Morálka paní Dulské, titulní role, režie Karel Šálek
• 1948 Molière: Tartuffe, paní Pernellová, režie Maxmilián Smejkal

Státní divadlo v Ostravě

• 1948 Alexandr Kornejčuk: Chirurg Platon Krečet, Marie Tarasovna, režie Jiří Myron
• 1949 M. Gorkij: Jegor Bulyčov a ti druzí, Anna, režie Antonín Kurš
• 1950 J. Mahen: Janošík, šenkýřka, režie Luboš Pistorius

Krajské oblastní divadlo v Plzni

• 1951 Anatolij Surov: Svítání nad Moskvou, Agrippina Semjonovna, režie Luboš Pistorius
• 1952 Ťing-č Cho, I Ting: Dívka s bílými vlasy, matka Chuang Ž'žäna, režie Marie Eva Bergerová
• 1953 K. Čapek: Matka, titulní role, režie Miloslav Stehlík
• 1953 A. P. Čechov: Jubileum, Merčutkinová, režie Zdeněk Hofbauer
• 1954 J. K. Tyl: Paličova dcera, vdova Jedličková, režie Josef Benátský

Divadlo Josefa Kajetána Tyla Plzeň

• 1955 Piotr Choynowski: Základy na písku, Wróblewska, režie Václav Špidla

Filmografie

• 1947 Portáši (fojtka)
• 1957 Poslušně hlásím (bába Pejzlarka)

Odkazy

Reference

Literatura

• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 76, 78, 338, 339, 345.
• Kolektiv autorů. Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. ISBN 80-238-5261-2. S. 37.
• Jana Kovaříková. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 6. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. 147 s. ISBN 80-7042-447-8. S. 65–67.
• Jana Kovaříková. In FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 659.
• Jana Kovaříková. In ZBAVITEL, Miloš. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 171–192.
• Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 75.
• SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : Státní divadlo v Ostravě, 1980. 407 s. S. 96, 103, 106, 109, 111, 282.
• ZBAVITEL, Miloš: Jiří Myron. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 48, 68, 179.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana Kovaříková na Wikimedia Commons
• Jana Kovaříková v databázi Archivu Národního divadla
• Jana Kovaříková v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jana Kovaříková ve Filmové databázi
• Jana Kovaříková v Internet Movie Database (anglicky)
• Marie Mičková: Národní divadlo moravskoslezské v meziválečném období a protektorátu Čech a Moravy, FF MU 2009 (bakalářská práce)