Jana Matysová

Jana Matysová
Základní informace
Narození7. května 1952
Náchod, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánízpěvačka
Nástrojezpěv
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Matysová (* 7. května 1952, Náchod) je česká zpěvačka.

Zpěvačka Jana Matysová zazářila na naší hudební scéně počátkem sedmdesátých let jako kometa. Díky svému talentu se rychlostí blesku vyhoupla na výsluní a v superlativech o ní hovořili nejen posluchači, ale i pěvečtí kolegové a hudební kritici.

Životopis

Hudbě a zpěvu se věnovala již od útlého dětství. Již v patnácti letech začala veřejně zpívat se skupinou Studio Club Náchod a později přešla ke skupině Styl. V roce 1970 vyhrála Hronovské slunce a když se nahrávka ze soutěže dostala do rukou Bohuslava Sedláčka (skladatel a hlavní dramaturg hudebního oddělení brněnského rozhlasu), znamenalo to jediné, raketový vzestup této nadějné, mladé zpěvačky.

Rok 1971 byl pro Janu Matysovou doslova osudovým. Hned začátkem roku uzavřela exkluzivní smlouvy s rozhlasem a gramofirmou Supraphon. Začala natáčet pro televizi a na trhu se objevily i první gramofonové desky. Úspěch rovněž zaznamenala na festivalech Bratislavská lyra a Děčínská kotva.

V roce 1972 přesídlila z Brna do Prahy a začala spolupracovat se souborem Plameny a jejich členy Jiřím Štědroněm a Helenou Vrtichovou. Se zájezdovým programem projeli republiku a rovněž se podíleli na velkém koncertním turné mladých zpěváků Expedice mládí a koncertovali v Polsku, NDR a SSSR.

V roce 1974 vystoupila na jugoslávském festivalu v Lubljani a poté následoval zájezd s Karlem Gottem a jeho orchestrem na Dny české kultury v Polsku. Tam dostala nabídku na spolupráci s Karlem Gottem. Nicméně v té době se již Jana Matysová rozhodovala mezi rodinou a hvězdnou kariérou. Zvolila rodinu, proto nabídku Karla Gotta odmítla a přesídlila z Prahy zpět do Brna. Ačkoliv zpěvačka i nadále hodně koncertovala u nás i v zahraničí, překonala již svůj umělecký zenit a pěvecká sláva začala pomalu pohasínat a její pěvecká kariéra začala upadat. V současné době se věnuje především pedagogické činnosti.

Diskografie

SP

  • 1971 Kdo poslal lásku včera spát / Kouzelný dům
  • 1971 Vzývej / Strážce můj
  • 1971 Věčná historie / Kouzelný proutek
  • 1971 Rýžoviště drahokamů / Vždyť je léto
  • 1971 Dálka mlčenlivá / Uč se léto znát
  • 1971 Sedmikráska
  • 1972 Tam před cukrárnou / Spící kapitán'
  • 1972 Píseň o radosti / Zlatej brouk
  • 1972 Nazveme to láskou
  • 1972 Blíž a blíž'
  • 1972 Kdy přijde sám / Zpívám
  • 1972 Zpívej si dál / Ze snů nové ráno vstává
  • 1973 Toulavá láska / Autostop
  • 1973 Píseň mladá / Slunce nad Prahou
  • 1973 Hej, lásko neváhej / Slunci je dvacet let
  • 1974 Himálaje / Zeptej se vánků, strání
  • 1974 Chlapec s planou růží / Všichni budete zpívat
  • 1974 Jak tisíc sluncí
  • 1974 Modré struny / Vůně zelených let
  • 1974 Irské štěstí / Láskou k dětem
  • 1974 Píseň květin
  • 1975 Radar / Mám ráda léto
  • 1975 Krásné ráno / Pohádka z krajkoví
  • 1976 Reliéf

Ostatní písně

  • 1971 Chci právo trubky mít; Jak poprvé; Ještě chvíli; La Bambola;
  • 1972 Vzpomínka na prázdniny, Náchodskej zámeček; aj.
  • 1973 Poupě májový; Říkáme ano; Pták z Hirošimy; aj.
  • 1974 Procházka oblohou; Mám ráda léto; Maková panenka; Co víc si můžeš přát; aj.

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“