Jana Moravcová

Jana Moravcová
Narození8. května 1937
Československo Černčice, Československo
Úmrtí12. června 2018 (ve věku 81 let)
Povoláníspisovatelka, básnířka, novinářka, autorka sci-fi, překladatelka, prozaička, editorka, redaktorka a lektorka
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Tématapoezie, próza, literatura pro děti a mládež, detektivní literatura, překlady z ruštiny, překlady ze španělštiny a lektorství
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jana Moravcová, provdaná Jana Neumannová (8. květen 1937 Černčice u Loun12. červen 2018[1]), byla česká spisovatelka, překladatelka a redaktorka. Psala literaturu pro děti, poezii, detektivky i práce z oblasti science-fiction.

Životopis

Po složení maturity (gymnázium v Lounech) v roce 1955 a absolvování Vysoké školy ruského jazyka a literatury v Praze, obor překladatelství a nakladatelství pokračovala ve studiu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, zde obor slovanská filologie a získala později i titul PhDr. Po studiích v roce 1959 nastoupila do nakladatelství Svět sovětů, později přejmenovaného na Lidové nakladatelství. Zde působila jako redaktorka a zástupkyně šéfredaktora do roku 1975. V letech 1961 až 1963 práci v nakladatelství přerušila, působila na Kubě jako lektorka slovanských jazyků.[2] Od roku 1975 byla zástupkyní šéfredaktora Československého spisovatele a v roce 1991 byla v nakladatelství archivářkou.

Provdala se za profesora pražské univerzity, literárního historika Bohumila Neumanna a v občanském životě používala příjmení Neumannová.[3]

Dílo

Překládala ze španělštiny a ruštiny. Přeložila některé práce T. Jeseninové, K. Simonova, V. Vysockého.

Knihy pro děti

  • O zlobivém delfínkovi (1969)
  • Mořské pohádky (1970)
  • Pohádky stříbrného delfína (1973)
  • Pohádky pro každé počasí (1976)
  • Zátiší s citadelou (1978)
  • Poklad Kryštofa Kolumba (1987)
  • Prázdniny s Monikou (1994)
  • Eva s modrým snem (1981)

Sbírky básní

  • Veselý rok (1970)
  • Sněhokruh (1974)
  • Zrození (1976)
  • Od moře přicházím (1977)
  • Tichý kormorán (1979)
  • Chvíle závrati (1985)
  • Dobrý déšť (1988)
  • Přesýpací vteřiny (1990)

Sbírky povídek SF

  • Klub neomylných (1973)
  • Klub omylných (1983)
  • Brána porozumění (1985)
  • Čas věčnosti (1989)
  • Strach má dlouhé nohy (1991)

Řada samostatných povídek byla otištěna v různých antologiích.[4].

Detektivky

  • Strach má dlouhé nohy: Příběhy pro toho, kdo se rád bojí – 1991, povídková kniha
  • Skandál s arsénem, povídky
  • Spiknutí mrtvých duší
  • Dokud je smrt nerozdělí
  • Strach nechodí po horách
  • Případy vlídného detektiva – povídky
  • Vražda v lázních Luhačovice (2004)
  • Smrt nenosí brýle (2005)
  • Pinč baskervillský (2007)

Další práce

  • Archanděl Houbeles (1979), humoristický příběh
  • Gepard je nejrychlejší (1983), román
  • Třináct barev lásky, povídky

Odkazy

Reference

  1. http://www.ceskadetektivka.cz/node/74
  2. Ivan Adamovič. Slovník českých SF autorů. Ikarie. Červenec 1992, čís. 7, s. 49. ISSN 1210-6798. 
  3. BLAHYNKA, Milan. Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. Kapitola Jana Moravcová, s. 374. 
  4. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Moravcová, Jana, s. 152. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“