Jana Nechutová

Prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc.
40. děkanka Filozofické fakulty MU
Ve funkci:
1995 – 1998
PředchůdceJaroslav Mezník
NástupceIvan Seidl

Narození28. listopadu 1936 (87 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťRadislav Hošek
PříbuzníHana Librová[1] (sourozenec)
Alma materMasarykova univerzita
Profesevysokoškolská učitelka, překladatelka, archivářka, filoložka, učitelka, klasická filoložka a medievalistka
NáboženstvíČeskobratrská církev evangelická
OceněníBronzová medaile MU (1995)
Zlatá medaile MU (1998)
Cena města Brna (2013)
Stříbrná medaile MU (2017)
CommonsJana Nechutová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Nechutová (* 28. listopadu 1936, Olomouc) je česká filoložka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka.

Život

Narodila se 28. listopadu 1936 v Olomouci, maturovala však již v Brně, kde také na filosofické fakultě absolvovala latinu a řečtinu. Kandidátkou věd se stala v roce 1965 na základě práce „Místo Mikuláše z Drážďan v raném reformačním myšlení“. O rok později doktorát (Mikuláš z Drážďan a jeho kázání „Querite primum regnum Dei). Poněvadž v roce 1969 vystoupila z KSČ, do které vstoupila v mládí a setrvala v ní deset let,[2] byla jí řádná habilitace umožněna až v roce 1991 („Učení Matěje z Janova a jeho působení“). V roce 1992 byla jmenována profesorkou. Mezi lety 1959–1961 pracovala v třeboňském archivu, od roku 1961 působí na Filosofické fakultě brněnské univerzity (dnes Masarykovy), v letech 1995–1998 zde byla děkankou. Akademické stáže absolvovala v Polsku, Itálii, Německu a Rakousku. Je členkou řady vědeckých rad, členkou Akademie věd, předsedkyní komise pro vydávání spisů M. J. Husa AV ČR. Nositelkou medailí Masarykovy univerzity, Karlovy univerzity, Palackého univerzity ad. Je vdovou po prof. PhDr. Radislavu Hoškovi a sestrou prof. RNDr. Hany Librové, CSc. Výrazně se angažuje v Českobratrské církvi evangelické, je členkou jejího farního sboru v Brně-Židenicích.

Bibliografie

  • Stručné dějiny latinské literatury středověku. Praha: Arista - Baset, 2013
  • Caesarius z Heisterbachu, Vyprávění o zázracích. Středověký život v zrcadle exempel. Praha: Vyšehrad, 2009
  • Die lateinische Literatur des Mittelalters in Böhmen. Aus dem Tschechischen übersetzt von Hildegard Boková und Václav Bok. 1. vyd. Köln: Böhlau Verlag, 2007
  • Aurelius Augustinus, Křesťanská vzdělanost - De doctrina christiana. Praha: Vyšehrad, 2004
  • Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Praha: Vyšehrad, 2000
  • Česká latinsky psaná literatura do roku 1300. Brno: Vydavatelství MU, 1997
  • Texty ke cvičením ze středověké latiny. Dotisk. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1996
  • Úděl a útěcha. Konsolační literatura antiky, patristiky a středověku. Heršpice: Eman, 1995

Odkazy

Reference

  1. Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019. ISBN 978-80-7017-261-2.
  2. FASORA, Lukáš, et al. Sto tváří, sto příběhů: vybrané osobnosti v dějinách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020. 497 s. ISBN 978-80-210-9382-9. S. 303. 

Literatura

  • Česká slavistika : osoby a instituce / zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková. Praha : Národní knihovna ČR, Slovanská knihovna, 1999. 374 s. ISBN 80-7050-332-7. S. 219–220.
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 445. 
  • Querite primum regnum Dei : sborník příspěvků k poctě Jany Nechutové / k vydání připravili Helena Krmíčková a kol. Brno : Matice moravská, 2006. 639 s. ISBN 80-86488-35-7.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“