Jana Rybářová

Jana Rybářová
Jana Rybářová u klavíru
Jana Rybářová u klavíru
Narození31. března 1936
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí11. února 1957 (ve věku 20 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Rybářová (31. března 1936 Praha12. února 1957 Praha) byla česká herečka, která v 50. letech 20. století zazářila v českých filmech Stříbrný vítr či Proti všem. Velmi mladá a neobyčejně půvabná herečka spáchala sebevraždu několik hodin předtím, než měla být obsazena do role Jany ve filmu Vlčí jáma.[1]

Studium, divadelní začátky

Jana Rybářová navštěvovala kurzy baletní přípravky pražského Národního divadla a zároveň byla již na obecní dívčí škole (od r. 1942) členkou divadelního kroužku a účinkovala na jeho besídkách.[2] Ve školním roce 1947/1948 začala studovat na Státním francouzském reálném gymnasiu na Praze 19, avšak po jeho zrušení již příští školní rok přešla na střední školu na pražských Hradčanech a i zde pokračovala v hraní v zájmovém dramatickém a hudebním kroužku. Od školního roku 1951/1952 studovala na tanečním oddělení Státní konservatoře hudby v Praze, kde absolvovala v červnu 1955.[2] Po ukončení studií byla přijata do hereckého souboru pražského Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, ve kterém setrvala až do své předčasné smrti.[3]

Filmové role

Hrob Jany Rybářové na Vyšehradském hřbitově, plastika od Jana Hány

Roku 1954 se stala členkou kmenové skupiny herců režiséra Václava Kršky,[2] jenž ji od té doby obsazoval do všech svých filmů. Také proto nejprve odmítala nabídky od jiných filmových režisérů a k práci s nimi se dostala až na konci svého života, kdy již ovšem největší překážku ke své další herecké profesi spatřovala ve své vlastní nedostatečné vyjadřovací technice a ve své vnitřní nejistotě.[2]

Televizní role

  • M. Majerová: Robinsonka (pro Čs. televisi upravil Ota Hofman, Televisní studio Praha, vysílání 2. 11. 1955)[4]

Divadelní role ve hrách Realistického divadla Zdeňka Nejedlého

Deníky

Literárním odkazem Jany Rybářové se staly její deníky, provázané s pokusy o vlastní básnickou tvorbu.[5] S prvními zápisy začala sice již r. 1946, ale soustředěně vedené jsou až deníky z posledních čtyř let jejího života – z nich lze vyvodit vývoj jejích názorů a přetrvávající krize, kterou se nakonec rozhodla vyřešit sebevraždou.[5] Kromě nich deníky obsahují řadu životopisných pasáží: o letních pobytech v Čeřenicích na Sázavě, o školním prostředí a vztahu ke svým bližním, o lásce a končí sebezpytným rozborem jejího vztahu k opernímu zpěvákovi a herci Přemyslu Kočím.[6]

Jaroslav Seifert o Janě Rybářové

O širší společenské reflexi osudu Jany Rybářové vypovídá i báseň Jaroslava Seiferta z jeho knihy Koncert na ostrově (oddíl Muší křídlo).[7]

Jana Rybářová pohledem divadla a televize

Švandovo divadlo na Smíchově r. 2011 uvedlo ke 130. výročí svého vzniku hru Smíchoff/On, ve které má vedlejší role Naivky svůj fiktivní předobraz v postavě Jany Rybářové. Svědectví pamětníků shrnul televizní dokument M. Boudy Nelze umírat štěstím z r. 2000.[5]

Odkazy

Reference

  1. Český Film - znalostní databáze. libri.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online. 
  2. a b c d HAVLÍKOVÁ, Jana. Nevyjasněná úmrtí VII : Jana Rybářová, Karel Höger, František Husák. Praha: World Circle Foundation, 2001. 153 s. ISBN 80-902731-6-5. OCLC 614720848 
  3. a b Virtuální studovna Divadelního ústavu - O projektu. vis.idu.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online. 
  4. Knihovna. vis.idu.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online. 
  5. a b c Příběhy slavných: Nelze umírat štěstím (Jana Rybářová). Premiéra 22. 11. 2000. [1]
  6. KOČÍ, PŘEMYSL, 1917-2003. Dobrý den živote, aneb, Všechno je jinak. 1. vyd. vyd. Praha: Arista Dostupné online. ISBN 80-86410-07-2, ISBN 978-80-86410-07-4. OCLC 46964750 S. 88–92. 
  7. SEIFERT, Jaroslav. Koncert na ostrově. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1965. S. 58–59. 

Literatura

  • KAZDA, Jaromír. Realistické divadlo? : 1945-1991 (2005)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jana Rybářová - Jan Hána, 1957 (2).jpg
Autor:
This image is a work by Miloslav Rejha (User:M.Rejha). When reusing, please credit me as: Miloslav Rejha, Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me. More of my work can be found in my photostream on Flickr.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Plastika Jana Hány na hrobě Jany Rybářové, vyšehradský hřbitov (1957)
Jana Rybářová.jpg
Autor: Ivo Rybář, Licence: CC BY-SA 3.0
Jana Rybářová u klavíru