Jana Skalická

Jana Skalická
Narození	25. března 1957 Jaroměř
Úmrtí	1. dubna 2015 (ve věku 58 let)
Povolání	vysokoškolská učitelka, textilní výtvarnice, sochařka a učitelka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Skalická (25. března 1957 Jaroměř – 1. dubna 2015) byla česká výtvarnice a pedagožka.

Život

Vystudovala gymnázium v Plzni. Po maturitě se provdala za fotografa Jaroslava Beneše a spolu s ním se přestěhovala do Prahy. Zde vystudovala v letech 1976-1979 Školský ústav umělecké výroby.^[1]

Opakovaně se zúčastňovala přijímacích zkoušek na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, ale z kádrových důvodů nebyla nikdy přijata. V roce 1979 pracovala jako učitelka výtvarné výchovy v Domě dětí v Horních Počernicích, v letech 1980-1990 pak jako uklízečka.^[1]

V letech 1989–1998 působila jako asistentka v ateléru všeobecného sochařství prof. Kurta Gebauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze^[2]. Později se věnovala užitému umění a navrhování interiérů.^[1]

Zemřela po dlouholeté nemoci 1. dubna 2015.

Dílo

Počátky autorské tvorby Jany Skalické spadají do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Na svých prvních výstavách (Praha 1980, Hradec Králové 1981) předváděla klasické tkané tapiserie menších formátů. Příkladem typických děl z tohoto období jsou například tapiserie Červený smích (1981) nebo Pád (1981).^[1]

• 80. léta 20. století
• 
  Červený smích 1981
• 
  Bez názvu, 80. léta 20. století
• 
  Instalace v rámci 3. výstavy na dvoře, 1982
• 
  Instalace, Litboř, 80. léta 20. století

Od roku 1981 začala kombinovat textil s igelitem (Déšť, Pád, Hra na tichou poštu nebo Přelet) a později vytvářet díla pouze z tohoto materiálu. Igelitovou fólii autorka různě vrstvila, upravovala, deformovala a spojovala tepelně pomicí žehličky nebo prošíváním na šicím stroji. Výsledná díla pak byla zavěšována nebo napínána na kovové konstrukce. Později začala kombinovat průsvitný a černý igelit. Důležitým aspektem bylo nasvícení děl umělým světlem (například výstavy na dvoře, kde od roku 1980 byla její díla vystavovaná nikoliv v plenéru, ale v upraveném prostoru ateliéru Jaroslava Horálka, který byl zatemněn a osvětlen elektrickými reflektory; podobně na výstavě Kulturní matiné v Junior klubu Na Chmelnici 1987). Vytvářela ale také díla pro prostory s přirozeným osvětlením (například Rockfest v Paláci kultury, 1988).^[1]

Začátkem devadesátých let začala kombinovat igelit s dalšími přírodními materiály, zeminou, kameny a dřevem (výstava Objekty v Galerii R, Praha, podzim 1991; výstava Janě Jan, objekty / instalace, Galerie Václava Špály, Praha).^[1]

• 90. léta 20. století
• 
  Instalace, Žižkov, 1990
• 
  Instalace, výstava v UKDŽ, Praha, 1990
• 
  Špálova Galerie, Praha, 1994
• 
  Špálova Galerie, Praha, 1994

Žádné z děl Jany Skalické se nedochovalo, jsou známá pouze z fotografií nebo filmových záběrů. V Archivu výtvarného umění (Centrum současného umění DOX) jsou uložena tři autorská alba Jany Skalické, ve kterých je na fotografiích zachycena její tvorba.^[3]

Výstavy

Samostatné výstavy

• 1990 Jana Skalická, Klodzki Ostrodek Kultury, Klodzko
• 1990 Jana Skalická: Igelity, Ústřední kulturní dům železničářů, Praha
• 1991 Jana Skalická: Objekty, Galerie R, Praha
• 1992 Jana Skalická: Instalace, objekty, Galerie mladých (Dům U Dobrého pastýře), Brno
• 1994 Jana Skalická: Janě Jan, objekty / instalace, Galerie Václava Špály, Praha
• 2015 Jana Skalická: souborná výstava v rámci Polička/Shelf (malá galerie, autorské knihy v Centru současného umění DOX), Praha^[3]

Skupinové výstavy

• 1980 1. výstava na dvoře, Krokova 3, Praha, spolu s Helenou Horálkovou, Jaroslavem Horálkem a Jaroslavem Benešem
• 1981 2. výstava na dvoře, Krokova 3, Praha
• 1981 Jaroslav Beneš: Fotografie, Jana Skalická: Tapisérie, Východočeské loutkové divadlo Drak, Hradec Králové
• 1982 3. výstava na dvoře, Krokova 3, Praha
• 1983 4. výstava na dvoře, Krokova 3, Praha
• 1984 5. výstava na dvoře, Krokova 3, Praha
• 1987 Rockfest 87, Palác kultury, Praha
• 1987 Roman Havlík: Grafika, Jana Skalická: Grafické objekty (Kulturní matiné), Junior klub Na chmelnici, Praha
• 1988 Festival experimentálného umenia a literatúry, Studio Erté, Nové Zámky
• 1988 Rockfest 88, Palác kultury, Praha
• 1988 Mezinárodní trienále kresby, Wroclaw
• 1988 Jana Skalická: Bez hranic, Jaroslav Beneš: Kontakty, Photo Medium Art Gallery, Wroclaw
• 1989 Milan Kozelka, Jana Skalická, Václav Stratil: Kresby, instalace a realizace (Situace), Junior klub Na chmelnici, Praha
• 1989 16 tapisérií pro Musaion, PNP, Výstavní síň Musaion, Praha
• 1989 Objekty, sochy, instalace v Technickém muzeu, Národní technické muzeum, Praha
• 1991 Alternativy české a slovenské tapisérie, Dům umění města Brna, Brno
• 1993 Výtvarné umění na Kolínsku od 40. let po současnost, Kolín
• 1993 Bienále Evropská výměna Východ – Západ, Zámek Wojnowice
• 1994 4 x 10 Plastiken aus Thüringen, Bayern, Tschechien, Slowakei, Museum Schloss Wilhelmsburg, Schmalkalden
• 1994 4 x 10 Plastiky z Durínska, Bavorska, Slovenska a Českej republiky, Galéria Jána Koniarka v Trnave, Trnava
• 1994 1. nový zlínský salon, Zlín
• 1997 In-Tensione II: Dialog s prostředím, Centro documentazione ricerca artistica contemporanea Luigi Di Sarro, Roma
• 1997 Ateliér veškerého sochařství. Práce studentů Kurta Gebauera a Jany Skalické, Zámek Hradec nad Opavicí, Opava
• 1998 Ateliér veškerého sochařství. Ateliér Kurta Gebauera na Vysoké škola uměleckoprůmyslové v Praze, Richterova vila, Praha
• 2019 Doba plastová, Východočeská galerie v Pardubicích, Zámek, Pardubice, 26. června – 6. října 2019^[4][5]

Odkazy

Reference

Literatura

• Skalická Jana. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2004. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2005. ISBN 80-86171-20-5. Svazek XIV. Sh - Sr.
• DAVIDOVÁ, Anna. Jana Skalická : tvorba a její reflexe ve fotografii. Praha, 2017 [cit. 2017-08-11]. 90 s. bakalářská. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Marie Klimešová. Dostupné online.
• ŠTEIGLOVÁ, Taťána. Česká textilní tvorba 2. poloviny 20. století. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 199 s. Dostupné online. ISBN 978-80-244-4636-3. S. 68, 74, 92, 96. DVD-ROM. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana Skalická na Wikimedia Commons
• Jana Skalická v informačním systému abART