Jang Jung

Jang Jung
Narození28. října 1913
Liou-jang
Úmrtí6. ledna 1983 (ve věku 69 let)
Peking
BydlištěYang Yong's Former Residence
Alma materUniverzita národní obrany ČLOA
Povolánípolitik
OceněníThird Class Red Star Medal
Politická stranaKomunistická strana Číny
Funkceposlanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jang Jung je čínské jméno, v němž Jang je příjmení.

Jang Jung (čínsky pchin-jinem Yáng Yǒng, znaky tradiční 楊勇; 28. října 19136. ledna 1983) byl čínský komunistický voják a politik, účastník čínské občanské války a čínsko-japonské války, v nichž dosáhl až na velení armádám. Po vzniku Čínské lidové republiky byl předsedou vlády provincie Kue-čou (1949–1954), v letech 1953–1958 působil v Koreji postupně jako velitel sboru, náčelník štábu čínských vojsk a velitel čínských vojsk v Koreji. Po návratu do Číny velel Pekingskému vojenskému okruhu (1958–1963) a byl zástupcem náčelníka generálního štábu čínské armády (1959–1966). Za kulturní revoluce byl pronásledován a odvolán z úřadů. Roku 1972 byl rehabilitován a vrátil se do vysokých vojenských funkcí, velel Sinťiangskému vojenskému okruhu (1973–1977), opět byl zástupcem náčelníka generálního štábu (od 1977). V letech 1979–1982 působil i ve vedení ústřední vojenské komise KS Číny a roku 1982 byl zvolen tajemníkem sekretariátu ústředního výboru KS Číny.

Život

Jang Jung se narodil 3. ledna 1911 v okresu Liou-jang na východě provincie Chu-nan v rolnické rodině. Roku 1927 vstoupil do Komunistického svazu mládeže, roku 1929 byl důstojníkem v 15. divizi nacionalistických vojsk,[1] v prosinci 1929 jeho jednotka v Kuang-si zběhla ke komunistům a v připojila se k 7. sboru čínské Rudé armády (organizovaném Teng Siao-pchingem),[1] Jang Jung vzápětí roku 1930 vstoupil do Komunistické strany Číny a čínské Rudé armády.

Roku 1930 7. sbor za velkých ztrát ustoupil z Kuang-si k hlavním silám Rudé armády v Ťiang-si a jeho zbytky byly začleněny do 3. sboru (velitel Pcheng Te-chuaj). V řadách Rudé armády Jang Jung rychle postupoval, působil jako důstojník a komisař na úrovni roty a praporu, od roku 1933 byl komisařem pluku ve 3. sboru.[1] Účastnil se obrany centrální sovětské oblasti v Ťiang-si během obkličovacích kampaní. Účastnil se Dlouhého pochodu, v bojích při čtyřech přechodech řeky Čch’-šuej byl zraněn. Během pochodu byl jmenován komisařem 10. brigády 2. kolony, po jeho skončení se stal komisařem divize v 1. sboru (velitel Lin Piao). V bojích druhé čínsko-japonské války sloužil zprvu jako zástupce velitele pluku ve 343. brigádě 115. divize 8. pochodové armády, od roku 1938 převzal velení pluku. Později se stal velitelem a komisařem brigády ve 115. divizi, bojoval v západním Šan-tungu pod velením Jang Te-č’ho. Poté studoval na vojenské akademii v Jen-anu a na ústřední stranické škole. Roku 1944 byl jmenován zástupcem velitele vojenského okruhu Ťi-Lu-Jü, od roku 1945 velel 7. koloně zformované ve vojenském okruhu Ťin-Ťi-Lu-Jü (velitel okuhu Liou Po-čcheng, komisař Teng Siao-pching) a účastnil se bojů s kuomintangskými armádami. Roku 1947 byla jeho kolona sloučena s 1. kolonou, přičemž převzal velení spojených vojsk a vedl je k dobytí severu Che-nanu, pak za neustálých bojů postupoval na jih ke Žluté řece a pak k Jang-c’-ťiang. Roku 1948 byla jeho vojska reorganizována v 5. armádu (komisařem jeho kolony i armády byl Su Čen-chua) ve 2. polní armádě (velitel Liou Po-čcheng, komisař Teng Siao-pching)[2] a zúčastnil se bitev na přechodu přes řeku Jang-c'-ťiang, kde dobyl více než 20 měst, například Čchü-čou, Ťing-te-čen, Šang-žao atd. V listopadu 1949 táhl na jihozápad Číny a po dobytí Kuej-čou[3] vedl hlavní síly 5. armády a část 3. armády, aby se zúčastnily bitvy o Čcheng-tu.

Po zřízení Čínské lidové republiky byl v prosinci 1949 jmenován předsedou lidové vlády Kuej-čou a velitelem kuejčouského vojenského obvodu. Od konce roku 1950 studoval na Vojenské akademii ČLOA. V dubnu 1953 byl přeložen do Koreje, kde velel 20. sboru armády čínských dobrovolníků. V únoru 1954 byl Jang Jung jmenován zástupcem velitele a náčelníkem štábu Čínské lidové dobrovolnické armády v Koreji a v dubnu 1955 se stal velitelem dobrovolnické armády.[2] Při zavedení vojenských hodností roku 1955 obdržel hodnost generálplukovníka. Na VIII. sjezdu KS Číny roku 1956 byl zvolen kandidátem ústředního výboru.[2] V říjnu 1958 se vrátil z Koreje do Číny a převzal velení nad Pekingským vojenským okruhem (do 1963). Od října 1959 byl současně zástupcem náčelníka generálního štábu ČLOA. V listopadu 1965 byl jmenován tajemníkem severočínského byra ÚV KS Číny.

Roku 1966 s vypuknutím kulturní revoluce byl odvolán z funkcí a pronásledován. Roku 1972 byl rehabilitován a jmenován zástupcem velitele Šenjangského vojenského okruhu. V červnu 1973 byl přeložen na místo velitele Sinťiangského vojenského okruhu, druhého tajemníka sinťiangského oblastního výboru KS Číny a místopředsedy sinťiangského revolučního výboru.[2] Na X. sjezdu KS Číny v srpnu 1973 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen na následujících sjezdech 1977 a 1982). V září 1977 byl přeložen do Pekingu na místo zástupce náčelníka generálního štábu ČLOA.[2]

V březnu 1978 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců a i členem jeho stálého výboru.[2] V únoru 1979 byl jmenován zástupcem generálního sekretáře ústřední vojenské komise (do září 1982) a od ledna 1980 byl i členem jejího stálého výboru.[2] Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl zvolen tajemníkem sekretariátu ústředního výboru.[2]

Dne 6. ledna 1983 zemřel v Pekingu.

Reference

  1. a b c WHITSON, William W.; HUANG, Chen-Hsia. The Chinese High Command. A History of Communist Military Politics, 1927–71. Santa Barbara, California: Praeger, 1973. ISBN 978-1-349-01982-3. S. 130. (anglicky) [Dále jen Whitson]. 
  2. a b c d e f g h BARTKE, Wolfgang. Who's who in the People's Republic of China. 2. vyd. München: K. G. Saur, 1987. Dostupné online. S. 591–592. (anglicky) 
  3. Whitson, s. 191.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Chinese Communist Party.svg
Flag of the Chinese Communist Party
Yang Yong.jpg
Yang Yong in 1955.