Janka Bryl

Janka Bryl
Narození22. červencejul. / 4. srpna 1917greg.
Oděsa
Úmrtí25. července 2006 (ve věku 89 let)
Minsk
Místo pohřbeníPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ20962841
Povoláníspisovatel, autor dětské literatury, prozaik a překladatel
Žánrpovídka a novela
OceněníLiterární cena Jakuba Kolase (1963)
Lidový spisovatel Běloruska (1981)
Literární cena Jakuba Kolase (1982)
Medaile Františka Skoriny (1991)
Řád rudého praporu práce
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janka Bryl, celým jménem Ivan Antonovič Bryl (Янка Брыль, 4. srpna 1917 Oděsa – 25. července 2006 Minsk) byl běloruský spisovatel.

Vyrůstal ve vesnici Zahorje nedaleko Karelič, která tehdy patřila Polsku, od roku 1938 publikoval básně a povídky v časopise Szlach moładzi. Za druhé světové války bojoval v polské armádě, upadl do německého zajetí, uprchl a přidal se k partyzánům.[1] Vydával odbojářské časopisy, po válce byl redaktorem v nakladatelství a v roce 1945 se stal členem Svazu sovětských spisovatelů. Byl také poslancem Nejvyššího sovětu Běloruské sovětské socialistické republiky.[2]

Jeho knihy se zabývají především tématem války a odboje, jsou oceňovány pro psychologický pohled a poetický jazyk.[3] Do češtiny byl přeložen autobiografický román Ptáci a hnízda a sbírka povídek Poslední setkání. Janka Bryl také překládal do běloruštiny polské a ruské spisovatele (Eliza Orzeszkowa, Tadeusz Różewicz, Julian Kawalec, Maxim Gorkij, Pavel Bažov).

V roce 1952 mu byla udělena Stalinova cena, v roce 1981 získal titul národního spisovatele Běloruska a v roce 1985 Řád vlastenecké války. V roce 1994 byl přijat do Běloruské národní akademie věd.

Jeho vnukem je spisovatel Anton Francišak Bryl.

Reference

  1. ↑ Янка Брыль. 24SMI [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ ДОСЬЕ: К 100-летию народного писателя Беларуси Янки Брыля. www.belta.by [online]. 2017-08-03 [cit. 2021-04-27]. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ Творческий путь. Национальная библиотека Республики Беларусь [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-01. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce