Jannik Sinner

Jannik Sinner
Jannik Sinner na Monte-Carlo Masters 2023
Jannik Sinner na Monte-Carlo Masters 2023
StátItálieItálie Itálie
Datum narození16. srpna 2001 (22 let)[1]
Místo narozeníInnichen, Itálie[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako[1]
Sexten, Itálie
Výška188 cm[1]
Hmotnost76 kg[1]
Profesionál od2018
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek19 149 209 USD
Tenisová raketaHEAD Speed
Dvouhra
Poměr zápasů206–75
Tituly12 ATP, 3 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění3. místo (19. února 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2024)
French Openčtvrtfinále (2020)
Wimbledonsemifinále (2023)
US Openčtvrtfinále (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůfinále (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů21–21
Tituly1 ATP, 1 ITF
Nejvyšší umístění124. místo (27. září 2021)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240219a19. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jannik Sinner (* 16. srpna 2001 Innichen) je italský profesionální tenista. Na grandslamu vyhrál Australian Open 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvanáct turnajů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2024 na 3. místě a ve čtyřhře v září 2021 na 124. místě. Stal tak nejvýše postaveným Italem v historii klasifikace ATP. Trénují ho Riccardo Piatti s Andreou Volpinim.[1]

V daviscupovém týmu Itálie debutoval v roce 2021 listopadovým finálovým turnajem proti Spojeným státům americkým, v němž vyhrál nad Johnem Isnerem. V roce 2023 dovedl italský výběr k zisku „druhé salátové mísy“, když ve vyřazovací části finálového turnaje zůstal, po třech dvouhrách a jedné čtyřhře, neporažen.[3] Do září 2024 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 9–1 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.[4]

Soukromý život

Narodil se do německy mluvící rodiny ve městě Innichen v Pusterském údolí v Autonomní provincii Bolzano. Vedle němčiny hovoří italsky a anglicky. Žije v Sextenu a bydliště má také v Monte Carlu.[5] Tenis začal hrát v sedmi letech. Rodiče pracují v restauraci sextenské horské chaty Talschlusshütte, otec Johann Sinner jako kuchař a matka Siglinde Sinnerová jako servírka.[6][7]

Po triumfu na Australian Open 2024 byl s italským vítězným týmem v Davis Cupu 2023 přijat prezidentem republiky Sergiem Mattarellou v římském Kvirinálském paláci,[8] rovněž tak premiérkou Meloniovou a ministrem zahraničí Tajanim.[5]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval jako šestnáctiletý během ledna 2018, když ve druhém kole turnaje v Šarm aš-Šajchu podlehl Francouzi Johanu Tatlotovi.[2]

Premiérový titul na challengerech si odvezl z únorového Trofeo Faip–Perrel 2019 v Bergamu. Ve finále přehrál krajana Roberta Marcoru. V sedmnácti letech se tak stal prvním tenistou narozeným ve 21. století, jenž triumfoval na challengeru.[9][10] Jako poražený finalista skončil na Prosperita Open 2019 v Ostravě, kde jej zastavil Polák Kamil Majchrzak. V dubnu ovládl challenger Kentucky Bank Tennis Championships 2019 v Lexingtonu po výhře nad Australanem Alexem Boltem. V listopadu si pak třetí trofej v této úrovni tenisu odvezl ze Sparkassen ATP Challengeru 2019 v Ortisei, kde v boji o titul porazil Rakušana Sebastiana Ofnera. Stal se tak nejmladším držitelem tří challengerových trofejí v jedné sezóně od Richarda Gasqueta z roku 2003.[10]

Na okruhu ATP Tour debutoval dubnovým Hungarian Open 2019 v Budapešti. Z pozice šťastného poraženého kvalifikanta přehrál na úvod dvouhry Maďara Mátého Valkusze. Ve druhé fázi však nestačil na Srba Lasla Djereho. V rámci série Masters odehrál první utkání na květnovém Internazionali BNL d'Italia 2019 v Římě po obdržení divoké karty. V prvním kole vyřadil Američana Steva Johnsona, ačkoli v duelu čelil soupeřově mečbolu. Poté však získal jen pět gemů na řeckou turnajovou osmičku Stefanose Tsitsipase.[10][2]

Na divokou kartu startoval na European Open 2019 v Antverpách. Ve druhém kole poprvé v kariéře přehrál člena první světové padesátky, nejvýše nasazeného třináctého hráče žebříčku Gaëla Monfilse.[11] Po výhře nad Američanem Francesem Tiafoem se stal nejmladším semifinalistou na okruhu ATP Tour od 17letého Borny Ćoriće na Swiss Indoors 2014.[12] Před branami finále jej zastavil Stan Wawrinka. V závěru téhož měsíce startoval na vídeňském Erste Bank Open 2019. Po úvodním vítězství nad Philippem Kohlschreiberem si zajistil premiérový posun do elitní světové stovky, jejímž se stal nejmladším členem. Ve vydání žebříčku ATP z 28. října 2019 se posunul ze 101. na 93. příčku.[10]

S trofejí pro vítěze Next Gen ATP Finals 2019

Od italských organizátorů získal divokou kartu na závěrečný turnaj sezóny pro nejlepší hráče do 21 let Next Generation ATP Finals 2019 v Miláně, kam přijel jako nejmladší účastník osmičky startujících. Po ovládnutí základní skupiny v semifinále porazil Srba Miomira Kecmanoviće. Ve finálovém duelu si pak poradil, do té doby, s neporaženým nejvýše nasazeným Australanem Alexem de Minaurem. Turnaj ovládl jako jeho nejmladší šampion a odvezl si prémii 372 tisíc dolarů, větší odměnu než činil jeho předchozí výdělek v celé kariéře. Sezónu 2019 rozehrál až na 551. příčce a zakončil ji na 78. místě.[13][14][10]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci.[15] V úvodním kole hlavní soutěže však nenašel recept na švýcarského šampiona turnaje z roku 2016 Stana Wawrinku po čtyřsetovém průběhu. První vyhraný grandslamový zápas dosáhl na Australian Open 2020 po vítězství nad australským kvalifikantem Maxem Purcellem. Následně podlehl Maďaru Mártonu Fucsovicsovi.[10]

Na rotterdamském ABN AMRO World Tennis Tournament 2020 prošel na divokou kartu do druhé fáze přes Moldavana Radua Albota. V něm poprvé zdolal člena světové desítky, desátého v pořadí Davida Goffina z Belgie.[16] V premiérovém čtvrtfinále kategorie ATP Tour 500 však utržil těsnou porážku od Španěla Pabla Carreña Busty, přestože měl dva mečboly. Na marseillském Open 13 2020 pak vyřadil slovenského kvalifikanta Norberta Gombose a ve druhém kole mu stopku vystavila ruská světová čtyřka Daniil Medveděv.[17]

Na US Open 2020 po koronavirovém přerušení sezóny nestačil v první fázi na jedenáctého nasazeného Rusa Karena Chačanova až ve zkrácené hře páté sady, když předtím neudržel vedení 2:0 na sety. Netradiční podzimní antukovou sezónu zahájil porážkou ve druhém kole Generali Open Kitzbühel. Ve druhém kole domácí Rome Masters podruhé v kariéře porazil hráče z první desítky, když zdolal ve třech setech Řeka Tsitsipase, přestože vedl již 6–1 a 5–2. Ve třetím kole jej vyřadil Bulhar Grigor Dimitrov. Do premiérového grandslamového čtvrtfinále postoupil na French Open 2020, když na úvod vyřadil belgickou turnajovou jedenáctku Davida Goffina. Ve čtvrtém kole přehrál úřadujícího finalistu US Open a světovou sedmičku Alexandra Zvereva. Stal se tak prvním mužským čtvrtfinalistou Roland Garros při svém debutovém startu od Nadalovy premiéry v roce 2005 a v devatenácti letech nejmladším hráčem v této fázi dvouhry od Djokoviće na French Open 2006. Bodový zisk mu zajistil debutový posun mezi elitní světovou padesátku.[18]

V podzimní halové části sezóny se představil na kolínském Bett1Hulks Championship, kde zaznamenal druhou kariérní semifinálovou účast, než mu tři týdny starou porážku oplatila turnajová jednička Alexander Zverev. Na Erste Bank Open po výhře v prvním kole na Ruudem vzdal po třech odehraných gamech zápas druhého kola proti Andreji Rubljovovi. Ze závěrečného turnaje sezóny v Sofii si odvezl první titul. Postupně porazil Fucsovicse, Hüslera, turnajovou trojku a pětku de Minaura a Mannarina, aby v premiérovém finále přehrál Kanaďana Vaska Pospisila poměrem 7–6 v rozhodujícím setu. V 19 letech se tak stal nejmladší vítězem turnaje ATP od triumfu Nišikoriho v Delray Beach 2008 a vůbec prvním hráčem narozeným v 21. století, který dokázal podnik okruhu ATP ovládnout. [19][20]

2021: Čtyři tituly a posun do top 10

Sezónu zahájil až v únoru netradiční australskou šňůrou na Great Ocean Road Open konané v Melbourne, kde navázal na sérii výher z konce předchozí roku a jako čtvrtý nasazený neztratil cestou do semifinále ani jeden set. V semifinále odvrátil mečbol proti ruské turnajové dvojce Karenu Chačanovi a po zvládnuté zkrácené hře třetího setu a více než tříhodinové bitvě postoupil do druhého kariérní finále. V prvním ryze italském finále na okruhu ATP od roku 1988 zdolal krajana Stefano Travaglia a stal se prvním teenagerem s více než jedním titulem od roku 2006, kdy této mety dosáhl Novak Djoković.[21] Hned následující den nastoupil do prvního kola Australian Open. V roli nenasazeného tenisty mu los přisoudil jedenáctého nasazeného Kanaďana Denise Shapovalova, se kterým prohrál po téměř čtyřhodinovém zápase v pěti setech.

Bekhend na French Open 2021

Pro prohře v prvním kole v Montpellier zaznamenal čtvrtfinálové účasti v Marseille a premiérově v kategorii ATP Tour 500 v Dubaji. V obou případech nestačil na pozdější ruské vítěze turnaje – poprvé na Medveděva, v druhém případě na Karaceva. Miami Open představovalo jeho teprve třetí podnik kategorie ATP Masters 1000, do kterého zasáhl, a první vůbec na tvrdém povrchu. Na jeho raketě dohráli Hugo Gaston, opět Karen Chačanov, Emil Ruusuvuori, Alexandr Bublik a v semifinále Roberto Bautista Agut, čímž zaznamenal premiérovou finálovou účast na takto velkém turnaji. Stal se nejmladším finalistou turnaje Masters od Nadala v roce 2005 a po Agassim, Nadalovi and Djokovićovi čtvrtým teenagerem, který v Miami došel až do boje o titul.[22] Ve finále ve dvou setech nestačil na Poláka a svého občasného deblového kolegu Huberta Hurkacze ve dvou setech.

Během jarní antukové šňůry nastoupil do pěti turnajů, a celkem na třech z nich prohrál s hráči z první světové desítky. V Barceloně ho po čtvrtfinálové výhře nad světovou sedmičkou Rubljovem vyřadil Stefanos Tsitsipas, na Monte-Carlo Masters ve druhém kole světová jednička Novak Djoković a v Římě taktéž ve druhém kole třetí hráč světa Rafael Nadal. Dvě porážky s níže postavenými hráči zaznamenala ve druhém kole madridského masteru proti Popyrinovi a na lyonském podniku s Arthure Rinderknechem. Přesto se díky bodovým ziskům premiérové posunul do první světové dvacítky. Do grandslamového French Open poprvé v kariéře vstoupil jako nasazený hráč na takto velké akci. V prvním kole se ocitl na hraně vyřazení, když proti domácímu Herbertovi musel v závěru čtvrté sady odvracet mečbol.[23] Po nepřesvědčivých výhrách nad Magerem a Ymerem ho druhý rok za sebou vyřadil Rafael Nadal, který mu tentokrát ve čtvrtém kole nadělil ve třetím setu „kanára“.

Bez výhry absolvoval travnatou část sezóny. V Queen's ho vyřadil až 309. hráč světa Jack Draper a při wimbledonské premiéře nestačil na Mártona Fucsovicse ve čtyřech setech. Následně oznámil, že se nezúčastní olympijského turnaje, když zmínil, že se chce soustředit na zlepšování své hry.[24] Dal tak přednost souběžně hranému Truist Atlanta Open jako součást severoamerického US Open Series, kde jej v úvodním zápase vyřadil kvalifikant Christopher O'Connell. První kariérní titul si však odvezl z deblové soutěže, do které nastoupil po boku Reillyho Opelky. Sérii čtyř singlových porážek přerušil na Citi Open. Bez ztráty setu přehrál Fina Ruusuvuoriho a Američany Kordu, Johnsona a divokou kartu Brooksbyho, aby postoupil do třetího finále v sezóně. V něm zdolal ve finále za bezmála tři hodiny Mackenzie McDonalda poměrem 7–5 ve třetím setu. V 19 letech se stal nejmladší hráčem, který dokázal ovládnout turnaj z kategorie ATP Tour 500.[25] Se Sebastianem Kordou vytvořil pár pro čtyřhru a společně došli do semifinále.

2022: První čtvrtfinalista všech grandslamů narozený v roce 2000 či později

Na Monte-Carlo Rolex Masters 2022 vypadl ve čtvrtfinále se Zverevem

Na Australian Open se jako pátý italský muž probojoval do čtvrtfinále,[26] v němž nestačil na Stefanose Tsitsipase. Na cestě do čtvrtfinále Miami Open odvrátil ve druhém kole tři mečboly Emilu Ruusuvuorimu a dalších pět Pablu Carreñu Bustovi ve třetí fázi.[27] Po výhře nad Nickem Kyrgiosem však v úvodním čtvrtfinálovém setu skrečoval Franciscu Cerúndolovi pro puchýře na noze.[28] Do téže fáze postoupil přes Andreje Rubljova na antukovém Monte-Carlo Rolex Masters,[29] než jej vyřadil Alexander Zverev po více než tříhodinovém boji, který rozhodl až tiebreak závěrečné sady.[30] Další tři mečboly zachránil v úvodním duelu s Tommym Paulem na Mutua Madrid Open.[31] Následně i počtvrté v kariéře zdolal Alexe de Minaura, znamenající jubilejní 100. výhru na túře ATP.[32] Ve třetím utkání ale získal jen tři gamy na Félixe Augera-Aliassimeho. Pařížský major French Open znamenal osmifinálovou skreč Rubljevovi pro zranění levého kolena.[33]

Na travnatém Wimbledonu si připsal vůbec první vítězný zápas, když na úvod přehrál Stana Wawrinku startujícího na divokou kartu.[34] V All England Clubu jej nezastavili ani Mikael Ymer, John Isner[35] a sedmý hráč světa Carlos Alcaraz. S 19letým Španělem odehráli v součtu věků zápas dvou nejmladších hráčů ve čtvrtfinále či pozdější fázi Wimbledonu od čtvrtfinále 1985, v němž se střetli 17letý Becker a 21letý Leconte.[36] Poté prohospodařil vedení 2–0 na sety s trojnásobným obhájcem a světovou jedničkou Novakem Djokovićem. Srb tak na londýnském majoru potřetí otočil ztrátu dvou úvodních sad.[37]

Celkově šestou trofej na túře ATP, a první antukovou, si odvezl z letního Croatia Open Umag. Ve finále podruhé v kariéře zdolal nasazenou jedničku a obhájce titulu Carlose Alcaraze po třísetovém průběhu.[38] Ve třetím kole cincinnatského Western & Southern Open nenašel podruhé v sezóně recept na Augera-Aliassimeho, když nevyužil dva mečboly.[39] Na newyorském majoru US Open 2022 zkompletoval jako první tenista narozený v roce 2000 či později čtvrtfinálové účasti na všech grandslamech a stal se nejmladším takovým hráčem od 20letého Djokoviće v roce 2008.[40][41] V osmifinále i čtvrtfinále svedl pětisetové bitvy, první z nich proti Iljovi Ivaškovi vítěznou, druhou s Alcarazem neúspěšnou. Proti Španělovi promarnil mečbol ve druhém nejdelším utkání historie US Open, které skončilo po 5 hodinách a 15 minutách. Za rekordním časem 5.26 hodiny duelu Changa a Edberga z roku 1992 zaostalo o 11 minut. Přesto si jejich zápas ve Flushing Meadows připsal primát nejpozději skončeného utkání, které Alcaraz uzavřel pátým esem v ranním čase 2:50.[42]

2023: První semifinále grandslamu a titul na Masters a světová čtyřka

Sedmý kariérní titul a šestý z kategorie ATP Tour 250 získal v Montpellier po finále výhře nad Američanem Maximem Cressym.[43] Ve vítězné vlně pokračoval v Rotterdam, kde ve druhém kole oplatil porážku z Melbourne Tsitsipasovi, aby následně postoupil až do finále. V něm jej zastavil 11. hráč světa Daniil Medveděv.[44]

BNP Paribas Open přineslo postup do semifinále po čtvrtfinálové výhře nad pátým hráčem světa a obhájcem triumfu Taylorem Fritzem.[45] V boji o postup do třetího finále v řadě nestačil na Carlose Alcaraze. Na Miami Open poprvé v kariéře porazil světovou jedničku ve dvouhře, když v semifinále oplatil dva týdny starou porážku Alcarazovi. Výhrou přerušil Španělovu šňůru 10 vyhraných zápasů a 21 setů, připravil jej o šanci setrvat na čele světové klasifikace a zároveň srovnal vzájemnou bilanci duelů na 3–3.[46] Ve druhém miamském finále v kariéře jej následně i na šestý pokus porazil Daniil Medveděv.[47][48] Bodový zisk jej vrátil do první světové desítky.

Ve Wimbledonu poprvé v kariéře postoupil do semifinále grandslamového turnaje. Cestou pavoukem porazil pět hráčů konce první, resp. začátku druhé světové stovky, když nejvýše postaveným hráčem, kterého porazil byl ve třetím kole 79. hráč světa Quentin Halys. Postupně na něj nestačili Argentinci Juan Manuel Cerúndolo (98. místo), Diego Schwartzman (98. místo), v osmifinále Kolumbijec Daniel Elahi Galán (85. místo) a mezi poslední osmičkou Roman Safiullin (92. místo). V semifinále podruhé v řadě nestačil na Novaka Djokoviće.

Na srpnovém National Bank Open hraném v Torontu hrál jako sedmý nasazený. Cestou do třetího finále z kategorii Masters porazil krajana Berrettiniho, po zranění vracejícího se Francouze Monfilse a přemožitele světové jedničky Alcaraze Američana Paula. Ve boji o titul pak zdolal Australana Alexe de Minaura, čímž se stal po Fogninim teprve druhým italským šampionem v turnajích kategorie Masters. Bodový zisk mu zajistil nové kariérní maximu v podobě na šestého místa žebříčku ATP.[49][50]

Třetí titul v sezóně získal na silně obsazeném China Open, kde startovalo osm hráčů z první světové desítky. V semifinále porazil počtvrté v kariéře Carlose Alcaraze a v boji o titul na sedmý pokus poprvé v kariéře Daniila Medveděva. Již finálová účast mu zajistila posun na nové 4. místo žebříčku ATP jako na nové kariérní maximum. Tím zároveň vyrovnal italské mužské maximum, když na této pozici byl v roce 1976 klasifikován Adriano Panatta.[51][52] Navazující šanghajský Masters pro něj skončil v osmifinále, kde ho v tiebreaku třetího setu porazila Američan Ben Shelton. Jubilejní desátý titul vybojoval ve vídeňské hale, kde podruhé během měsíce přehrál Medveděva, tentokrát po tříhodinovém a třísetovém duelu. Cestou oplatil porážku Sheltonovi i dva roky starou porážku právě z Vídně dalšímu Američanovi Tiafoeovi.[53]

2024: Vítěz Australian Open a světová trojka

Sezónu zahájil bez přípravného turnaje až na prvním grandslamu sezónu Australian Open, kde startoval jako čtvrtý nasazený. Bez ztráty setu postoupil do semifinále, když na jeho raketě postupně dohráli Nizozemci Botic van de Zandschulp a Jesper de Jong, 26. nasazený Argentinec Sebastián Báez, patnáctý nasazený Karen Chačanov a ve čtvrtfinále pátý hráč světa Andrej Rubljov. Ve svém druhém semifinále na majoru vyzval, stejně v jediném předchozím, úřadující světovou jedničku Novaka Djokoviće. Po jasné dominanci Itala v úvodních dvou setech se hra vyrovnala a třetí dějství rozhodla až zkrácená hra ve prospěch obhájce titulu, přestože v ní měl Sinner mečbol. Ve čtvrtém setu se mu podařilo za stavu 2:1 prolomit podání Djokoviće, když přestože v této hře prohrával na podání již 0:40, a náskok brejku udržel až do konce, když za celá zápas nečelil ani jednomu brejkbolu. Vítězstvím ukončil Srbovu 33zápasovou melbournskou neporazitelnost trvající od roku 2019 a zároveň se stal prvním hráčem, jenž porazil ho v semifinále či finále Australian Open.[54][55][56] Do finále se dostal vůbec jako první italský signalista bez ohledu na pohlaví. V boji o titul zdolal světovou trojku Daniila Medveděva po pětisetové bitvě trvající 3:44 hodiny, přestože prohrál první dva sety. Stal se tak osmým vítězem grandslamu, který dokázal otočit průběh finále ze stavu 0–2 na sety. Po Pietrangelim na French Open 1959 a 1960, a také Panattovi na French Open 1976, se stal třetím italským mužem, jenž ovládl singlovou soutěž na grandslamu. Ve 22 letech a 165 dnech Sinner představoval nejmladšího melbournského vítěze od 20letého Novaka Djokoviće v roce 2008 a po Alcarazovi druhého grandslamového šampiona narozeného ve 21. století.[57][58][59]

Také účast na druhém sezónním turnaji proměnil v titul, když ovládl halový ABN AMRO Open v Rotterdamu. Jediný set mu ve druhém kole odebral 37letý dvojnásobný šampion Gaël Monfils.[60] Přes Milose Raonice a Tallona Griekspoora pak postoupil do finále,[61] v němž přehrál světovou jedenáctku Alexe de Minaura. Poměr vzájemných duelů proti Australanovi navýšil na 7–0 a neporazitelnost na okruhu prodloužil na 15 zápasů. Z předchozích 34 utkání ztratil jen dvě. V kategorii ATP 500 tak po Pekingu a Vídni ovládl třetí turnaj v řadě. Po skončení se posunul o jednu příčku výše, na 3. místo žebříčku ATP, čímž se stal nejvýše postaveným Italem v historii světové klasifikace. Předchozí čtvrtou pozici sdílel s Pannatou.[62][63]

Finále na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz2024Australian Opentvrdý  Daniil Medveděv3–6, 3–6, 6–4, 6–4, 6–3

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 D)
Turnaj mistrů (0–1 D)
ATP Tour Masters 1000 (1–2 D)
ATP Tour 500 (4–1 D)
ATP Tour 250 (6–0 D, 1–0 Č)

Dvouhra: 16 (12–4)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.14. listopadu 2020Sofie, Bulharskotvrdý (h)Kanada Vasek Pospisil6–4, 3–6, 7–6(7–3)
Vítěz2.7. února 2021Melbourne, AustrálietvrdýItálie Stefano Travaglia7–6(7–4), 6–4
Finalista1.4. dubna 2021Miami, Spojené státytvrdýPolsko Hubert Hurkacz6–7(4–7), 4–6
Vítěz3.8. srpna 2021Washington, D.C., Spojené státytvrdýUSA Mackenzie McDonald7–5, 4–6, 7–5
Vítěz4.3. října 2021Sofie, Bulharsko (2) tvrdý (h)Francie Gaël Monfils6–3, 6–4
Vítěz5.24. října 2021Antverpy, Belgietvrdý (h)Argentina Diego Schwartzman6–2, 6–2
Vítěz6.31. července 2022Umag, ChorvatskoantukaŠpanělsko Carlos Alcaraz6–7(5–7), 6–1, 6–1
Vítěz7.12. února 2023Montpellier, Francietvrdý (h)USA Maxime Cressy7–6(7–3), 6–3
Finalista2.19. února 2023Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)  Daniil Medveděv7–5, 2–6, 2–6
Finalista3.2. dubna 2023Miami, Spojené státytvrdý  Daniil Medveděv5–7, 3–6
Vítěz8.13. srpna 2023Toronto, KanadatvrdýAustrálie Alex de Minaur6–4, 6–1
Vítěz9.4. října 2023Peking, Čínatvrdý  Daniil Medveděv7–6(7–2), 7–6(7–2)
Vítěz10.29. října 2023Vídeň, Rakouskotvrdý (h)  Daniil Medveděv7–6(9–7), 4–6, 6–3
Finalista4.19. listopadu 2023Turnaj mistrů, Turín, Itálietvrdý (h)Srbsko Novak Djoković3–6, 3–6
Vítěz11.28. ledna 2024Australian Open, Melbourne, Austrálietvrdý  Daniil Medveděv3–6, 3–6, 6–4, 6–4, 6–3
Vítěz12.18. února 2024Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Austrálie Alex de Minaur7–5, 6–4

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.1. srpna 2021Atlanta, Spojené státytvrdýUSA Reilly OpelkaUSA Steve Johnson
Austrálie Jordan Thompson		6–4, 6–7(6–8), [10–3]

Finále Next Gen ATP Finals

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.9. listopadu 2019Milán, Itálietvrdý (h)Austrálie Alex de Minaur4–2, 4–1, 4–2

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)

Výsledekč.datum a místo konáníspoluhráčisoupeřiskóre
Vítěz1.Davis Cup 2023
26. listopadu 2023
Málaga, Španělsko
tvrdý (hala), Martin Carpena Arena		Itálie Lorenzo Musetti
Itálie Matteo Arnaldi
Itálie Lorenzo Sonego
Itálie Simone Bolelli		Austrálie Austrálie2–0
Austrálie Alex de Minaur
Austrálie Jordan Thompson
Austrálie Alexei Popyrin
Austrálie Max Purcell
Austrálie Matthew Ebden

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (3–1 D; 0 Č)
Futures (2–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 7 (5–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.20180801asrpna 2018Santa Cristina, ItálieantukaNěmecko Peter Heller1–6, 3–6
Vítěz1.20190201aúnora 2019Bergamo, Itálietvrdý (h)Itálie Roberto Marcora6–3, 6–1
Vítěz1.20190301abřezna 2019Trento, Itálietvrdý (h)Německo Jeremy Jahn6–3, 6–4
Vítěz2.20190301abřezna 2019Pula, ItálieantukaItálie Andrea Pellegrino6–1, 6–1
Finalista1.květen 2019Ostrava, ČeskoantukaPolsko Kamil Majchrzak1–6, 0–6
Vítěz2.srpen 2019Lexington, Spojené státytvrdýAustrálie Alex Bolt6–4, 3–6, 6–4
Vítěz3.listopad 2019Ortisei, Itálietvrdý (h)Rakousko Sebastian Ofner6–2, 6–4

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.20180801asrpna 2018Santa Cristina Valgardena, ItálieantukaItálie Giacomo DambrosiFrancie Maxime Mora
Itálie Nicolò Turchetti		6–2, 7–6(7–4)

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj201920202021202220232024SRV–P
Australian OpenA2. kolo1. koloČF4. koloVítěz1 / 515–4
French OpenAČF4. kolo4. kolo2. kolo0 / 411–4
Wimbledon1QNH1. koloČFSF0 / 39–3
US Open1. kolo1. kolo4. koloČF4. kolo0 / 511–5
výhry–prohry0–15–36–415–412–47–01 / 1745–16
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		W–L
V–P		výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Vítězství nad hráči Top 10

Přehled
Sezóna20202021202220232024Celkem
Vítězství33313325
Vítězství
Č.hráčATPturnajpovrchfázeskóreSinner
2020
1.Belgie David Goffin10.Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)2. kolo7–6(9–7), 7–579.
2.Řecko Stefanos Tsitsipas6.Řím, Itálieantuka2. kolo6–1, 6–7(9–11), 6–281.
3.Německo Alexander Zverev7.French Open, Paříž, Francieantuka4. kolo6–3, 6–3, 4–6, 6–375.
2021
4.Rusko Andrej Rubljov7.Barcelona, Španělskoantukačtvrtfinále6–2, 7–6(8–6)19.
5.Norsko Casper Ruud8.Vídeň, Rakouskotvrdý (h)čtvrtfinále7–5, 6–111.
6.Polsko Hubert Hurkacz9.ATP Finals, Turín, Itálietvrdý (h)základní skupina6–2, 6–111.
2022
7.  Andrej Rubljov8.Monte Carlo, Monakoantuka3. kolo5–7, 6–1, 6–312.
8.Španělsko Carlos Alcaraz7.Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítráva4. kolo6–1, 6–4, 6–7(8–10), 6–313.
9.Španělsko Carlos Alcaraz5.Umag, Chorvatskoantukafinále6–7(5–7), 6–1, 6–110.
2023
10.Řecko Stefanos Tsitsipas3.Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)2. kolo6–4, 6–314.
11.USA Taylor Fritz5.Indian Wells, Spojené státytvrdýčtvrtfinále6–4, 4–6, 6–413.
12.  Andrej Rubljov7.Miami, Spojené státytvrdý3. kolo6–2, 6–411.
13.Španělsko Carlos Alcaraz1.Miami, Spojené stáytvrdýsemifinále6–7(4–7), 6–4, 6–211.
14.Španělsko Carlos Alcaraz2.Peking, Čínatvrdýsemifinále7–6(7–4), 6–17.
15.  Daniil Medveděv3.Peking, Čínatvrdýfinále7–6(7–2), 7–6(7–2)7.
16.  Andrej Rubljov5.Vídeň, Rakouskotvrdý (h)semifinále7–5, 7–6(7–5)4.
17.  Daniil Medveděv3.Vídeň, Rakouskotvrdý (h)finále7–6(9–7), 4–6, 6–34.
18.Řecko Stefanos Tsitsipas6.ATP Finals, Turín, Itálietvrdý (h)základní skupina6–4, 6–44.
19.Srbsko Novak Djoković1.ATP Finals, Turín, Itálietvrdý (h)základní skupina7–5, 6–7(5–7), 7–6(7–2)4.
20.Dánsko Holger Rune8.ATP Finals, Turín, Itálietvrdý (h)základní skupina6–2, 5–7, 6–44.
21.  Daniil Medveděv3.ATP Finals, Turín, Itálietvrdý (h)semifinále6–3, 6–7(4–7), 6–14.
22.Srbsko Novak Djoković1.Davis Cup – finálový turnaj, Málaga, Španělskotvrdý (h)semifinále6–2, 2–6, 7–54.
2024
23.  Andrej Rubljov5.Australian Open, Melbourne, Austrálietvrdýčtvrtfinále6–4, 7–6(7–5), 6–34.
24.Srbsko Novak Djoković1.Australian Open, Melbourne, Austrálietvrdýsemifinále6–1, 6–2, 6–7(6–8), 6–34.
25.  Daniil Medveděv3.Australian Open, Melbourne, Austrálietvrdýfinále3–6, 3–6, 6–4, 6–4, 6–34.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jannik Sinner na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Jannik Sinner na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240219a19. února 2024
  2. ↑ a b c Jannik Sinner na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240219a19. února 2024
  3. ↑ PEARSON, Ed. Sensational Sinner secures Davis Cup title for Italy. www.daviscup.com [online]. Davis Cup, 2023-11-26 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Jannik Sinner na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240204a4. února 2024
  5. ↑ a b Jannik Sinner's Response to Tragic Accident in Hometown of Sexten. Archysport [online]. 2024-02-03 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Jannik Sinner | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ VASHISTHA, Ayush. “I went away from home when I was 14" - Jannik Sinner opens up about how his 'perfect' parents made him into the 'relaxed man' he is today. Sportskeeda.com [online]. 2024-01-28 [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Australian-Open-Sieger Jannik Sinner beschenkt italienischen Präsidenten Sergio Mattarella: "Es ist uns eine Ehre". www.eurosport.de [online]. Eurosport.de, 2024-02-01 [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ Sinner Sweeps Into Bergamo Challenger Final [online]. www.tennis-tourtalk.com, 23-02-2019 [cit. 2020-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-01-2021. 
  10. ↑ a b c d e f Jannik Sinner, Player Bio: Year by Year / Career [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ 18-Year-Old Shining: Sinner Shocks Monfils In Antwerp [online]. ATP Tour, Inc., 17-10-2019. Dostupné online. 
  12. ↑ Sinner In The Semis: #NextGenATP Italian Makes Breakthrough In Antwerp [online]. ATP Tour, Inc., 18-10-2019. Dostupné online. 
  13. ↑ Sinner Stuns De Minaur For Milan Title [online]. ATP Tour, Inc., 9-11-2019. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Next Gen ATP Finals v Miláně vyhrál překvapivě domácí Sinner [online]. LiveSport.cz, 2019-11-10 [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. 
  15. ↑ Sinner, Chung Lead US Open Qualifiers [online]. ATP Tour, Inc., 24-10-2019. Dostupné online. 
  16. ↑ Sinner Shines For First Top 10 Win In Rotterdam [online]. ATP Tour, Inc., 13-02-2020. Dostupné online. 
  17. ↑ Medvedev Fights Back to Beat Sinner in Marseille [online]. ATP Tour, Inc., 20-02-2020. Dostupné online. 
  18. ↑ EICHENHOLZ, Andrew. Careful Not To Get Over His Skis, Sinner Faces Moment Of Truth Against Nadal [online]. ATP Tennis, Inc., 2020-10-06 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Sinner v Sofii vyhrál své první finále a je nejmladším vítězem turnaje ATP po 12 letech [online]. TenisPortal.cz, 2020-11-14 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Sinner The Winner: Jannik Clinches Maiden ATP Tour Title In Sofia [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-15 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Sinner v prvním italském finále na ATP po 33 letech zdolal Travagliu a po Sofii ovládl i generálku v Melbourne [online]. TenisPortal.cz [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ Will Hubert Hurkacz Or Jannik Sinner Triumph? Friends Turn Foes In Miami Final | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-04-03 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  23. ↑ Jannik Sinner Beats Pierre-Hugues Herbert At Roland Garros | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-05-31 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ Jannik Sinner withdraws from Tokyo Olympics. Tennisuptodate.com [online]. 2021-07-03 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. 19letý Sinner ve Washingtonu vyhrál maraton s McDonaldem a má nejcennější titul. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-09 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  26. ↑ Matteo Berrettini Powers Into Australian Open QFs 2022. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-01-23 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Jannik Sinner Erases 5 Match Points To Edge Pablo Carreno Busta | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-03-27 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Cerundolo Moves Into Miami SFs After Sinner Retires. ATP Tour [online]. 2022-03-30 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Jannik Sinner Rallies Past Andrey Rublev, Reaches Second Straight ATP Masters 1000 QF | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-14 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Alexander Zverev Wins Decisive Tie-break To Edge Jannik Sinner In Monte Carlo Classic | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-15 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Jannik Sinner reacts to saving three MPs in stunning comeback win in Madrid. Tennis World USA [online]. 2022-05-03 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Jannik Sinner Captures 100th Win, Advances In Madrid | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-04 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Rublev Advances To Roland Garros QFs After Sinner Retires. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-30 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Jannik Sinner: Skiing Sensation To Tennis Star | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-06-26 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ John Isner Sets New World Record For Aces Served. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Jannik Sinner Sinks Carlos Alcaraz In Style At Wimbledon. ATP Tour [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  37. ↑ Wimbledon: Novak Djokovic roars back from two sets down to battle past Jannik Sinner and reach semi-finals. Eurosport [online]. 2022-07-06 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Jannik Sinner Rallies Past Alcaraz To Umag Crown. ATP Tour [online]. 2022-07-31 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  39. ↑ Felix Auger-Aliassime Saves 2 MPs, Stuns Jannik Sinner In Cincinnati | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-08-19 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ ODDO, Chris. 2022 US Open Round 4, By the Numbers. US Open [online]. 2022-09-06 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ DUTTA, Sarbik. US Open set to have three first-time Slam semi-finalists in a Grand Slam since 2005. Media Referee [online]. 2022-09-07 [cit. 2022-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-08. (anglicky) 
  42. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Míček od vyřazení, přes 5 hodin boje. Alcaraz je po bitvě se Sinnerem poprvé v semifinále grandslamu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  43. ↑ Jannik Sinner Wins Montpellier Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2023-02-12 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Daniil Medvedev Overhauls Jannik Sinner For Rotterdam Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Jannik Sinner Ends Taylor Fritz's Title Defence In Indian Wells QFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-03-17 [cit. 2023-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Sinner Storms Back To Beat Alcaraz In Miami SF, Ending Spaniard's No. 1 Reign | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-01 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Daniil Medvedev Wins Maiden Miami Title, Fourth Trophy Of 2023. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-02 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ SPORTS, Pulse. Miami Open 2023: Medvedev downs Sinner to win fifth career Masters 1000 title. Pulse Sports Nigeria [online]. 2023-04-02 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ JACOT, Sam. Jannik Sinner Earns First Masters 1000 Crown In Toronto. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-13 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Sinner má první trofej z turnaje Masters. V Torontu ve finále porazil De Minaura. TenisPortal.cz [online]. 2023-08-13 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. 
  51. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Sinner na sedmý pokus našel recept na Medveděva, v Pekingu ovládl silně obsazený podnik ATP 500. TenisPortal.cz [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  52. ↑ Sinner Ends Medvedev Stranglehold, Clinches Beijing Crown. ATP Tour [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  53. ↑ Jannik Sinner Defeats Daniil Medvedev In Vienna Final. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-10-29 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Jannik Sinner defeats Novak Djokovic to reach 2024 Australian Open final. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Australian Open: Novak Djokovic's bid for 25th Grand Slam ended by Jannik Sinner in semi-finals. Sky Sports [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Mizerný výkon Djokoviče. Po prohře se Sinnerem poprvé neuspěl v semifinále Australian Open. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  57. ↑ Jannik Sinner defeats Daniil Medvedev to win Australian Open title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-28 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ HÁJEK, Jakub. Sinner má první grandslamový titul, ve finále Australian Open otočil bitvu s Medveděvem. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-28 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  59. ↑ Sinner Australian Open 2024 Final Two Set Comeback. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-28 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Jannik Sinner beats Gael Monfils, reaches Rotterdam QFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-15 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ WANCKE, Henry. Rotterdam | Sinner sweeps into final. Tennis Threads Magazine [online]. 2024-02-18 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Jannik Sinner beats Alex de Minaur for Rotterdam title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-18 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ FITZGERALD, Matt. Unstoppable Jannik Sinner wins Rotterdam crown over Alex de Minaur, now 12-0 in 2024. Tennis [online]. 2024-02-18 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra – 20240318a18. března 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Srbsko Novak Djoković (SRB)9 725▬
2.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)8 805▬
3.Itálie Jannik Sinner (ITA)8 310▬
4. Daniil Medveděv7 765▬
5.Německo Alexander Zverev (GER)5 060▲ 1
6. Andrej Rubljov4 970▼ 1
7.Dánsko Holger Rune (DEN)3 875▬
8.Norsko Casper Ruud (NOR)3 560▲ 1
9.Polsko Hubert Hurkacz (POL)3 370▼ 1
10.Austrálie Alex de Minaur (AUS)3 300▬
Ženská dvouhra – 20240318a18. března 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Polsko Iga Świąteková (POL)10 715▬
2. Aryna Sabalenková8 195▬
3.USA Coco Gauffová (USA)7 150▬
4.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)5 848▬
5.USA Jessica Pegulaová (USA)5 035▬
6.Tunisko Ons Džabúrová (TUN)4 118▬
7.Čína Čeng Čchin-wen (CHN)4 050▲ 1
8.Česko Markéta Vondroušová (CZE)4 015▼ 1
9.Řecko Maria Sakkariová (GRE)3 825▬
10.Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT)3 493▬
Mužská čtyřhra – 20240318a18. března 2024
Poř.tenistabodyposun
1.USA Austin Krajicek (USA)7 140▲ 2
2.Indie Rohan Bopanna (IND)7 080▼ 1
3.Austrálie Matthew Ebden (AUS)7 080▼ 1
4.Nizozemsko Wesley Koolhof (NED)6 780▲ 3
5.Chorvatsko Ivan Dodig (CRO)6 630▼ 1
6.Spojené království Joe Salisbury (GBR)6 540▼ 1
7.USA Rajeev Ram (USA)6 540▼ 1
8.Argentina Horacio Zeballos (ARG)6 397▲ 2
9.Španělsko Marcel Granollers (ESP)6 397▲ 1
10.Mexiko Santiago González (MEX)5 670▼ 1
Ženská čtyřhra – 20240318a18. března 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)8 369▲ 1
2.Belgie Elise Mertensová (BEL)8 345▼ 1
3.Austrálie Storm Hunterová (AUS)7 730▬
4.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)5 950▲ 1
5.Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL)5 695▲ 1
6.Německo Laura Siegemundová (GER)5 670▼ 1
7.USA Nicole Melichar-Martinezová (USA)5 590▬
8.Austrálie Ellen Perezová (AUS)5 470▬
9. Věra Zvonarevová5 075▬
10.USA Jessica Pegulaová (USA)5 050▬

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000