Janský záliv

Janský záliv
Ostrovy v Janském zálivu
Zeměpisné souřadnice	72°1′3″ s. š., 136°49′15″ v. d.
Nadřazený celek	Moře Laptěvů
Sousední celky	Ebeljachský záliv
Světadíl	Asie
Stát	Rusko Rusko
Ostrovy	Jarok, Makar, Šelonské ostrovy
Přítoky	Jana, Čenedan, Tomskij-Jurjage
Janský záliv

Janský záliv (rusky Янский залив) je záliv moře Laptěvů v republice Sacha v Rusku. Záliv je pojmenován po řece Janě, která do něho ústí. Nachází se mezi mysem Buor-Chaja na západě a Ebeljachským zálivem na východě.^[1]

Geografie

Řeka Jana u svého ústí tvoří velkou říční deltu (10 200 km²), která zabírá většinu pobřeží Janského zálivu. Devět měsíců v roce je záliv zamrzlý.

Západní břeh zálivu je vyvýšený. Jižní a východní břehy jsou nízké a voda u nich je mělká. Záliv je zamrzlý a rozmrzá až koncem června.

V zálivu je několik ostrovů, z nichž největší je Jarok. Dalšími ostrovy v zálivu jsou Makar a Šelonské ostrovy. Na východ od ostrovů je hluboký Selljachský záliv.

Kromě řeky Jana (západní část) do zálivu ústí také řeky Čenedan a Tomskij-Jurjage.

Historie

V roce 1712 Jakov Permjakov a jeho společník Merkurij Vagin, první ruští průzkumníci v této oblasti, překročili zamrzlý Janský záliv na psím spřežení a dostali se až na Velký Ljachovský ostrov. Při zpáteční cestě oba zemřeli.^[2]

V letech 1892-1894 provedl ruský baron Eduard Toll průzkumné práce v Janském zálivu jménem Ruské akademie věd.

V roce 1976 se během bouře v Janském zálivu potopily dva tankery a nákladní loď. Zemřelo šest lidí.^[3]

Osídlení

Na pobřeží Janského zálivu existovala rybářská vesnice Kuogastach.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Янский залив na ruské Wikipedii.