Janus Pannonius
| Janus Pannonius | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. září 1434 Čazma |
| Úmrtí | 5. dubna 1472 (ve věku 37 let) Hrad Medvedgrad |
| Místo pohřbení | Pécs Cathedral |
| Povolání | básník, spisovatel, katolický kněz, soudce a diplomat |
| Alma mater | Padovská univerzita (do 1458) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Janus Pannonius někdy také Jan z Čazmy (maďarsky János Csezmicei nebo Kesencei, chorvatsky Ivan Česmički; 29. srpna 1434, Čazma – 27. března 1472, Medvedgrad) byl uherský humanista, básník, diplomat a biskup v Pécsi (Pětikostelí). Byl chorvatského původu a je považován za nejvýznamnějšího uherského renesančního básníka. Na přelomu let 1469/1470 byl krátce ve funkci slavonského bána.[1]
Život
Narodil se ve smíšené chorvatsko-maďarské šlechtické rodině, v malém městečku Čazma ve Slavonii. V roce 1447 jej příbuzní poslali na studia do Itálie, kde získal humanistické vzdělání. Seznámil se s latinskou i řeckou antikou i s italskou renesancí, ovládl dokonale latinu a asi ve třinácti letech v ní začal psát své první verše, především satirické epigramy.
Po vystudování kanonického práva v Padově se v roce 1458 (tj. po nástupu Matyáše Korvína na trůn) se vrátil do Uher, žil na královském dvoře. Získal hodnost biskupa pětikostelského, fungoval v diplomatických službách a později získal titul vicekancléře království. Byl jedním z nejvýznamnějších uherských intelektuálů své doby. Jeho básně, většinou satiry nebo milostné i osobní elegie, vynikají jemnou ironií a bohatstvím narážek na antickou mytologii, a také dokonale zvládnutou veršovou formou.
V r. 1471 se spojil s Janem Vitézem proti Korvínovi, neboť nesouhlasil s královou mírovou politikou (král uzavřel s Turky příměří). Odešel proto ode dvora a zemřel 27. března 1472 na hradě Medvedgrad poblíž Záhřebu.
Reference
- ↑ Bietenholz a Deutscher 2003, s. 234.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janus Pannonius na Wikimedia Commons - Pannoniovy verše v latině a maďarském překladu
| Předchůdce: Mikuláš Barni |  | Biskup péčský 1459–1472 | | Nástupce: Zikmund Hampó |
| Předchůdce: Jan Thuz z Laky |  | Chorvatský bán 1469–1470 | | Nástupce: Blažej Maďar |
Média použitá na této stránce
Autor: Oxxo, Licence: CC0
Portrait de Matthias Corvinus. Frontispice d'un manuscrit (Plaute, Comédies)
Historic coat of arms of (central) Croatia, white square first. For the version with the first red square, see this file. (In heraldry the first means the rightmost in reality (where your right arm points). Description (blason) is checquy argent and gules (NOT gules and argent). For the majority of time the order were as stated here. When applying the rule of the right hand we can always repeat the same pattern. In cases where the number of the squares (of every row) is even starting (rightmost) square would be white and ending (leftmost) square would be red. When odd number of squares is in question we have either white rightmost and white leftmost or red rightmost and red leftmost square. There is even a testimony of Nikša Stančić that he has ommited that rule to the first president of Croatia (after the fall of the Berlin wall) in order not to make difficult the choice to then president Franjo Tuđman (which decided that the modern CoA would have first and fifth square red).)
Janus Pannonius szobra Pécsen. Borsos Miklós alkotása (1972)