Japan-chin
| Japan-chin | |
|---|---|
 Simsalachin El Manolito | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Japonsko |
| Tělesná charakteristika | |
| Hmotnost | standard neuvádí |
| Výška* | ca 25 cm |
| Barva | bílo-černá, bílo-červená |
| Klasifikace a standard | |
| Skupina FCI | IX: Plemena společenská |
| Sekce FCI | 8: Japonský chin a pekingský palácový psík |
| Podsekce FCI | bez pracovní zkoušky |
| FCI | standard |
 multimediální obsah v kategorii na Commons | |
| * výška uváděna v kohoutku | |
Japan-chin, zvaný též japonský chin, japončík nebo japan, je malé společenské plemeno psů.
Historie a původ
Na základě starých dokumentů se předpokládá, že předkové japan-china byli v roce 732 dovezeni k japonskému dvoru jako dar od vládců Koreje (v období dynastie Silla [377–935]). V průběhu následujících 100 let bylo do Japonska zřejmě dovezeno mnoho dalších japan-chinů. Historické záznamy také ukazují, že poslové vysílaní do Číny (za vlády dynastie Tung (618–910)) a Severní Koreje (za vlády dynastie Po H´ai (698–926) přiváželi zpět psíky tohoto plemene. Během vlády šóguna Cunajoši Tokugawy (1680–1709) bylo plemeno chováno jako palácový psík v paláci v Edu. V roce 1613 britský kapitán Searles přivezl japan-china do Anglie a v roce 1853 jich několik přivezl do USA kapitán Perry, a z nich byli dva darováni anglické královně Viktorii. Od roku 1868 byl japan-chin oblíben jako domácí psíček dámami z vyšších tříd, a v současné době je velmi rozšířen jako společenské plemeno.[1]
Celkový vzhled
Malý pes se širokým obličejem, s elegantním a půvabným tělem, pokrytým bohatou srstí. Ocas je bohatě osrstěný a nesen přetočen přes záď.[1]
Reference
- ↑ a b F.C.I.-Standard č. 206 Japan-chin (Chin) [online]. F.C.I. (ČMKU), 02.09.2009 / GB [cit. 2012-08-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Japan-chin na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
