WTA Japan Open Tennis Championships

Japan Open Tennis Championships
Kinoshita Group Japan Open Tennis Championships
Vedlejší dvorce tenisového centra v parku Ucubo
Založeno	2009
Odehráno	WTA Japan Open Tennis Championships 2023
Místo	Ósaka, Japonsko Japonsko
Dějiště	Ucuboské tenisové centrum
Povrch	tvrdý / venku
Soutěže	32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	259 303 USD
Období	září
Poznámka	věkově nejstarší finále historie WTA (2010)
WTA Tour
1988–1992	Tier IV–V
1993–2008	Tier III
2009–2020	WTA International
2021–	WTA 250
www.japanopentennis.com/wta/en/ Některá data mohou pocházet z datové položky.

Japan Open Tennis Championships,^[1] oficiálně Kinoshita Group Japan Open Tennis Championships,^[2] je profesionální tenisový turnaj žen hraný v japonské Ósace. Na okruhu WTA Tour byl založen v roce 2009 po ukončení ženské poloviny tokijského Japan Open. Z Ósaky se přestěhoval do Tokia (2015–2017) a Hirošimy (2018–2019), aby se do ni po tříleté absenci na okruhu opět vrátil. Dějištěm je Ucuboské tenisové centrum obsahující dvorce s tvrdým povrchem. V roce 2023 se poprvé konal v kategorii WTA 250, jejíž součástí se stal v sezóně 2021.

Historie

Japan Open Tennis Championships se odehrává na okruhu WTA Tour v zářijovém termínu na úvod podzimní asijské sezóny. Ženský turnaj vznikl v roce 2009 jako HP Japan Women's Open, s názvem generálního partnera Hewlett-Packard, po zániku ženské poloviny společného turnaje Japan Open v Tokiu, konaného do sezóny 2008 v kategorii Tier III. V ósackém Tenisovém centru Ucubo se stal součástí nově založené kategorie WTA International.

V roce 2015 se turnaj přestěhoval do tokijského Tenisového parku Ariake. Kvůli celkové rekonstrukci areálu pro letní olympiádu 2020 byl roku 2018 přemístěn do Hirošimy.^[3] V jejím městském areálu Regional Park Tennis Stadium proběhly dva ročníky. V letech 2020 a 2021 se neuskutečnil kvůli pandemii covidu-19 a v roce 2022 pro nedostatek finančního zajištění.^[4] Obnoven byl v sezóně 2023, kdy se vrátil do původního dějiště, Ucuboského tenisového centra v Ósace. Titulárním partnerem se stala japonská společnost Kinoshita Group působící od roku 1990 ve sportovním a zábavním průmyslu. Japan Women's Open se tak přejmenoval na Japan Open Tennis Championships. Sjednotil tím název s tokijským turnajem mužů Japan Open Tennis Championships, který převzala stejná obchodní skupina.

Ročník 2010 přinesl součtem věků finalistek „nejstarší finále“ v historii WTA Tour. 33letá Thajka Tamarine Tanasugarnová v něm zdolala 40letou japonskou veteránku Kimiko Dateovou.^[5] V roce 2012 se Heather Watsonová stala první britskou vítězkou dvouhry na okruhu WTA Tour od triumfu krajanky Sary Gomerové v červenci 1998 v kalifornském Aptosu.^[5]

Nejvyšší počet tří singlových titulů získala Australanka Samantha Stosurová. První japonskou šampionkou se stala Kimiko Dateová, která s čínskou spoluhráčkou Čang Šuaj vyhrála čtyřhru v roce 2011. Nao Hibinová pak jako první Japonka ovládla v roce 2019 dvouhru. Soutěže dvouhry se účastní třicet dva singlistek a do čtyřhry nastupuje šestnáct párů.

Vývoj názvu turnaje

Přehled finále

Dvouhra

Místo	rok	vítězka	finalistka	výsledek
Ósaka	2009	Samantha Stosurová	Francesca Schiavoneová	7–5, 6–1
	2010	Tamarine Tanasugarnová	Kimiko Dateová	7–5, 6–7(4–7), 6–1
	2011	Marion Bartoliová	Samantha Stosurová	6–3, 6–1
	2012	Heather Watsonová	Čang Kchaj-čen	7–5, 5–7, 7–6(7–4)
	2013	Samantha Stosurová (2)	Eugenie Bouchardová	3–6, 7–5, 6–2
	2014	Samantha Stosurová (3)	Zarina Dijasová	7–6(9–7), 6–3
Tokio	2015	Yanina Wickmayerová	Magda Linetteová	4–6, 6–3, 6–3
	2016	Christina McHaleová	Kateřina Siniaková	3–6, 6–4, 6–4
	2017	Zarina Dijasová	Miju Katová	6–2, 7–5
Hirošima	2018	Sie Šu-wej	Amanda Anisimovová	6–2, 6–2
	2019	Nao Hibinová	Misaki Doiová	6–3, 6–2
	2020	nehrálo se kvůli pandemii covidu-19
	2021
	2022	nehrálo se kvůli finanční krizi
Ósaka	2023	Ashlyn Kruegerová	Ču Lin	6–3, 7–6(8–6)

Čtyřhra

Místo	rok	vítězky	finalistky	výsledek
Ósaka	2009	Čuang Ťia-žung Lisa Raymondová	Chanelle Scheepersová Abigail Spearsová	6–2, 6–4
	2010	Čang Kchaj-čen Lilia Osterlohová	Šúko Aojamová Rika Fudžiwarová	6–0, 6–3
	2011	Kimiko Dateová Čang Šuaj	Vania Kingová Jaroslava Švedovová	7–5, 3–6, [11–9]
	2012	Raquel Kopsová-Jonesová Abigail Spearsová	Kimiko Dateová Heather Watsonová	6–1, 6–4
	2013	Kristina Mladenovicová Flavia Pennettaová	Samantha Stosurová Čang Šuaj	6–4, 6–3
	2014	Šúko Aojamová Renata Voráčová	Lara Arruabarrenová Tatjana Mariová	6–1, 6–2
Tokio	2015	Čan Chao-čching Čan Jung-žan	Misaki Doiová Kurumi Naraová	6–1, 6–2
	2016	Šúko Aojamová (2) Makoto Ninomijová	Jocelyn Raeová Anna Smithová	6–3, 6–3
	2017	Šúko Aojamová (3) Jang Čao-süan	Monique Adamczaková Storm Sandersová	6–0, 2–6, [10–5]
Hirošima	2018	Eri Hozumiová Čang Šuaj	Miju Katová Makoto Ninomijová	6–2, 6–4
	2019	Misaki Doiová Nao Hibinová	Christina McHaleová Valeria Savinychová	3–6, 6–4, [10–4]
	2020	nehrálo se kvůli pandemii covidu-19
	2021
	2022	nehrálo se kvůli finanční krizi
Ósaka	2023	Anna-Lena Friedsamová Nadija Kičenoková	Anna Kalinská Julia Putincevová	7–6(7–3), 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japan Women's Open na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Japan Open Tennis Championships – oficiální stránky (anglicky) (japonsky)
• Japan Open Tennis Championships na WTA Tour (anglicky)