Japan Women's Open 2016
| Japan Women's Open 2016 | |
|---|---|
| Datum | 10.–18. září 2016 |
| Ročník | 8. |
| Místo | Tokio, Japonsko |
| Kategorie | WTA International |
| Dotace | 250 000 USD |
| Soutěže | 32 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch | tvrdý / venku |
| Vítězky | |
| ženská dvouhra | |
 Christina McHaleová | |
| ženská čtyřhra | |
 Šúko Aojamová / Makoto Ninomijová | |
| Japan Women's Open | |
< 2015 2017 > | |
Japan Women's Open 2016, oficiálním sponzorským názvem Hashimoto Sogyo Japan Women's Open Tennis 2016, byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour, který se hrál na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem tenisového centra Ariake Coliseum. Probíhal mezi 10. až 18. zářím 2016 v japonské metropoli Tokiu jako osmý ročník turnaje.
Turnaj s rozpočtem 250 000 dolarů patřil do kategorie WTA International. Nejvýše nasazenou hráčkou ve dvouhře se stala světová třicet dvojka Misaki Doiová z Japonska, kterou v úvodním kole vyřadila Běloruska Aljaksandra Sasnovičová. Jako poslední přímá účastnice do dvouhry nastoupila 105. hráčka žebříčku Tamira Paszeková z Rakouska.[1]
V roce 2015 došlo ke změně dějiště, když byl turnaj z Ósaky přemístěn do Tokia.
Premiérovou singlovou trofej kariéry vybojovala 24letá Američanka Christina McHaleová, která na cestě za titulem strávila na dvorci přes 13 hodin v pěti dlouhých třísetových duelech.[2] Deblovou část ovládla japonská dvojice Šúko Aojamová a Makoto Ninomijová.
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q3 | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1] | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | 18 | 14 | 10 | 1 |
| čtyřhra[3] | 1 | — | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1][4] | $43 000 | $21 400 | $11 300 | $5 900 | $3 310 | $2 925 | $1 005 | $730 | $530 |
| čtyřhra[3] | $12 300 | $6 400 | $3 435 | $1 820 | $960 | — | — | — | — |
| částky ve čtyřhře jsou uváděny na pár | |||||||||
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Japonsko | Misaki Doiová | 32. | 1. |
 Belgie | Yanina Wickmayerová | 38. | 2. |
 Kazachstán | Julia Putincevová | 42. | 3. |
 Švédsko | Johanna Larssonová | 47. | 4. |
| USA | Madison Brengleová | 50. | 5. |
 Čína | Čang Šuaj | 51. | 6. |
| USA | Christina McHaleová | 55. | 7. |
 Ukrajina | Kateryna Bondarenková | 59. | 8. |
| Žebříček WTA k 29. srpnu 2016 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky si zajistily postup do hlavní soutěže v kvalifikaci:
Čang Su-džong
Miju Katová
Rebecca Petersonová- Erika Semaová
Následující hráčka postoupila z kvalifikace jako tzv. šťastná poražená:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Misa Egučiová (poranění pravého kolene)[1] → nahradila ji Antonia Lottnerová
Irina Falconiová → nahradila ji Kurumi Naraová
Kirsten Flipkensová → nahradila ji Jana Čepelová- Nicole Gibbsová → nahradila ji Magda Linetteová
Sie Šu-wej → nahradila ji Anett Kontaveitová
Kristína Kučová → nahradila ji Naomi Ósakaová
Jeļena Ostapenková → nahradila ji Tamira Paszeková- Anastasija Sevastovová → nahradila ji Nao Hibinová
Wang Čchiang → nahradila ji Maria Sakkariová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[3] | Stát | Hráčka[3] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Čína | Sü I-fan | Čína | Čeng Saj-saj | 46. | 1. |
| Ukrajina | Kateryna Bondarenková |  Čínská Tchaj-pej | Čuang Ťia-žung | 98. | 2. |
 Srbsko | Aleksandra Krunićová |  Česko | Kateřina Siniaková | 99. | 3. |
| Čína | Liang Čchen | Čína | Jang Čao-süan | 114. | 4. |
| Žebříček WTA k 29. srpnu 2016; číslo je součtem umístění obou členek páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Daniela Hantuchová / Alison Riskeová
- Kanae Hisamiová / Kotomi Takahatová
Přehled finále
Ženská dvouhra
- Christina McHaleová vs.
Kateřina Siniaková, 3–6, 6–4, 6–4
Ženská čtyřhra
- Šúko Aojamová / Makoto Ninomijová vs.
Jocelyn Raeová / Anna Smithová, 6–3, 6–3
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2016 Japan Women's Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Japan Women's Open 2016 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ McHale Fightback Earns Tokyo Title [online]. TOKYO, Japan: WTA Tour, Inc., 2016-09-18 [cit. 2016-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Japan Women's Open 2016 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Japan Women's Open 2016 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
