Japonské císařství

Veliké Japonské císařství
 大日本帝國 
Dai Nippon Teikoku
18681947
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna  君が代  (Kimigajo)
Motto  五箇条の御誓文, 
八紘一宇
Geografie
Mapa
Japonské císařství (tmavě zelená) kolem roku 1942 se svými koloniemi, protektoráty a loutkovými státy
Rozloha
1 984 000 km² (rok 1938)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
105 200 000 (rok 1940)
Národnostní složení
Státní útvar
Korea, Tchaj-wan, Mandžukuo, Čínská republika, Mengkukuo, Filipíny, Barma, Kambodža, Vietnam, hnutí Azad Hind, Indonéská národní strana
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Šógunát TokugawaŠógunát Tokugawa
Republika EzoRepublika Ezo
Království RjúkjúKrálovství Rjúkjú
Republika Tchaj-wanRepublika Tchaj-wan
říše Čchingříše Čching
Ruské impériumRuské impérium
Korejské císařstvíKorejské císařství
Německá Nová GuineaNěmecká Nová Guinea
Nizozemská východní IndieNizozemská východní Indie
Následující
Okupace JaponskaOkupace Japonska
vojenská správa souostroví Rjúkjúvojenská správa souostroví Rjúkjú
vojenská vláda Korejevojenská vláda Koreje
Poručenské území Tichomořské ostrovyPoručenské území Tichomořské ostrovy
Čínská republikaČínská republika
Sovětská civilní správaSovětská civilní správa
Sachalinská oblastSachalinská oblast
IndonésieIndonésie

Japonské císařství (japonsky: 大日本帝國 – Dai Nippon Teikoku, doslova Velké Japonské císařství) byl státní útvar existující v letech 18681947 na území nástupnického Japonska, Kurilských ostrovů, Severních Marian, Tchaj-wanu a po okupaci roku 1910 i Koreje. Vládli mu císařové z dynastie Jamato.

Císařství vzniklo po pádu šógunátu v roce 1868 a zaniklo po prohrané druhé světové válce.

Historie

Související informace naleznete také v článku Dějiny Japonska.

Historická období

  • Džómon (縄文時代 10 000 – 300 př. n. l.)
  • Jajoi (弥生時代 300 př. n. l. – 710 n. l.)
  • Nara (奈良時代 710–794)
  • Heian (平安時代 794–1185)
  • Kamakura (鎌倉時代 1185–1333)
  • Muromači (室町時代 1333–1568)
  • Azuči-Momojama (安土桃山時代 1568–1600)
  • Tokugawa, také Edo (江戸時代 1600–1868)
  • Meidži (明治 1868–1912)
  • Taišó (大正 1912–1926)
  • Šówa (昭和 1926–1989)
  • Heisei (平成 1989–2019)
  • Reiwa (令和 od 2019)

Od druhé poloviny 16. století přijížděli do Japonska obchodníci a křesťanští misionářiPortugalska, Španělska, Nizozemí a Anglie. V první polovině 17. století podezříval japonský šógunát katolické misionáře, že jsou předvojem ozbrojené iberské invaze a okamžitě zakázal veškeré styky s Evropany s výjimkou významně omezených kontaktů s protestantskými nizozemskými obchodníky na umělém ostrůvku Dedžima (také Dešima) u Nagasaki. Čínským lodím bylo nadále povoleno vjíždět do Nagasaki a korejští vyslanci měli přístup do hlavního města. Tato izolace trvala 251 let, dokud si komodor Matthew Perry nevynutil otevření japonských přístavů pro americké obchodníky v roce 1854 na Konferenci v Kanagawě. Následně došlo k podpisu obdobných smluv (Ansejské dohody) i s evropskými mocnostmi.

Moderní dějiny

Japonské císařství v roce 1939

Během několika let obnovený kontakt se Západem zásadně změnil japonskou společnost. Po válce Bošin v letech 1867–1868 byl šógunát zrušen a byla znovuobnovena moc císaře. V roce 1867 nastoupil na Chryzantémový trůn nový císař Mucuhito (dnes známý jako císař éry Meidži) a během jeho 45leté vlády se uskutečnilo mnoho reforem (tzv. reformy Meidži). Feudální systém byl zrušen a byly převzaty četné západní instituce, včetně západního právního řádu a vlády. Spolu s dalšími ekonomickými, sociálními a vojenskými reformami vyústily tyto změny k přerodu Japonska do moderní světové mocnosti. Jako výsledek první čínsko-japonské a rusko-japonské války získalo Japonsko Tchaj-wan a Sachalin a později v roce 1910 okupovalo Koreu.

Podrobnější informace naleznete v článku Japonský fašismus.

Na počátku 20. století zaznamenalo Japonsko vzrůstající vliv expanzivního militarismu, vedoucímu k invazi do Mandžuska a druhé čínsko-japonské válce (1937). Japonsko se spojilo s Německem a Itálií a zformovalo Osu. Japonští vůdci považovali za nezbytné zaútočit na americkou námořní základnu v Pearl Harbor (1941), aby byla zajištěna japonská nadvláda v Pacifiku. Nicméně vstup Spojených států do druhé světové války postupně změnil rovnováhu sil v Pacifiku v neprospěch Japonska. Po dlouhém pacifickém tažení Japonsko ztratilo Okinawu v souostroví Rjúkjú a bylo zatlačeno na čtyři hlavní ostrovy. Spojené státy mohutně zaútočily na Tokio, Ósaku a další města strategickým bombardováním a na Hirošimu a Nagasaki atomovými bombami. Byl vypracován i plán invaze na japonské ostrovy, nicméně Japonsko oznámilo bezpodmínečnou kapitulaci 15. srpna 1945 a 2. září byla kapitulace podepsána, čímž definitivně skončila druhá světová válka a i samotné Japonské císařství, které přešlo pod okupační správu spojenců.

Systém vlády

Základním zákonem Japonského císařství byla ústava známá též jako Ústava Meidži. Byla vyhlášena 29. listopadu 1890 a platila až do 2. května 1947. Prohlásila Japonsko konstituční monarchií v čele s císařem, zajišťovala oddělení zákonodárné, výkonné a soudní moci a základní lidská práva.

Císař

Podrobnější informace naleznete v článku Japonský císař.
Císař Šówa (Hirohito) v roce 1938

I přes demokratické zřízení, zůstávala většina moci v rukou císaře. Jeho titul zněl Vládce nebes (天皇 - Tennó) a byl nadále považován za „posvátného a nedotknutelného“ vládce, který ve svých rukou držel zákonodárnou, výkonnou i soudní moc, veškeré zákony, vyhlášky a rozsudky byly vydávány „Ve jménu Císaře“. Výkonnou moc vykonával nepřímo, prostřednictvím Tajné rady, jejíž členy a všechny vládní úředníky libovolně jmenoval a odvolával. Další císařskou výsadou bylo velení japonské armádě a námořnictvu. V letech 1868–1945 se na Japonském trůně vystřídali tři císaři:

Vláda a ministerstva

Premiér Hideki Tódžó a ministr Nobusuke Kiši (pozdější premiér Japonska) v roce 1943

Výkonnou moc vykonával císař prostřednictvím takzvané Tajné rady, která byla de facto vládou a poradním orgánem císaře. Její členové jednali společně s císařem o všech důležitých státních otázkách. Tajnou radu tvořili premiér a ministři, z nichž každý směl sdělit císaři doporučení ze svého oboru, za které byl zodpovědný. Dále z nichž každý spravoval jedno z osmi ministerstev:

  • ministerstvo občanských věcí (od roku 1873 ministerstvo domácích věcí)
  • ministerstvo zahraničních věcí
  • ministerstvo financí
  • ministerstvo armády
  • ministerstvo námořnictva
  • ministerstvo císařského dvora
  • ministerstvo spravedlnosti
  • ministerstvo veřejných prací
  • ministerstvo školství

(Do roku 1872 tvořily ministerstvo armády a ministerstvo námořnictva jednotné Vojenské ministerstvo)

Parlament

Zákonodárnou moc do roku 1890 vykonával císař. S přijetím Mucuhitovy ústavy vznikl v Japonsku první parlament, zvaný Říšský sněm (帝国議会 - Teikoku-gikai). Skládal se ze dvou komor. Horní komoru, takzvanou Šlechtickou sněmovnu (貴族院 - Kizoku-in) tvořili členové Císařské rodiny, osoby s dědičným šlechtickým titulem a další členové jmenovaní císařem. Poslaneckou sněmovnu, nebo též Sněmovnu reprezentantů (衆議院 - Šúgi-in) volili občané, přičemž volební právo se vztahovalo pouze na muže, kteří dosáhli věku 25 let a kteří zaplatili na daních více než 15 jenů. Oprávnění voliči tak tvořili pouze mizivé procento populace.

Odkazy

Literatura

  • REISCHAUER, Edwin O; CRAIG, Albert M. Dějiny Japonska. 2., doplněné vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. (Dějiny států). ISBN 80-7106-843-8. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Allied Occupied Japan.svg
Flag of Allied Occupied Japan
Seal of Ezo.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
The seal of the governor of Beiyi Island and the seal of the Ezo Republic (19th century).
Flag of the Tokugawa Shogunate.svg
Flag of the Tokugawa Shogunate, used in the 19th century.
Flag of the Qing Dynasty (1889-1912).svg
Flag of the Chinese Empire under the Qing dynasty (1889-1912), details per the restoration of Beiyang fleet researcher [1].
Pacific Area - The Imperial Powers 1939 - Map.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
A map of the Imperial Powers of the Pacific, 1939-09-01. Dates shown indicate the approximate year that the various powers gain control of their possessions. Japanese control of territory in China was tenuous.
German new guinea flag.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Emperor Shōwa Army 1938-1-8.jpg
陸軍始観兵式で「白雪」号にまたがり閲兵を行なう昭和天皇。
Hidari mitsudomoe.svg
Autor: BraneJ, Licence: CC BY-SA 3.0
Three-way to the left
Japanese Empire (orthographic projection).svg
Autor: Milenioscuro, Licence: CC BY-SA 3.0
Japanese Empire.
 
Territory (1870–1895).
 
Acquisitions (1895–1930).
 
Acquisitions (1930–1942).
 
South Seas Mandate (1919–1947).
Flag of Korea (1899).svg
Flag of Korea (1899)
Simplified Yellow Tiger Flag.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Simplified Yellow Tiger flag of the Republic of Formosa, this is an old vectorization that loses a lot of detail and therefore should not be used in Wikipedia articles, instead to represent the flag use .