Japonský pavilon

Japonský pavilon
/zaniklý/
Japonský pavilon již neexistující porcelánky Karla Josefa Knolla, obr. z roku 1913
Japonský pavilon již neexistující porcelánky Karla Josefa Knolla, obr. z roku 1913
Účel stavby

přilákání zákazníků k prodejci porcelánu

Základní informace
Slohpřipomíná orientální architekturu
Architektneznámý
Výstavba1885–1886
5. června 1886 – otevření
Zánik1945 – rozkradeno
1953 – stržena zbylá dřevěná konstrukce
Materiályfajáns, parian a tvrdý porcelán
dřevo (konstrukce)
StavebníkKarel Josef Knoll
Další majiteléAdolf, Karel a Ludvík (synové)
Poloha
Adresaměstská část Rybáře, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
Ulicena koupališti Rolava
Souřadnice50°14′11,91″ s. š., 12°50′48,6″ v. d.
Japonský pavilon, Rybáře
Japonský pavilon, Rybáře, Česko
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Již zaniklý Japonský pavilon bývalé porcelánky Karla Knolla stával nedaleko továrny na ostrůvku dnešního koupaliště na Rolavě v někdejší obci Rybáře, dnes městské části Karlových Varů. Postaven byl v letech 1885–1886 za účelem přilákání lázeňských hostů, potenciálních zákazníků a kupců porcelánu.

Historie

V roce 1842 zakoupil karlovarský obchodník Karel Knoll před soutokem Rolavy s Ohří v Rybářích pozemky a dílnu na výrobu kameninových rour a zřídil plavírnu kaolinu pro porcelánky v Karlových Varech a okolí. V podnikání se mu dařilo a postupem času na tomto místě již stála jeho vlastní prosperující továrna na porcelán. Vyráběly se zde lázeňské pohárky, figurální porcelán a servisy pro hotely v Karlových Varech.[1][2]

Japonský pavilon byl postaven v rozmezí let 1885–1886 jako atraktivní místo pro zákazníky a kupce výrobků porcelánky. K otevření došlo 5. června 1886. Z centra lázní od Skalního pramene existovalo autobusové spojení, které sem zájemce během několika minut za 30 krejcarů dopravilo.[3][4][5]

Pavilon byl ve své době natolik jedinečný, že byl v roce 1900 rozebrán a zapůjčen na světovou výstavu v Paříži.[5]

V roce 1905 byla v areálu továrny postavena další budova – vzorkovna porcelánky, kde si zájemci mohli nabízené produkty zakoupit.

Od roku 1938 a v následných válečných letech již nebyl pavilon udržován. Atraktivní části a materiály stavby postupem času zmizely a zbylá shnilá dřevěná konstrukce byla v roce 1953 stržena.[3][4]

Popis

Pavilon svým vzhledem připomínal orientální architekturu a v okolí působil jedinečně. O estetický účinek se zasloužily i tři druhy použitého materiálu – fajánse, parianu (nažloutlý neglazovaný porcelán) a tvrdého porcelánu. Dekoraci ve fajánsu provedli výtvarníci Hermann Zimmermann a Wilhelm Jessl podle návrhů Adolfa Miessnera[5]. Stavba měla čtvercový půdorys se dvěma vystouplými rohy a zdobily ji tři věže. Střechy věží byly pokryty porcelánovými deskami zdobenými japonskými vzory, např. různými typy orientálních draků. Parianové stěny obsahovaly čtyři malé a osm velkých maleb, které podle japonských tradic zobrazovaly v nadživotní velikosti různé ptactvo s japonskou krajinou v pozadí.[3]

Vnitřní prostor pavilonu sloužil jako kavárna/čajovna a místo k odpočinku po nákupech porcelánu. Atmosféru vytvářela i vůně orientálních čajů a též ženy oblečené do japonských kimon. Stavba byla umístěna na ostrůvku, obklopena rybníkem, tehdy zvaném Mlýnský, s lekníny, labutěmi a kachnami; dala se vypůjčit lodička a dokonce se mohlo na rybníku i rybařit. Ostrůvek byl spojen s pevninou 42metrovým můstkem.[3][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Vzorkovna porcelánky Carla Knolla [online]. Živý kraj, oficiální průvodce Karlovarským krajem [cit. 2020-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-26. 
  2. ↑ Porcelánka v Rybářích [online]. Turistický portál Karlovarského kraje, 2018-07-12 [cit. 2020-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-12. 
  3. ↑ a b c d AUGUSTIN, Milan. Historie továrny na porcelán na Rolavě [online]. Karlovy Vary: KV City Centrum, s.r.o. [cit. 2020-09-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b HUML, Libor. Rybáře – Knolka – Rolava – Japonský pavilónek (Fischern – Porzellan Fabrik – Japannischer pavillon) [online]. Zaniklé obce a objekty / Verschwundene Orte und Objekts, 2006-06-24 [cit. 2020-09-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d FIKAR, Jaroslav. Karlovarské proměny. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2019. 166 s. ISBN 978-80-270-7233-0. S. 94–95. 

Literatura

  • BEŠŤÁKOVÁ, Kamila; GARGULA, Milan. Carlsbad Karlovy Vary ... místa známá i neznámá. 1. vyd. Karlovy Vary: Agentura Boom, 2005. 117 s. Kapitola Japonský pavilon na ostrůvku rybníka v Rybářích, s. 84–85. 
  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarské proměny. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2019. 166 s. ISBN 978-80-270-7233-0. Kapitola Japonský pavilon, s. 94–95. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic