Jarek z Waldenberka

Jarek z Waldenberka
Narození13. století
Úmrtí13. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jarek z Waldenberka byl česko-plíseňský šlechtic.

Život

Pocházel z Plíseňska (nacházelo se na území dnešního Saska). Od roku 1243 spolu s bratrem Hugem působil ve službách českého krále Václava I. Když mezi 1248 a 1249 v zemi proti Václavovi I. vypukla vzpoura vedená jeho synem Přemyslem Otakarem II., Jarek se svým bratrem zůstal věrný „starému“ králi Václavovi. Domácí válka mezi otcem a synem nakonec dopadla Přemyslovým neúspěchem. Po Václavově smrti a nástupu Přemysla Otakara II. na český trůn (1253) se Jarek vytratil z pramenů. Do služeb Přemysla Otakara vstoupil až roku 1261. Na počátku 70. let ho český král jmenoval chebským purkrabím. Tento úřad Jarek vykonával až do ztráty Chebska z českých rukou v roce 1276. Následně se zúčastnil mírových jednání mezi českým králem a římskoněmeckým králem Rudolfem Habsburským. Roku 1277 se stal litoměřickým purkrabím.[1] Následující rok se možná podílel na potlačování vzpoury Boreše z Rýzmburka[2] a českého krále pravděpodobně doprovázel do bitvy na Moravském poli, ve které Přemysl Otakar II. padl. I po jeho smrti si udržel post litoměřického purkrabího a patrně spravoval statky zabavené již zmíněnému vzbouřenci Boreši z Rýzmburka, který nakonec skončil na popravišti.[1] Jarek po sobě zřejmě zanechal syna Jarka mladšího z Waldenberka.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II.: král na rozhraní věků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 721 s. ISBN 978-80-7422-118-7. S. 228. 
  2. ↑ VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici. Páni z Rýzmburka. Praha: Lidové noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X. S. 81. 
  3. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Do tří korun: Poslední rozmach Přemyslovců (1278—1301). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 592 s. ISBN 978-80-7422-566-6. S. 329.