Jarka Mottl

Jaroslav Mottl
Rodné jménoJaroslav Mottl
Narození2. února 1900
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. března 1986 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVršovický hřbitov
Povoláníhudební skladatel, písničkář, scenárista a textař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Jarky Mottla, trampského písničkáře a scenáristy na hřbitově v Praze-Vršovicích

Jarka Mottl (2. února 1900 Praha – 31. března 1986 Praha) byl tvůrce stovek písní, které se objevily např. v desítkách filmů. Podílel se také na filmových scénářích. Je chápán jako tvůrce prvního trampského písňového textu,[1] je považován za klasika tohoto hudebního žánru. Jeho nejbližším spolupracovníkem a spoluautorem byl v 30. letech scenárista, textař a libretista Karel Melíšek (1905–1942).

Život

Mottl se od mládí pohyboval ve skautském prostředí a byl vyučený kuchař. Vystupoval také v tanečním a pěveckém sboru. V roce 1919 se uvedl textem písně V záři červánků na melodii Rudolfa Piskáčka, který je považován za začátek trampských písní v tehdejším Československu.[2] První trampskou písní vydanou tiskem byla jeho píseň Kamarádi, kamarádi (vydáno 1923).[3] Připojil se k osadě Ztracená naděje a brzy začal kromě textů také skládat vlastní hudbu. Jeho písně se rychle rozšířily. Vytvořil sbor Ztracenkáři, s nímž např. v roce 1929 nahrál desítky vlastních písní pro německou firmu Parlophon. Ve stejném roce s týmž sborem pojmenovaným ovšem Mottlova parta začal spolupracovat s Osvobozeným divadlem a orchestrem Jaroslava Ježka, který také jezdil jako host na osadu Ztracená naděje. Ztracenkáři dále nahrávali např. se Settlery.

Trampská tematika se postupně dostala k širší veřejnosti a Mottl naopak čím dál více tvořil mimo tuto úzkou oblast. Jeho texty zpívali např. významní komici (Vlasta Burian, Ferenc Futurista a další). Další velké pole působnosti mu otevřel nástup zvukového filmu. Každý rok působil minimálně u jednoho z nich jako scenárista a u dvojnásobného počtu jako textař písní. Opět se zde často potkával např. s Burianem. Na několika filmech spolupracoval jakou autor námětu a zvukař, v jednom si pak dokonce epizodně zahrál. Společně s Karlem Melíškem a skladatelem Josefem Stelibským se od roku 1936 také podílel na vzniku mnoha operet. Ve výsledku písně z této produkce co do množství mnohonásobně převýšily počet trampských předchůdkyň.

Po roce 1948 byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov jako dramaturg.[4] V roce 1969 vydala firma Supraphon dlouhohrající desku Ztracenka si zpívá s Mottlovými písněmi interpretovanými různými skupinami a zpěváky (Settleři, Kamarádi táborových ohňů, Eva Olmerová a další). Na osadu Mottl zajížděl i v pozdním věku.

Jeho mladší bratr byl filmový herec Bohumil Mottl (1906-198?). Pohřben je na Vršovickém hřbitově v Praze.

Citát

„Devatenáctiletý Jarda chodíval za kamarády na Žofín a tady se doslechl o tom, že kdesi daleko proti proudu VELKÉ ŘEKY planou každou sobotu ohně chlapců, prožívajících krásné chvíle. Byl zachvácen touhou zúčastnit se těchto večerů a tak, když sem byl jednoho dne pozván, složil pro jemu neznámou osadu písničku "V záři červánků". Tato píseň, složená ještě v Praze, měla být vstupním doporučením do osady ZTRACENÁ NADĚJE. A také byla! A tak Jarka zahájil roku 1919 svoji obdivuhodnou kariéru v nově pokřtěné osadě ZTRACENÁ NADĚJE.“
— Bob Hurikán[3]

Výběr písní

  • Anton Špelec, ostrostřelec[4]
  • Arizona
  • Bessie
  • Cariboo
  • Čajová růže
  • Dakota
  • Hledám děvče na neděli
  • Hoši, haló!
  • Hvězdičky vzplály
  • Kajak
  • Kapitán
  • Líbám tě dnes naposledy
  • Maminko mámo
  • Margaretta
  • Marta
  • Můj koníčku
  • Můj milý se vrátil
  • Na osadě hráli
  • Neříkej, děvče, nikdy ne
  • Námořník
  • Osamělý rváč
  • Pirát
  • Šest psů
  • Škuner
  • To neznáte Hadimršku[4]
  • V záři červánků
  • Ztracenka zpívá

Odkazy

Reference

  1. ↑ Bob Hurikán: Dějiny trampingu, Novinář, 1990, ISBN 80-7077-432-0, str. 202, 203
  2. ↑ Bob Hurikán: Dějiny trampingu, Novinář, 1990, ISBN 80-7077-432-0, str. 202
  3. ↑ a b Bob Hurikán: Dějiny trampingu, Novinář, 1990, ISBN 80-7077-432-0, str. 203
  4. ↑ a b c Kolektiv: Osobnosti Česko – Ottův slovník, Ottovo nakladatelství, Praha, 2008, ISBN 978-80-7360-796-8, str. 473

Literatura

  • Bob Hurikán: Dějiny trampingu, Novinář, 1990, ISBN 80-7077-432-0, str. 23–4, 201–4, 211, 213, 251–2
  • Kolektiv: Osobnosti Česko – Ottův slovník, Ottovo nakladatelství, Praha, 2008, ISBN 978-80-7360-796-8, str. 473

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrob-Mottl Jarka-trampský písničkář a scenárista, Hřbitov Vršovice 04.jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Jarky Mottla, trampského písničkáře a scenáristy.