Jarmila Blažková

PhDr. Jarmila Blažková, CSc.
Narození15. srpna 1911
Příbor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. května 1982 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhistorička umění
Alma materUniverzita Karlova CSc.
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jarmila Blažková, rozená Malá (15. srpna 1911 Příbor13. května 1982 Praha) byla česká historička umění a překladatelka, dlouholetá kurátorka a vědecká pracovnice Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Profesní životopis

Narodila se v rodině profesora zemské vyšší reálky v Příboru Bohuslava Malého (* 1882) a jeho manželky Marie, rozené Kučerové (* 1885).[1]

V roce 1930 maturovala na dívčím reformním gymnáziu v Praze. V letech 1930–1936 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění (prof. Vojtěch Birnbaum, Antonín Matějček) a klasickou archeologii (Jindřich Čadík), roku 1936 získala doktorát filosofie.[2] Roku 1965 obhájila kandidátskou disertační práci.

Do roku 1945 pracovala jako redaktorka v nakladatelství Melantrich, v té době publikovala první monografické stati o pražských památkách architektury a sochařství v sešitové edici Poklady národního umění. V letech 1945–1950 pracovala ve Vojenském historickém muzeu v Praze a do roku 1957 ve Státní památkové správě, kde se podílela na evidenci a vyhodnocení mobiliáře, na restaurování a instalaci sbírek uměleckého řemesla na státních zámcích i na kulturně historických publikacích.

V letech 1958–1982 byla vědeckou pracovnicí Uměleckoprůmyslového musea v Praze a kurátorkou jeho sbírky textilu. Specializovala se na dějiny tapiserií, na grafiku jejich předloh a na liturgický textil včetně metodiky restaurování.[3] Připravila stálé expozice nástěnných tapisérií v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, na státních hradech a zámcích v Jindřichově Hradci, Švihově, Hluboké nad Vltavou, v Českém Krumlově, v Benešově nad Ploučnicí, Kynžvartu, Libochovicích, Náchodě, Náměšti nad Oslavou a Náchodě. Účastnila se mezinárodních konferencí ICOMu o tapisériích a byla světově uznávanou expertkou v oboru renesančních a barokních tapisérií vlámského i francouzského původu.

Kromě vědeckých statí a publicistiky překládala z francouzštiny, italštiny a španělštiny. Například v roce 1949 přeložila z francouzštiny román Gustava Flauberta Salambo.[4] Také rukopisy jejích vlastních poznámek jsou cizojazyčné. Rukopisná pozůstalost se dochovala zčásti v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze a zčásti v Památníku národního písemnictví v Praze.

Externě přednášela na Fakultě architektury ČVUT v Praze a v ÚBOKu.

Bibliografie (výběr)

  • PATERA Jaroslav, BLAŽKOVÁ Jarmila: Pražská keramika Václava Jana Sommerschuha. edice Poklady národního umění v Čechách a na Moravě, svazek XLV. Vydal Výtvarný odbor Umělecké besedy. Praha 1942
  • Nástěnné koberce v náchodském státním zámku. Edice Sbírky na státních hradech a zámcích. Čedok Praha 1953
  • Les tapisseries de Jacob Jordaens dans les chateaux tchécoslovaques. Bruxelles 1960
  • Soupis publikací do roku 1963 in: Umění roč. 31, 1963, s. 190.
  • Die Tapisserien des Erzherzogs Leopold Wilhelm und ihre Schicksale. in: Alte und moderne Kunst č. 83, 1965, s. 13-19
  • Deux verdures bruxelloises du 17e siècle au château de Hluboká et de Český Krumlov. in:Miscellanea Jozef Duverger. Gent 1968, II., s. 794-805
  • Nástěnné koberce na státním zámku v Náměšti nad Oslavou. Státní turistické nakladatelství Praha, 1969
  • Nástěnné koberce na zámcích Hluboká a Český Krumlov. Olympia Praha 1969
  • Nástěnné koberce Severočeského musea v Liberci. Severočeská galerie Liberec (1969 ?)
  • Les marques et signatures trouvées sur les tapisseries flamandes du 16e siècle en Tchécoslovaquie. Bruxelles 1969
  • Barokní tapisérie ze sbírek ČSR. Katalog výstavy, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Alšova jihočeská galerie. Praha 1974 (resumé a popisy také ve francouzštině)
  • Tapisérie XVI.-XVIII. století ve sbírce Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Praha 1975 (také v německé a francouzské jazykové verzi)
  • Tapisérie na zámku Velké Losiny. Vlastivědný ústav v Šumperku, 1977
  • Deux tentures des mois à Prague, in: Artes textiles, Bijdragen tot de geschiedenis van de tapijt-, borduur- en textielkunst, X, (Gent), 1981, s. 203-220

Odkazy

Reference

  1. Matrika narozených, Příbor 1903-1913, snímek 384 [online]. SOA Opava [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  2. Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Malá Jarmila [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  3. Slavíček, 2016, s. 120
  4. Vydal Československý spisovatel Praha 1949.

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 120-121, Academia, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Dagmar Hejdová: Na rozloučenou s dr. Jarmilou Blažkovou, in: Umění a řemesla 1982, č. 2, s. 69

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“