Jarmila Fastrová

Jarmila Fastrová
Jarmila Fastrová
Narození	1. června 1899 ; Praha ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. listopadu 1968 (ve věku 69 let) ; Praha ; Československo
Povolání	spisovatelka a překladatelka
Rodiče	Otto Faster
Příbuzní	Petr Faster praděd;
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jarmila Fastrová (1. června 1899 Praha^[1] – 28. listopad 1968 Praha) byla česká překladatelka anglické a francouzské beletrie, dcera novinářky a spisovatelky Olgy Fastrové a spisovatele, dramatika a překladatele Otty Fastra.^{[p 1]} Vzdělání získala na dívčím reálném gymnáziu Minerva v Praze (1910–1918) a pak na chemické fakultě pražské techniky (1918–1923) Zaměstnána byla jako inženýrka chemie ve Výzkumném ústavu chemickém v Praze.

Přeložila celkem 43 anglických románů. ^{[p 2]}

Překlady

Sherwood Anderson: Temný smích (1927, s Aloysem Skoumalem)
Guillaume Apollinaire: Sedící žena (1925)
Tristan Bernard: Dobrý přítel (1930), Polibme se! (1930, s J. Mirandem a C. Quintonem), Přítel z Argentiny (1933)
André Birabeau: Ztracená láska (1933)
Elizabeth Bowen: Skon srdce (1966)
Louis Bromfield: Moderní hrdina (1933)
Charlotte Brontë: Jana Eyrová (1954), Sirotek lowoodský (1959, upraveno pro mládež)
Emily Brontë: Vichrné návrší (1958)
Christopher Buckley: Cesta do Říma (1947)
Truman Capote: Snídaně u Tiffanyho (1969, posmrtně)
E. Ch. Carpenier: Děti starého mládence (1930)
H. G. Carslisle: Žena (1935), Klub Amazonek (1938)
Louis Delluc: Charlie Chaplin (1924), Lidé z baru (1925)
Clifford Dowdey: Odtroubeno (1940)
Henry Fielding: Josef Andrews (1956), Hry (1961, s Jaroslavem Hornátem a Dagmar Steinovou)
David Garnett: Námořníkův návrat (1928)
J. A. de Gobineau: Šťastný zajatec neboli Dobrodružství Jana z Věže zázraků (1929)
Maxim Gorkij: Trilogie (1951, s Janem Petrmichlem a Milanem Jungmannem)
Shirley Graham: Byl jednou jeden otrok (1957)
Philip Guedalla: Sto let světových dějin (1937)
Nathaniel Hawtorne: Šarlatové písmeno (1962)
Joseph Hergesheimer: Cytherea (1926)
Winifred Holtby: Jižní okres (1938)
Aldous Huxley: Kontrapunkt života (1931), Raněný slepotou (1936, přepracovaný překlad 1970, posmrtně), Po řadě let … (1946)
John Cheever: Rodinná kronika Wapshotových (1967)
James Joyce: Odysseus (1930, s L. Vymětalem)
Sheila Kaye-Smith: Soumrak rodů Alardů (1931)
Henry Lawson: S rancem na zádech (1965)
Camille Lemmonier: Claudina Lamourová (1925)
L. Marchant: Tatík dětina (1928, drama)
William Somerset Mauhgam: O údělu člověka (1964), Společenská smetánka (1933)
François Mauriac: Polibek malomocnému (1926)
André Maurois: Řeči doktora O'Grady (1926), Anděl či bestie (1927), Život Benjamina Disraeliho (1929)
Carson McCullers: Svatebčanka (1969, posmrtně), Balada o smutné kavárně (1985, posmrtně)
A. A. Milne: Bigamie (1932)
Margaret Mitchellová: Jih proti Severu (1937–1938)
Paul Morand: Lewis a Irena (1926), Jen země (1928), Buddha žije (1928)
Elliot Paul: Život a smrt španělského městečka (1948)
Joseph Peyré: Bravo, torero! (1937)
Marjorie Kinnan Rawlings: Dítě divočiny (1939)
Michele Saponaro: Carducci – Život a dílo (1941)
Walter Scott: Pověst o Monstrosovi (1954), Srdce Edinburku (1958)
Antoni Slonimski: Čistá rasa (1934)
Philippe Soupault: Bratři Durandau (1926)
Robert Louis Stevenson: Únos (1933), Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda (1958), Katriona (1959)
Irving Stone: Námořník na koni (1963)
Igor Fedorovič Stranvinskij: Rozhovor s Robertem Craftem (1967, s Evou Horovou a Herbertou Masarykovou)
Halliday Sutherland: Paměti lékařovy (1936)
William Makepeace Thackeray: Vznešená bída (1951, s J. O. Fischerem), Paměti urozeného pána Barry Lyndona (1952), Newcomové (1955), Yelloewplushovy paměti a jiné povídky (1959), Pendennis (1960), Henry Esmond (1963)
Mark Twain: Americký nápadník (1951), Našinci na cestách (1953, s Ludmilou Kaufmannovou)
Annie Vivanti: Požírači (1942)
Virginia Wolf: K majáku (1965)
Konrád Wrzos: Kdy znovu válka …? (1934)

Odkazy

Poznámky

↑ Otto Faster (rodiče Metoděj a Josefa, roz. Bubnová) za deset let své tvorby napsal 2 romány, 8 her se zpěvy, 12 činoher a několik her přeložil. Redigoval časopisy „Thalia“ a „Divadelní listy“. Popularitu si založil jak „Krásnou Lídofu“ (1902), tak „Pražskými švadlenkami“ (1904), z nichž kuplet „Na Belvederu, tam v podvečeru…“ brzy zpívala celá Praha a námět hry byl i zfilmován jako fraška (němý film,1929). Dramatik, který bývá označen za tvůrce českého vaudevillu – veselé lidové hry se zpěvy, zemřel 26. června 1907 ve věku 35 let na TBC.
↑ Poznámka k doslovu knihu Aldouse Huxleyho Raněný slepotou, vydání z roku 1970.

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze

Související články

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jarmila Fastrová
Fastrová Jarmila na webu Obce překladatelů

[2] Otto Faster (rodiče Metoděj a Josefa, roz. Bubnová) za deset let své tvorby napsal 2 romány, 8 her se zpěvy, 12 činoher a několik her přeložil. Redigoval časopisy „Thalia“ a „Divadelní listy“. Popularitu si založil jak „Krásnou Lídofu“ (1902), tak „Pražskými švadlenkami“ (1904), z nichž kuplet „Na Belvederu, tam v podvečeru…“ brzy zpívala celá Praha a námět hry byl i zfilmován jako fraška (němý film,1929). Dramatik, který bývá označen za tvůrce českého vaudevillu – veselé lidové hry se zpěvy, zemřel 26. června 1907 ve věku 35 let na TBC.

[3] Poznámka k doslovu knihu Aldouse Huxleyho Raněný slepotou, vydání z roku 1970.

[“matrika“-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze

[1]

[p 1]

[p 2]

Navigation

Navigace

Tématické portály