Jarmila Hašková rozená Mayerová (28. června1887Praha[1] – 20. září1931, tamtéž) byla česká novinářka, prozaička, autorka humoristických povídek, románů a knih pro děti a mládež a první manželka Jaroslava Haška, o němž napsala vzpomínkovou črtu. Jako jedna z prvních českých humoristek se dokázala prosadit v tehdy převážně mužském žánru.
Pocházela z pražské měšťanské rodiny, vyrůstala s osmi sourozenci na Královských Vinohradech. Po absolvování obchodní školy Ženského výrobního spolku se seznámila s Jaroslavem Haškem, za kterého se i přes počáteční odpor rodiny v roce 1910 provdala. Jejich manželství však bylo problematické zejména kvůli Haškovu bohémskému způsobu života. Po narození syna Richarda (1912) se jejich vztah dále komplikoval a manželé se rozešli.
Po rozchodu s Haškem získala stálé zaměstnání v Obchodní a živnostenské komoře v Praze, kde pracovala až do konce života. Po první světové válce se Hašek vrátil z Ruska, kde mezitím uzavřel druhé manželství s Alexandrou Lvovou. Po Haškově smrti v roce 1923 vedla Jarmila Hašková vleklé soudní spory o jeho pozůstalost.
Literárně byla činná od mládí, nejprve publikovala básně, později se prosadila jako autorka humoristických povídek, románů a knih pro děti a mládež. Mezi její významná díla patří částečně autobiografické romány "Vinohradské dětičky" a "Haniččino jaro". Ve své tvorbě se snažila vymanit ze stínu svého slavnějšího manžela a prosadit se jako samostatná autorka.
Zemřela předčasně ve věku 44 let, roku 1931 v Praze. Byla pohřbena se svým manželem na Vinohradském hřbitově.
Její život a dílo dlouho stály ve stínu jejího manžela a teprve později se staly předmětem samostatného badatelského zájmu. Jako jedna z prvních českých humoristek se dokázala prosadit v tehdy převážně mužském žánru. Kromě beletrie přispívala také do různých periodik.
Významný vliv na její tvorbu měl její dědeček Martin Mayer (1819-1906), jehož životní příběh zachytila v biografii Martin Mayer, životopis proletáře (1922). Knihu, kterou sama považovala za své nejlepší dílo, nejprve publikovala na pokračování v časopise Čas. Dílo vzniklo na základě dědečkova vyprávění o jeho cestě z chudých poměrů v Slavošovicích u Klatov až k řemeslu mlynářskému. Blízký vztah s dědečkem, který s dětmi trávil mnoho času a pečoval o ně během nemocí, zachytila také ve svém autobiografickém románu Vinohradské dětičky.
Manželé Haškovi (někdy před r. 1916)Robinson a jiné veselé povídky (1923)
Flags of Austria-Hungary.png Autor:Dragovit (of the collage),
Licence:CC BY-SA 4.0 Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rakousko-Uhersko
Československo
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarmila Hašková na Wikimedia Commons 
