Jarmila Hemerková

Jarmila Hemerková
Jarmila Böhmová
Osobní údaje
Datum narození15. listopadu 1957 (65 let)
Místo narozeníČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Výška173 cm
Sportovní údaje
KlubTJ Gottwaldov (1969-77)
TrenéřiJaroslav Černý (Gott.)
Marie Kočendová (Gott.)
Petr Přikryl (Gott., repr. EP)
Pavel Pazdírek (repr. ME74)
Disciplínaplavání
Pref. plavecký stylkraul
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2022

Jarmila Hemerková provdaná Böhmová (* 15. listopadu 1957) je bývalá československá sportovní plavkyně.

Sportovní kariéra

Plavat se naučila při plaveckých kurzech pro základní školy. Po skončení kurzu jí instruktor kurzu Jaroslav Černý nabídl možnost systematického tréninku v oddíle TJ Gottwaldov. V šesté třídě byla zařazena do experimentální plavecké třídy na 1. gottwaldovské základní školy, kde jí vedla bývalá špičková plavkyně Marie Kočendová. V 15 letech přestoupila do tréninkové skupiny žen, kterou vedl Petr Přikryl.[1] Specializovala se na plaveckou techniku kraul.

Poprvé na sebe upozornila v roce 1972 jako talentovaná vytrvalkyně (slang. dálkoplaz). V červenci 1973 překonala svůj první československý rekord na 800 m časem 9:47,8[2] a na mistrovství republiky získala první dva individuální tituly na 400 m a 800 m volný způsob.

V roce 1974 zaznamenala prudký výkonnostní vzestup. Vlastní československý rekord na 800 m volný způsob stáhla během roku o 20 sekund na 9:18,3. Na 400 m volný způsob zlepšila československý rekord o 10 sekund na 4:32,62 a dokonce na 200 m volný způsob překonala koncem července letitý rekord 2:13,0 (1968) rekordwoman Oľgy Kozičové časem 2:12,1.[3] O její nominaci na srpnové mistrovství Evropy ve Vídni nebylo pochyb. Do Vídně přijela ve výborné formě. Na 400 m volný způsob jí o pouhých 13 setin (čas 4:32,62) utekl postup mezi finálovou osmičku.[4] Na 800 m volný způsob skončila časem 9:26,97 v rozplavbách.[5] Se štafetou 4×100 m obsadila v rozplavbách v československém rekordu 4:07,42 první nepostupové místo do osmičlenného finále.[6]

Na začátku zimní sezóny 1975 však začala mít problémy s imunitou.[7] Celou zimu jí zdravotní komplikace znemožňovaly soustavnou přípravu.[8][9] V letní sezóně její výkonnost stagnovala a na podzim opět onemocněla.[10] V olympijském roce 1976 zůstala daleko za nominačními limity pro start na olympijských hrách v Montréalu. Sportovní kariéru ukončila v roce 1977.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Československý sport. 1974-7-9, s. 6. 
  2. ↑ Československý sport. 1973-7-2, s. 1. 
  3. ↑ Československý sport. 1974-7-29, s. 5. 
  4. ↑ Československý sport. 1974-8-21, s. 1, 8. 
  5. ↑ Československý sport. 1974-8-24, s. 8. 
  6. ↑ Československý sport. 1974-8-21, s. 8. 
  7. ↑ Československý sport. 1974-12-18, s. 2. 
  8. ↑ Československý sport. 1975-2-17, s. 4. 
  9. ↑ Československý sport. 1975-2-27, s. 2. 
  10. ↑ Československý sport. 1975-11-24, s. 1. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“