Jarmila Nygrýnová

Jarmila Nygrýnová
Osobní informace
Narození15. února 1953
Plzeň
Úmrtí5. ledna 1999 (ve věku 45 let)
Plzeň
ChoťAlfred Strejček (1980–1999)[1]
Kariéra
Disciplínaskok daleký
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v atletice
bronzME 1978skok daleký
Halové ME v atletice
bronzHME 1972skok daleký
stříbroHME 1973skok daleký
stříbroHME 1976skok daleký
zlatoHME 1977skok daleký
zlatoHME 1978skok daleký
stříbroHME 1979skok daleký
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
zlatoMEJ 1970skok daleký
Mistrovství ČSSR v atletice
zlatoMČSSR 1970skok daleký
zlatoMČSSR 1971skok daleký
stříbroMČSSR 1972skok daleký
bronzMČSSR 1972běh na 200 m
stříbroMČSSR 1974skok daleký
stříbroMČSSR 1975skok daleký
zlatoMČSSR 1976běh na 100 m
zlatoMČSSR 1976skok daleký
zlatoMČSSR 1977skok daleký
zlatoMČSSR 1978skok daleký
zlatoMČSSR 1978štafeta 4 × 100 m
zlatoMČSSR 1979skok daleký
zlatoMČSSR 1979štafeta 4 × 100 m
zlatoMČSSR 1980skok daleký
zlatoMČSSR 1980štafeta 4 × 100 m
bronzMČSSR 1982skok daleký
stříbroMČSSR 1983skok daleký
zlatoMČSSR 1984skok daleký
Halové mistrovství ČSSR v atletice
stříbroHM ČSSR 1969běh na 50 m
bronzHM ČSSR 1969skok daleký
zlatoHM ČSSR 1971skok daleký
zlatoHM ČSSR 1972běh na 50 m
zlatoHM ČSSR 1972skok daleký
zlatoHM ČSSR 1973běh na 60 m
zlatoHM ČSSR 1973skok daleký
zlatoHM ČSSR 1975skok daleký
zlatoHM ČSSR 1976skok daleký
stříbroHM ČSSR 1976běh na 50 m
zlatoHM ČSSR 1977skok daleký
zlatoHM ČSSR 1978skok daleký
zlatoHM ČSSR 1979skok daleký
zlatoHM ČSSR 1980skok daleký
zlatoHM ČSSR 1984skok daleký
bronzHM ČSSR 1985skok daleký
stříbroHM ČSSR 1986skok daleký

Jarmila Nygrýnová, provdaná Strejčková (15. února 1953, Plzeň5. ledna 1999, tamtéž) byla československá atletka, dvojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do dálky.[2]

Kariéra

V roce 1970 se stala v Paříži juniorskou mistryní Evropy. Své největší úspěchy zaznamenala na halových mistrovstvích Evropy, kde získala dvě zlaté, tři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Na halovém ME 1974 v Göteborgu a na halovém ME 1975 v polských Katovicích obsadila shodně čtvrté místo. V roce 1978 na evropském šampionátu v Praze na stadionu Evžena Rošického vybojovala výkonem 669 cm bronzovou medaili.

Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. V roce 1972 na olympiádě v Mnichově skončila ve finále dvanáctá (624 cm). V Montrealu 1976 a v Moskvě 1980 vybojovala shodně šestá místa. Blíže k zisku medaile byla na letních hrách v roce 1976, kde její nejdelší pokus měřil 654 cm. Bronz tehdy získala za 660 cm Lidia Alfejevová a zlato za 672 cm východoněmecká atletka Angela Voigtová. V Moskvě skočila 683 cm, což by v Montrealu znamenalo olympijské zlato. V Moskvě však získaly medaile dálkařky, které překonaly sedmimetrovou hranici.[3]

Zlatou medaili získala na světové letní univerziádě v Římě v roce 1975. O dva roky později vybojovala na univerziádě v Sofii stříbro.[4]

Její úspěšnou sportovní kariéru doprovází podezření z dopingu, sportovní vzpěrač Jan Helebrant je o jejím dopingu přesvědčen,[5] Michal Polák z Antidopingového výboru ČR ji uvádí jako příklad sportovce, který za užívání anabolik zaplatil životem.[6]

Jarmila Strejčková zemřela v roce 1999 na rakovinu.[5] Od roku 1980 byla provdaná za herce a recitátora Alfreda Strejčka, s nímž měla dcery Lenu a Kristinu.

Osobní rekordy

Domácí tituly

  • skok daleký (hala) – (10x – 1971 - 73, 1975 - 1980, 1984)
  • skok daleký (dráha) – (7x – 1970, 1976 - 1980, 1984)

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2023-07-27]
  2. BLOVICE. Jarmila Strejčková – Nygrýnová (1953 – 1999). www.blovice-mesto.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  3. Women Long Jump Olympic Games Moscow 1980
  4. WORLD STUDENT GAMES (UNIVERSIADE - WOMEN)
  5. a b Stál doping za záhadnými úmrtími sportovců?. iDNES.cz [online]. 2006-08-17 [cit. 2018-02-20]. Dostupné online. 
  6. U nás se za dopingem udělala tlustá čára, důkazy z dob totality se zlikvidovaly, říká člen výboru. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-02-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.