Jarmila Veselá

Jarmila Veselá
Základní informace
Rodné jménoJarmila Slabá
Narození2. ledna 1933
Sušak
Království Srbů, Chorvatů a SlovincůKrálovství Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Úmrtí13. dubna 2017 (ve věku 84 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Povolánízpěvačka a flétnistka
Nástrojeflétna a hlas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarmila Veselá, rozená Slabá (2. ledna 1933 Sušak, dnes část Rijeky13. dubna 2017 Brno[1][2]), byla česká zpěvačka, flétnistka a příležitostná herečka. Známou se stala především svým účinkováním s Orchestrem Gustava Broma.

Život

Otec, lidový skladatel a dirigent Jan Slabý (1904–??), byl vojenským kapelníkem v Jugoslávii. Do Brna se vrátil v roce 1946.[3] Jarmila Slabá–Veselá vystudovala na brněnské konzervatoři hru na flétnu. Studium úspěšně ukončila v roce 1954 a nastoupila zaměstnání v Symfonickém orchestru kraje brněnského. Současně začala zpívat a nahrávat pro brněnský Československý rozhlas. V letech 1956–1963 byla kmenovou zpěvačkou orchestru Gustava Broma.[2] Svou interpretací často v oblasti swingu přispěla k popularitě Bromova orchestru a celkově obrátila pozornost k hudebnímu dění v Brně. Psali pro ni brněnští autoři (Oldřich Blaha, Erik Knirsch), často byla k nahrávaní zvána i do Prahy. K jejím nejznámějším písním patřily Harfy v nebi, Ananas, Jen tak tak nebo Mlhavé ráno, největším hitem se stala převzatá skladba Slunečný ostrov (1958). K její oblibě kromě častého koncertování přispělo také vystupování v televizi, kde dvakrát zvítězila v soutěži Hledáme písničku pro všední den. S orchestrem Gustava Broma absolvovala řadu zahraničních zájezdů nejen v socialistických zemích, ale i v západní Evropě (Západní Německo, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko). V několika menších rolích se jako herečka i zpěvačka objevila také ve filmech, známá je píseň Arizona, kterou zpívala za Olgu Schoberovou ve filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera.

Po ukončení spolupráce s Gustavem Bromem v roce 1963 vystupovala s orchestry Studio Brno, Mirko Foreta, Karla Vlacha a Tanečním orchestrem Československého rozhlasu.[4] Účinkovala v inscenacích Večerního Brna, ale i v činohře Státního divadla. Nadále často jezdila do zahraničí, kde nahrávala s rozhlasovými orchestry a vystupovala v televizi, dvakrát také uspěla na zahraničních hudebních festivalech. Po generační obměně brněnských zpěvaček koncem 60. let se její umělecká dráha dostala do útlumu, ale v roce 1971 se znovu zviditelnila písní Až rozkvetou lípy. Krátce poté vydala u Pantonu svou jedinou LP desku nazvanou podle jejího největšího hitu (Slunečný ostrov, 1975). V následujících letech vystupovala v estrádních programech, nadále se ale objevovala příležitostně i v televizi.

První manžel, Stanislav Veselý, byl v Bromově orchestru pozounista. S ním měla syna Petra.[4]

Filmografie

  • 1999 Eliška má ráda divočinu (hraje paní v kase)
  • 1978 Domácí strava je domácí strava (televizní hra, hraje)
  • 1964 Limonádový Joe aneb Koňská opera (Winifred – zpěv za Olgu Schoberovou)
  • 1963 Pražské blues (hraje i zpívá)
  • 1960 Ledoví muži (zpěv písně Sníh v očích)
  • 1958 Hvězda jede na jih (pouze zpěv, písně Píše moře modré psaní, Až přijde ten pravý; Dobrou noc, můj milý, Směj se dál)

Diskografie

  • 1958Sluneční ostrov mono, 78 RPM, bakelit
  • 199? – Zpívá Jarmila Veselá singly
  • 2002Až rozkvetou lípy singly
  • 2009Desatero lučních květů singly

Odkazy

Reference

  1. Úmrtí bylo oznámeno na Facebooku Českého rozhlasu Brno 13. dubna 2017 v 02:17 bez bližších údajů.
  2. a b Novinky.cz: Zemřela Jarmila Veselá...
  3. TRÁVNÍČKOVÁ, Martina. Češi v Makedonii po r. 1945. Brno, 2010 [cit. 2018-10.14]. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ivan Dorovský. s. 24. Dostupné online.
  4. a b Encyklopedie města Brna: Jarmila Veselá

Literatura

  • MATZNER, Antonín a kolektiv: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část jmenná – československá scéna; Supraphon, Praha, 1990; s. 591–592 (heslo Jarmila Veselá) ISBN 80-7058-210-3

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Yugoslavia (1918–1943).svg
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Flag of Yugoslavia (1918–1941).svg
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“