Jaroš z Pušperka

Jaroš z Pušperka
Pečeť Jaroše z Pušperka z r. 1267
Pečeť Jaroše z Pušperka z r. 1267
Nejvyšší číšník Českého království
Ve funkci:
1239 – 1248
PanovníkVáclav I.
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1253 – 1264
PanovníkPřemysl Otakar II.
Purkrabí hradu Loket
Ve funkci:
1264 – 1267
PanovníkPřemysl Otakar II.
Purkrabí hradu Cheb
Ve funkci:
1267 – ?
PanovníkPřemysl Otakar II.
Vojenská služba
SlužbaČeské královstvíČeské království České království
Hodnostvojenský hejtman
Bitvy/válkyasi Bitva u Olomouce
Bitva u Kressenbrunnu

Narození1237
Úmrtí26. února 1272 (ve věku 34–35 let) nebo 24. února 1272 (ve věku 34–35 let)
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbeníAnežský klášter v Praze
ChoťKateřina z Pušperka
RodičeAlbert ze Slivna, matka neznámá
DětiAlbert mladší ze Slivna
 ?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroš z Pušperka (též uváděn jako Jaroš ze Slivna a Poděhus, okolo 121024. nebo 26. února 1272) byl český šlechtic, politik a válečník z rodu pánů ze Slivna, téměř celoživotně působící na dvoře českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II. Účastnil se králových bojů patrně v bitvě u Olomouce, jistě pak v bitvě u Kressenbrunnu. Zastával také úřad purkrabího Pražského hradu, posléze pak na hradech Loket a Cheb.

Životopis

Jaroš pocházel ze starého českého šlechtického rodu pánů ze Slivna, odvozující svůj původ od vsi Dolní Slivno ve středočeském Pojizeří. Narodil se patrně na rodové tvrzi. Byl synem Alberta ze Slivna.

Kariéra

Věnceslav Černý: Čeští železní páni v bitvě u Kressenbrunnu (Jaroš znázorněn veprostřed)

Poprvé je uváděn roku 1237 jako majitel vsi Poděhusy (Poďousy) nedaleko Zásmuk v Polabí. Uvádí se jako dvořan krále Václava I., v letech 1239 až 1248 je uváděn jako nejvyšší královský číšník, následně po vypuknutí sporu mezi ním a jeho synem stál na straně kralevice Přemysla Otakara II. Velmi pravděpodobně se podílel na bitvě u Olomouce roku 1253, kde se česká vojska střetla s uherským a kumánským vojskem. Téhož roku získal úřad nejvyššího purkrabího Pražského hradu, který vykonával až do roku 1264. Rovněž je připomínána jeho zásadní úloha v bitvě u Kressenbrunu, kde vedl Přemyslovu těžkou jízdu (tzv. železní páni) a dopomohl tak k porážce vojsk králova bratrance, uherského krále Bély IV.

Roku 1264 se stal purkrabím na Lokti a v době, kdy Přemysl Otakar II. kontroloval Chebsko, od roku 1267 purkrabím Chebu. Po získání hradu Pušperk na Klatovsku používal přídomek z Pušperka.[1] Předpokládá se, že právě on hrad okolo roku 1260 založil, neboť v souvislosti s ním existuje první písemná zmínka o hradu, který pojmenoval Fuchsberg, podle svého erbu, ve kterém měl lišku.[2] Těsně pod hradem vedla starodávná zemská silnice z Klatov přes Poleň k Horšovskému Týnu, která spojovala české země s Bavorskem.[3] Poslední zmínkou z Jarošova života je jeho podpis na dokumentu míru mezi Přemyslem Otakarem II. a Štěpánem Uherským.

Úmrtí

Jaroš z Pušperka zemřel 24. nebo 26. února 1272, ve věku přibližně šedesáti let. Byl pohřben v Anenském klášteře na Starém městě v Praze.

Náhrobek mytické osobnosti Jaroslava ze Šternberka, který vznikl na místě Jarošova hrobu v 17. století

Poté, co byl v rámci josefinských reforem roku 1782 klášter zrušen, byl náhrobek roku 1785 přesunut do kostela ve františkánském klášteře v Zásmukách.

Vinou historických dezinterpretací je pravděpodobné, že Jarošova osobnost pomohla vytvořit mýtus o Jaroslavu ze Šternberka, fiktivnímu předku rodu Šternberků.

Rodina

Se svou manželkou manželkou Kateřinou měli několik dětí, včetně syna Alberta ze Slivna a Poděhus.

Odkazy

Reference

  1. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. S. 463–464. 
  2. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Pušperk a Polyně, s. 42. 
  3. KASTL, Petr. Hrad Pušperk na Chudenicku. 1. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2015. 36 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 47). ISBN 978-80-87170-40-3. S. 5. Dále jen Kastl 2015. 

Literatura

  • Časopis Matice moravské. Brno: Matice moravská, 1880, roč. 12, čís. 3, s. 101. ISSN 0323-052X. 
  • EMLER, Josef. Nekrologium kláštera sv. Anny. Praha: Královská společnost nauk, 1878. S. 72. 
  • NOVOTNÝ, Václav. České dějiny. Dílu I. část 4. Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara. (1253–1271). Praha: Jan Laichter, 1937. 199 s. S. 451. 
  • Česko-moravská kronika. Kniha druhá. Praha: B.Kočí, 1906. 672 s. S. 845–846. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Č. 756. Pečeť Jaroše, purkrabí pražského (1267, z archivu kapitul.).png
Autor: Vojtěch Král z Dobré Vody, Licence: CC BY-SA 4.0
Č. 756. Pečeť Jaroše (z Pušperka), purkrabí pražského (1267, z archivu kapitul.)
Jaroslav ze Šternberka - náhrobek, klášter Zásmuky.png
Autor: Unknown, Licence: CC BY-SA 4.0
Jaroslav ze Šternberka - gravestone in Zásmuky Monastery (photo around 1897)
Věnceslav Černý - Čeští železní páni v bitvě u Kressenbrunnu.png
Autor: Věnceslav Černý, Licence: CC BY-SA 4.0
Věnceslav Černý - Čeští železní páni v bitvě u Kressenbrunnu (Obrázkové dějiny národa českého, 1893)