Jarošov (pivo)

Jarošov
Reklamní tabule s nápisy C.A.K. DVORNÍ DADAVATELÉ a GRAND PRIX PARIS 1900
Základní informace
Kategorie	pivo
Vznik	1688
Pivovar	Jarošovský pivovar Velké Březno Krásné Březno Pivovar Kutná Hora
Druh piva	světlé výčepní pivo 8° světlé výčepní pivo 10° Slovácký klas 11° světlý ležák 12° Jarošovský Šohaj 14° Jarošovské tmavé Rochus 16° Diapivo

Jarošov (Jarošovské pivo) je značka piva, vyráběného více než 300 let v Jarošovském pivovaru v Jarošově.^[1] Po uzavření tohoto pivovaru se začalo vyrábět v pivovarech Velké Březno a Krásné Březno nedaleko Ústí nad Labem a později v pivovaru Kutná Hora.

Zlaté časy Jarošovského piva

Začátek výroby Jarošovského piva je spojen se založením pivovaru v roce 1688. Pivovar se nachází na výhodném místě blízko vydatného zdroje pitné vody a vedle frekventované silnice. Pivovar byl původně téměř 200 let majetkem města Uherské Hradiště, kterému přinášel do pokladny nemalý zisk. Později byl nejprve pronajat různým nájemcům a nakonec prodán Solomonu Braunovi. Rodině Braunů se podnikání dařilo, jedním z odběratelů Jarošovského piva byl i císařský dvůr ve Vídni a v roce 1900 Jarošovské pivo získalo zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. Kvalitní byl i jarošovský slad, jehož cena na burze byla v té době vyšší než konkurenčních produktů.

Druhá světová válka a poválečné období

Za druhé světové války byl pivovar zkonfiskován kvůli židovskému původu rodiny Braunů. V době války se na Slovensko, které bylo tehdy samostatným státem, dodávalo 10° pivo. Domácím odběratelů pivovar dodával nejprve 7° pivo, později dokonce jen 4° pivo. Po válce se kvůli nedostatku surovin muselo vařit pivo z karamelizovaného cukru. Nejdříve se odběratelům dodávala sedmička, potom se začala vařit desítka i dvanáctka a před svátky se vařila čtrnáctka. Testovala se i výroba šestnáctky (černé pivo Rochus). Objem výroby piva se postupně zvětšoval až na 350 000 hl ročně, což bylo překročení plánované kapacity pivovaru. Modernizace pivovaru, provedená v roce 1954 (rozšíření sklepů, nová varna apod.) nepostačovala a přestavba pivovaru uvažovaná v pozdějších letech se už nerealizovala.

Sortiment v době velké produkce

• Jarošovské 10° výčepní pivo světlé
• Jarošovský Šohaj 14°
• Jarošovský ležák 12°
• Slovácký klas 11°
• Jarošovské pivo 10°
• Diapivo
• Jarošovské tmavé Rochus 16°
• 8° světlé pivo

Postupný úpadek výroby Jarošovského piva

Značná část Jarošovského piva šla na vývoz. Přibližně dvě třetiny objemu výroby se vyvážely do Polska a na Slovensko. Po rozdělení Československa na Slovensku zavedli z důvodu ochrany jejich pivovarů nepříjemné dovozní clo na pivo. Pivovar tak přišel o velkou část odbytu a výroba piva klesala. Vařilo se světlé i tmavé, pivo bez cukru a nealkoholické pivo. Vařila se desítka, jedenáctka i dvanáctka, světlé výčepní pivo Argema, speciální tmavý ležák Solomon Braun. Na vývoz do zahraničí se vařila piva Bingo, Classic a Premium.

Ale změna sortimentu nepomohla. Nepomohl ani hit rockové skupiny Argema, který se jmenuje Jarošovský pivovar.^[2] Odbyt piva poklesl na 78 000 hl ročně a pivo mělo kolísavou kvalitu. Nakonec byl pivovar v roce 1997 uzavřen, k čemuž přispělo i umístění pivovaru nedaleko řeky Moravy a tehdejší velká povodeň. Jarošovské pivo se začalo vyrábět v pivovarech Krásné Březno podle receptury Jarošova, Velké Březno podle receptury Březňáka a později byla výroba přesunuta do pivovaru Kutná Hora.

Pivovar v Kutné Hoře byl uzavřen. Společnost Heineken ukončila svoji činnost v pivovaru v Kutné Hoře k 31. prosinci 2010. Obnovení výroby piva v Jarošově je nepravděpodobné. O koupi pivovaru po jeho uzavření mělo zájem i město Uherské Hradiště, ale k dohodě nedošlo. Část pivovaru v roce 2010 vyhořela.^[3][4]

Kde se vyráběl Jarošov

• Pivovar Jarošov (1688 - 1997) - různé druhy, viz předchozí text.
• Pivovar Krásné Březno (1998 - 2003) - jen 10° podle receptury z Jarošova.
• Pivovar Velké Březno (1998 - 2003) - jen 12° podle receptury Březňáka.
• Pivovar Kutná Hora (2004 - 2010) - 10° i 12°, v roce 2010 pivovar uzavřen.

Zajímavosti

Pro účely reklamy se používal např. slogan Kdo JAROŠOVSKÉ pivo pije o 10° 12° 20° lépe žije.^[5] Pivní tácky mají kromě jiných motivů často také známé logo s postavou pána, tvořenou písmeny JP s kloboukem na hlavě.^[6] Podobné označení najdeme i na některých uzávěrech lahví. ^[7] Logo Jarošovského piva, kvůli stejným počátečním písmenům a použitému typu písma, je velmi podobné logu mladých pionýrů (Junge Pioniere) bývalé politicky zaměřené východoněmecké pionýrské organizace.^[8] Tento fakt nebyl za komunistické éry vítán, ale byl tehdejším režimem tolerován.

Reference

Externí odkazy

• Německé stránky o pivu Jarosover
• Hodnocení piva Jarošov 12° Archivováno 18. 9. 2010 na Wayback Machine.
• Hodnocení piva Jarošov 10° Archivováno 18. 9. 2010 na Wayback Machine.
• Sbírka pivních tácků - Jarošovské pivo Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.