Jarošov nad Nežárkou

Jarošov nad Nežárkou
Kostel v Jarošově nad Nežárkou u kamenného mostku
Znak obce Jarošov nad NežárkouVlajka obce Jarošov nad Nežárkou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJindřichův Hradec
Obec s rozšířenou působnostíJindřichův Hradec
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 078 (2023)[1]
Rozloha27,76 km²[2]
Nadmořská výška476 m n. m.
PSČ378 41, 378 42
Počet domů402 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.7
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduJarošov nad Nežárkou 7
378 41 Jarošov nad Nežárkou
ou@jarosov.cz
StarostaBohumil Rod
Oficiální web: www.jarosov.cz
Jarošov nad Nežárkou
Další údaje
Kód obce546500
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarošov nad Nežárkou (německy Jareschau) je obec v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1340. Název obce bývá spojován se jménem rytíře Jaroše, který byl zřejmě majitelem tvrze v minulosti stojící na místě dnešní fary.

Pro obec byl významný rok 1658. Jarošovská rychta dostala do své pečeti část slavatovského erbu – vpravo hledícího medvěda držícího korunovanou přilbici. Tento výjev je i součástí dnešního oficiálního obecního znaku.

Přírodní poměry

Na území obce v katastrálním území Lovětín je přírodní památka Rybníky u Lovětína.

Části obce

Obec Jarošov nad Nežárkou se skládá z osmi částí na sedmi katastrálních územích.

Od 1. ledna 1975 do 23. listopadu 1990 k obci patřil i Bednárec.[4]

Doprava

Vesnice stojí u křižovatky silnic I/23 a I/34, na které se v ní napojují silnice II/132 a II/134. Jihovýchodně od vesnice vede železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí, na které se nachází nádraží Jarošov nad Nežárkou.

Krojová družina

V letech 1939–1941 učinila z Jarošova nad Nežárkou proslulou obec Jarošovská krojová družina Anny Skálové a Josefa Mikla, která se výrazně podílela na záchraně blatského kroje a přispěla i k jeho popularizaci na veřejnosti. Písně a národopisné scénky pro tuto družinu psala Klára Hůlková, která byla také spisovatelkou.

Po několikaleté odmlce se vytvořila družina nová, která se v současnosti snaží navázat na tradice družiny z první republiky.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jarošově nad Nežárkou.
  • Boží muka směrem na Jindřichův Hradec
  • Bývalá pozdně gotická tvrz, na okraji Pejdlovy Rosičky
  • Farní kostel sv. Prokopa, původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století[5][6]
  • kamenná sloupková boží muka na staré cestě do Jindřichova Hradce – údajně konec 14. století
  • křížový kámen na Jonášových bahnech – 1709
  • socha sv. Jana Nepomuckého (nyní na schodech ke kostelu) – 1719
  • kamenná pokladnice v kostele sv. Prokopa – původ není věrohodně doložen
  • kamenný most římského typu přes řeku Žirovničku – stáří není věrohodně doloženo
  • kamenný kříž na hřbitově u kostela sv. Prokopa – 1718
  • kaplička u silnice směrem na Hostějeves
  • trojhranná boží muka na hranici jarošovského a bednáreckého katastru
  • areál továrny v Hlubokodole – technická památka 
  • památník padlým z I. světové války s deskou oběti nacismu[7]

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  5. kostel sv. Prokopa s farou - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  6. POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. 633 s. S. 576. 
  7. Oficiální web obce Jarošov nad Nežárkou
  8. Zájmy Českomoravské vysočiny, 2. 12. 1937, s. 5.
  9. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 63. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Jarošov nad Nežárkou znak.jpg
Znak obce Jarošov nad Nežárkou
Jarosov nad Nezarkou.jpg
(c) I, Slimejs, CC BY 2.5
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: