Jarohněv Sádlo z Vražného
| Jarohněv Sádlo z Vražného | |
|---|---|
| Narození | <1500 |
| Úmrtí | 1554–1556 Liderovice? |
| Bydliště | Liderovice |
| Povolání | rybníkář |
| Majetek | Liderovice, Košín, Hlinice, Jedlany, Jíšov, Sedlečko, Vražné |
| Znám jako | rybníkář |
| Titul | rytíř |
| Choť | Anežka z Nemyšle |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jarohněv Sádlo z Vražného, též Jarohněv Sádlo z Vražného starší nebo Jarohněv Sádlo z Vražného v Liderovicích[1] (<1500 – mezi 1554–1556, Liderovice?) byl rytíř[2] v rožmberských službách, který je považován za rybníkáře, současníka Josefa Štěpánka Netolického.
Pocházel z rodové větve, která se s jeho otcem, Jindřichem Sádlem z Vražného, koncem 15. století přesunula z Vražného (též Vražná, dnes Vrážná)[3] do Liderovic v jižních Čechách. Jindřich měl syny Jarohněva (staršího) zmiňovaného 1517 a Mikuláše (staršího) zmiňovaného 1511. Oba jsou (po Jindřichově smrti) zmiňováni ještě v roce 1523 jako majitelé Liderovic. Mikuláš starší zemřel a bezdětný Jarohněv starší se staral o jeho syny Jarohněva mladšího a Mikuláše mladšího. 1546 jsou ještě doloženi oba Jarohněvové, když si nechali do (po požáru obnovených) zemských desek zapsat společný majetek:
| „ | v Liderovicích tvrze dvoru poplužního s poplužím, vsi tudíž a dvory kmetcí s platem, Košín, Hlinice, Jedlany vesnice celé a dvory kmetcí s platem, v Jíšově, v Sedlečku dvory kmetcí s platem což tu mají, Vražné dvoru poplužního pustého s poplužím a dvorův kmetcích pustých | “ |
| — Desky zemské | ||
Mezi lety 1554 a 1556 zemřel Jarohněv starší a 1564 pravděpodobně zemřel i jeho synovec Jarohněv mladší (v tomto roce byla vložena jeho závěť do zemských desek).[1]
Jarohněv Sádlo z Vražného starší byl ženatý s Anežkou z Nemyšle, které odkázala v roce 1537 zemřelá Ofka z Větřní svůj majetek.[1] Působil v rožmberských službách. V roce 1553 se podílel na stavbě mostu v Plané nad Lužnicí, 1554 je zmiňován v souvislosti s vyměřováním rybníků.[4] Jeho jméno je spojováno s již zaniklým rybníkem Hrádeček (u Třeboně), po němž se dochovala hráz s památným Čertovým dubem.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ÚLOVEC, Jiří. Tvrz v Liderovicích. In: TECL, Rudolf. Táborský archiv. Tábor: Státní okresní archiv v Táboře, Nová tiskárna Pelhřimov s r. o., 1999. ISSN 0862-2892. S. 214–215.
- ↑ svobodnici.cz. Držitelé svobodství v Bechyňském kraji roku 1523 [online]. svobodnici.cz [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Po stopách zaniklých sídel v Čechách 5: Zaniklé panské sídlo v Hlinici u Tábora. In: ROŽMBERSKÝ, Petr. Hláska. Plzeň: Klub Augusta Sedláčka, říjen 2011. ISSN 1212-4974. S. 59–60.
- ↑ BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků. Příprava vydání Jaroslav Pánek. Svazek 1. Praha: Svoboda, 1985. S. 72, 82-83.
