Jaromír Čermák
Jaromír Čermák | |
---|---|
Jaromír Čermák za I. světové války | |
Narození | 10. dubna 1888 Čáslav Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 9. března 1975 (ve věku 86 let) Čáslav Československo |
Povolání | sochař |
Rodiče | Kliment Čermák |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaromír Čermák (10. dubna 1888 Čáslav[1] – 9. března 1975 Čáslav) byl český akademický sochař.
Život
Jeho otcem byl archeolog a muzejník Kliment Čermák. Jaromír Čermák absolvoval v letech 1903-1907 odbornou sochařskou školu v Hořicích a poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval v roce 1910. Byl žákem prof. J. V. Myslbeka a J. Štursy. Po absolvování pražské akademie získal stipendium, které mu umožnilo delší pobyty v Mnichově, Florencii a Římě. Zde studoval antické sochy, zhotovoval jejich kopie a věnoval se restaurování.
Po vypuknutí první světové války byl odvelen do Maďarska a Itálie, ale bojů se nezúčastnil a věnoval se tvorbě sochařských portrétů. Později byl odeslán evidovat válečné hroby roztroušené v okolí Medzilaborců. Po válce se vrátil do Čáslavi, kde získal menší zakázky a působil jako pedagog. Později složil profesorské zkoušky a přijal místo učitele výtvarné výchovy v Mukačevě na tehdejší Podkarpatské Rusi. Po návratu působil jako profesor ruského gymnázia v Moravské Třebové a také ve Znojmě.
Po druhé světové válce byl v letech 1947-1950 vedoucím horské chaty Hromovka pod Špindlerovým Mlýnem. Pak se již jako důchodce vrátil do Čáslavi, věnoval se sochařství a zároveň působil jako zpravodaj Státní památkové péče. Letní měsíce trávil ve své chatě "Na krásné vyhlídce" u Sečské přehrady, či později v nedaleké chatě svého bratra Jiřího.
Dílo
V posledním ročníku studia na Akademii zvětšoval pro Josefa Václava Myslbeka sochu sv. Anežky pro pomník sv. Václava a pomník K. H. Máchy. Jeho socha “Touha po mateřství” v nadživotní velikosti uspěla v sochařské soutěži a byla vystavena v Rudolfinu. Roku 1915 vytvořil kamenné sochy svatého Vojtěcha, Václava a Ludmily v životní velikosti pro chrám svatého Petra a Pavla v Mělníku.[2] Po válce působil v Čáslavi, kde byl autorem řady pamětních desek. Za svého působení na Podkarpatské Rusi vytvořil reliéf Jana Amose Komenského pro Užhorod.
Sochařské realizace
- Touha po mateřství, první místo v soutěži, vystaveno v Rudolfinu
- 1915 sochy sv. Vojtěcha, Václava a Ludmily, pískovec, Proboštský chrám sv. Petra a Pavla - Mělník[3]
- Pamětní deska Jaroslava Haška na jeho domku č. 185 v Lipnici nad Sázavou
- Pamětní deska Matěje Mendla, Hradní muzeum, Lipnice nad Sázavou
- Pamětní deska Jana Vlka, Znojmo
- Pamětní deska Ladislava Quise, Čáslav
- Pamětní deska Rudolfa Těsnohlídka, Čáslav
- Pamětní deska Jiřího Mahena, Čáslav
- Pamětní deska Klimenta Čermáka na jeho rodném domě čp. 124, Čáslav
- busta Klimenta Čermáka, čáslavská radnice, hřbitov[4]
- socha Husity pro pamětní síň Jana Žižky, Čáslav
- sochy pro důstojnickou jídelnu na Pražském hradě
- Pamětní deska Ladislava Quise, Čáslav
- Pamětní deska Klimenta Čermáka, Čáslav
- Pamětní deska Rudolfa Těsnohlídka, Čáslav
- Pamětní deska Jiřího Mahena, Čáslav
- Fasáda Fakulty chemie Užhorodské univerzity s Čermákovým reliéfem J.A. Komenského
Bibliografie
- Vzpomínky na válečná léta (Napsal a obrázky nakreslil v roce 1931 Jaromír Čermák)
- Kreslení iniciálek na školách středních a měšťanských, 1936, nákladem vlastním, Čáslav, 38 stran
- Údolní přehrada u Seče na Chrudimce, 1936, nákladem vlastním, Čáslav, 12 stran
- Jaromír Čermák: U sochaře, 46 s., Čáslav 1938
- Má učitelská pouť. (Napsal a obrázky nakreslil Jaromír Čermák) Tisk grafické závody V. Čepka v Čáslavi.
- J. V. Myslbek a jeho škola roku 1907 až 1910, 1942, nákladem vlastním, Čáslav, 20 stran
- U jezera sečského, 1945, nákladem vlastním, Čáslav, 24 stran
- Čáslav v utrpení a boji, 1945, nákladem vlastním, Čáslav, 24 stran
- Letní osada u jezera sečského, 1970, TJ Slavoj, Čáslav, 5 stran
Odkazy
Reference
Literatura
- Lucie Šebelová, Muzejní spolky ve středovýchodních Čechách a jejich osudy v 19. a 20. století, diplomová práce, PedF UK Praha 2016
- Lipský, Akademický sochař Jaromír Čermák, Čáslav, 1965. 12 s., 4 obr. na tb. strojopis
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Čermák na Wikimedia Commons
- Seznam děl v souborné knižním katalogu ČR jejichž autorem je Jaromír Čermák
- 120 let od narození akademického sochaře Jaromíra Čermáka
- Jaromír Čermák v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Čáslav, novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek: pamětní deska na rohu dnešního gymnázia (Masarykova 248/24) ; okres Kutná Hora, Česká republika.
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neovitaha777, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of a monument in Ukraine, number: 21-101-0053
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Čáslav, básník, novinář, dramaturg, režisér Jiří Mahen: pamětní deska na rohu dnešní ulice Jiřího Mahena a Generála Moravce, čp. 13 ; okres Kutná Hora, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Čáslav, archeolog, numismatik, muzejník, spisovatel Kliment Čermák: pamětní deska na rodném domě (nynější Klimenta Čermáka 124/18); okres Kutná Hora, Česká republika.