Jaromír Čermák
| Jaromír Čermák | |
|---|---|
 Jaromír Čermák za I. světové války | |
| Narození | 10. dubna 1888 Čáslav  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. března 1975 (ve věku 86 let) Čáslav  Československo |
| Povolání | sochař |
| Rodiče | Kliment Čermák |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaromír Čermák (10. dubna 1888 Čáslav[1] – 9. března 1975 Čáslav) byl český akademický sochař.
Život
Jeho otcem byl archeolog a muzejník Kliment Čermák. Jaromír Čermák absolvoval v letech 1903-1907 odbornou sochařskou školu v Hořicích a poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval v roce 1910. Byl žákem prof. J. V. Myslbeka a J. Štursy. Po absolvování pražské akademie získal stipendium, které mu umožnilo delší pobyty v Mnichově, Florencii a Římě. Zde studoval antické sochy, zhotovoval jejich kopie a věnoval se restaurování.
Po vypuknutí první světové války byl odvelen do Maďarska a Itálie, ale bojů se nezúčastnil a věnoval se tvorbě sochařských portrétů. Později byl odeslán evidovat válečné hroby roztroušené v okolí Medzilaborců. Po válce se vrátil do Čáslavi, kde získal menší zakázky a působil jako pedagog. Později složil profesorské zkoušky a přijal místo učitele výtvarné výchovy v Mukačevě na tehdejší Podkarpatské Rusi. Po návratu působil jako profesor ruského gymnázia v Moravské Třebové a také ve Znojmě.
Po druhé světové válce byl v letech 1947-1950 vedoucím horské chaty Hromovka pod Špindlerovým Mlýnem. Pak se již jako důchodce vrátil do Čáslavi, věnoval se sochařství a zároveň působil jako zpravodaj Státní památkové péče. Letní měsíce trávil ve své chatě "Na krásné vyhlídce" u Sečské přehrady, či později v nedaleké chatě svého bratra Jiřího.
Dílo
V posledním ročníku studia na Akademii zvětšoval pro Josefa Václava Myslbeka sochu sv. Anežky pro pomník sv. Václava a pomník K. H. Máchy. Jeho socha “Touha po mateřství” v nadživotní velikosti uspěla v sochařské soutěži a byla vystavena v Rudolfinu. Roku 1915 vytvořil kamenné sochy svatého Vojtěcha, Václava a Ludmily v životní velikosti pro chrám svatého Petra a Pavla v Mělníku.[2] Po válce působil v Čáslavi, kde byl autorem řady pamětních desek. Za svého působení na Podkarpatské Rusi vytvořil pamětní desku Jana Amose Komenského pro Užhorod.
Sochařské realizace
- Touha po mateřství, první místo v soutěži, vystaveno v Rudolfinu
- 1915 sochy sv. Vojtěcha, Václava a Ludmily, pískovec, Proboštský chrám sv. Petra a Pavla - Mělník[3]
- Pamětní deska Jana Ladislava Dusíka na Dusíkově divadle v Čáslavi
- Pamětní deska Jaroslava Haška, Lipnice
- Pamětní deska Ladislava Quise, Čáslav
- Pamětní deska Rudolfa Těsnohlídka, Čáslav
- Pamětní deska Jiřího Mahena, Čáslav
- Pamětní deska Klimenta Čermáka na jeho rodném domě čp. 124, Čáslav
- busta Klimenta Čermáka, čáslavská radnice, hřbitov[4]
- socha Husity pro pamětní síň Jana Žižky, Čáslav
- sochy pro důstojnickou jídelnu na Pražském hradě
Pamětní deska Jana Ladislava Dusíka, Čáslav
Pamětní deska Ladislava Quise, Čáslav
Pamětní deska Klimenta Čermáka, Čáslav
Pamětní deska Rudolfa Těsnohlídka, Čáslav
Pamětní deska Jiřího Mahena, Čáslav
Bibliografie
- Vzpomínky na válečná léta (Napsal a obrázky nakreslil v roce 1931 Jaromír Čermák)
- Kreslení iniciálek na školách středních a měšťanských, 1936, nákladem vlastním, Čáslav, 38 stran
- Údolní přehrada u Seče na Chrudimce, 1936, nákladem vlastním, Čáslav, 12 stran
- Jaromír Čermák: U sochaře, 46 s., Čáslav 1938
- Má učitelská pouť. (Napsal a obrázky nakreslil Jaromír Čermák) Tisk grafické závody V. Čepka v Čáslavi.
- J. V. Myslbek a jeho škola roku 1907 až 1910, 1942, nákladem vlastním, Čáslav, 20 stran
- U jezera sečského, 1945, nákladem vlastním, Čáslav, 24 stran
- Čáslav v utrpení a boji, 1945, nákladem vlastním, Čáslav, 24 stran
- Letní osada u jezera sečského, 1970, TJ Slavoj, Čáslav, 5 stran
Odkazy
Reference
Literatura
- Lucie Šebelová, Muzejní spolky ve středovýchodních Čechách a jejich osudy v 19. a 20. století, diplomová práce, PedF UK Praha 2016
- Lipský, Akademický sochař Jaromír Čermák, Čáslav, 1965. 12 s., 4 obr. na tb. strojopis
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Čermák na Wikimedia Commons - Seznam děl v souborné knižním katalogu ČR jejichž autorem je Jaromír Čermák
- 120 let od narození akademického sochaře Jaromíra Čermáka
- Jaromír Čermák v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jstojanov, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Čáslav, novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek: pamětní deska na rohu dnešního gymnázia (Masarykova 248/24) ; okres Kutná Hora, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Čáslav, básník, novinář, dramaturg, režisér Jiří Mahen: pamětní deska na rohu dnešní ulice Jiřího Mahena a Generála Moravce, čp. 13 ; okres Kutná Hora, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Čáslav, archeolog, numismatik, muzejník, spisovatel Kliment Čermák: pamětní deska na rodném domě (nynější Klimenta Čermáka 124/18); okres Kutná Hora, Česká republika.
